Univerzita Palackého v Olomouci i Univerzita Karlova v Praze pociťují podle jejich rektorů Martina Procházky a Mileny Králíčkové v souvislosti s dlouhodobým podfinancováním školství odchod některých akademiků, často jde podle nich i o klíčové pracovníky. Odcházejí i mimo školství. Na obou univerzitách chystají tamní filozofické fakulty 17. října stávku, zda budou mít podporu i od vedení univerzit, zatím rektoři na dotaz ČTK nedokázali odpovědět. Seznámit se chtějí nejprve s požadavky odborových organizací, řekli na dotaz ČTK po zasedání České konference rektorů (ČKR).
Zdroj: ČTK 6. 10. 2023
Stávka má
za cíl upozornit na nedůstojné mzdy a podmínky pro výuku a další práci na
vysokých školách. Výhled pro zlepšení situace zatím akademici nemají. Podle
vládou schváleného rozpočtu mají univerzity v roce 2024 hospodařit s 30,9
miliardy korun, což je stejně jako letos.
„Odliv
mozků v rámci Univerzity Karlovy je bohužel reálná věc, ale to nejen z
filozofické fakulty; podfinancována je celá sféra vysokých škol. Odlivy se dějí
ze všech našich fakult, odcházejí do zahraničí, ale i na střední školy, neboť
naše mzdy přestávají být v některých oblastech konkurenceschopné,“ uvedla
rektorka UK. Také podle rektora UP podfinancování sféry vede k neklidu a také
na půdě olomoucké univerzity pozorují odchod někdy i klíčových pracovníků, a to
i mimo školství.
Rektoři
obou univerzit, kde se stávka chystá, uvedli, že pro zmírnění rozdílů v platech
akademiků především u humanitních oborů učinili už několik kroků. Jde například
o přerozdělení peněz, analýzu kvality a množství výukových programů. Dlouhodobé
podfinancování vysokých škol bylo i jedním z hlavních témat ČKR. Rektoři v
usnesení apelují na stanovení závazného rostoucího střednědobého výhledu a
posílení institucionálního financování vysokých škol.
Rektoři
Univerzity Palackého a Karlovy univerzity zároveň na dotaz ČTK uvedli, že se o
tom, jak se ke stávce vedení univerzit postaví, rozhodne v příštím týdnu po
jednání jejich kolegia rektorů. „Musím se poradit ještě se svými kolegy, ale
předpokládám, že ve vedení minimálně vyjádříme pochopení,“ doplnila rektorka Králíčková.
Berou méně
než učitelé na středních školách
Stávku na
17. října podle iniciativy Hodina pravdy, která sdružuje vyučující a studenty
humanitních a společenských oborů, vyhlásili zatím akademici z filozofických
fakult dvou univerzit. Na dalších fakultách v českých univerzitních městech
zatím vznikají stávkové výbory. V uskupení Hodina pravdy je zapojeno 13 fakult
z devíti univerzit v Česku, z toho osm je filozofických fakult.
Kvůli
nízkým výdělkům akademici v některých městech protestovali už na jaře. „Situace
se ještě zhoršila – nyní nejde ’jen’ o ’soc-hu’ obory, nyní již jde o vysoké
školství jako celek. Prosím, buďte si jisti, že vaše platy nadále a stále
naléhavěji považuji za nedostatečné a leckdy nedůstojné a dělám a nadále budu
dělat vše, co bude v mých silách, aby se situace zlepšila. Velmi mne celá
situace trápí,“ vzkázal na začátku semestru na sociální síti děkan FF UP a
předseda Asociace děkanů FF Jan Stejskal.
Nízké mzdy
mají podle dřívějších informací pracovní skupiny při ministerstvu školství
hlavně odborní asistenti, tedy vyučující s doktorským titulem. Nejnižší mzdu
mají v porovnání s kolegy na jiných fakultách odborní asistenti na
filozofických, humanitních a teologických fakultách, kde loni podle dat
ministerstva brali 44 500 Kč měsíčně, přičemž průměrný plat středoškolských
učitelů byl 52 497 Kč. Podle pracovní skupiny se liší i odměny pracovníků na
obdobných fakultách různých univerzit. Zatímco jedna svým pracovníkům z
humanitně-společenských oborů platila v průměru okolo 37 tisíc korun měsíčně,
na jiné VŠ to bylo kolem 70 tisíc korun.
0 komentářů:
Okomentovat