Přestože se o nutnosti zavedení digitální gramotnosti do školských osnov mluví už téměř dekádu, ve školách se stále neučí. Jde přitom o schopnost, bez které se lidé neobejdou. Odborníci, kteří diskutovali na letošním ročníku vzdělávací konference FutureEdu, ale upozornili i na další věc. Na budoucnost vzdělávání bude mít podle nich zásadní dopad i umělá inteligence, která představuje riziko.
Zdroj: Aktuálně.cz 20. 9. 2023
Vzdorovat
dezinformacím se Čechům daří čím dál hůř, varují experti, kteří se minulý týden
sešli na konferenci FutureEdu. "Je to jako obědvat
na dovolené u švédského stolu. První dny se přejídáte a všechna jídla
kombinujete. Až poté si zvolíte jen to, co vám chutná a vyhovuje vaší
životosprávě. Podobné je to s přemírou informací, mezi kterými si lidé neumí
volit," začal úterní debatu Ondřej Neumajer z Národního pedagogického
institutu ČR.
Jedním
z hlavních témat bylo vzdělávání pro udržitelný rozvoj a také digitální
schopnosti, které jsou ve školství čím dál více potřeba. Neodpovídá tomu však
úroveň digitální gramotnosti žáků.
Problémem,
který zastiňuje ostatní témata spojená s výukou digitální gramotnosti, je
umělá inteligence. Podle Neumajera přináší mnoho rizik, včetně zhoršení
schopnosti ověřovat si fakta.
"Umělá
inteligence často asertivně lže. I já jako odborník musím často ověřit její
tvrzení v oblasti školství. Mimo obor si ani nejsem jistý, jestli bych to
dokázal. U dětí je to ještě náročnější," říká. S tím souhlasí i
Bohuslav Hora z profesního sdružení Učitelská platforma. "S žáky o
tom hodně mluvím. Umělá inteligence je dokáže zahltit, ověřování faktů je pro
ně problém," doplňuje.
Překážku
může umělá inteligence představovat i v horší čtenářské gramotnosti, tedy
schopnosti porozumět textu, přemýšlet o něm a posuzovat ho. "České děti
jsou pod průměrem zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Když
nepočítáme víceletá gymnázia, není to dobrý stav. Přemíra informací může být
pro studenty náročná," podotkla moderátorka akce Markéta Beková s odkazem
na sdružení 38 ekonomicky rozvinutých států světa.
Dubnová
data společnosti Ipsos ve spolupráci s Katedrou žurnalistiky na Fakultě
sociálních věd Univerzity Karlovy ukázala, že nejznámější aplikaci
s umělou inteligencí ChatGPT si v Česku vyzkoušelo už 15 procent
lidí. "Nejsme inovátoři. Spíš vyčkáváme, jakým směrem se AI vyvine.
Národní pedagogický institut navzdory tomu vydal doporučení pro školy, jak
pracovat s umělou inteligencí. Pro ředitele, učitele, žáky i rodiče," říká
Neumajer.
Dokument
pedagogům doporučuje umělou inteligenci neignorovat a motivuje je
k posilování vlastních dovedností. Dětem radí nesdílet s chatbotem
osobní data a naopak využívat jeho nástroje ke svému vzdělání.
Pozitivně
na umělou inteligenci nahlíží Dita Formánková z organizace Czechitas, jejímž
cílem je posilovat zájem o informační technologie. "ChatGPT přinesl
digitální kreativitu. Tu by si měli lidé osvojovat. Uvědomovat si rizika je
však na místě. Musíme budovat naši datovou gramotnost, kritické myšlení a
naučit se analyzovat a správně interpretovat zdroje," popisuje. Velkým
přínosem nástroje je jeho schopnost oponovat. "S umělou inteligencí lze
diskutovat, což se dá využít ve výuce," říká.
Přípravu
žáků na svět digitálních technologií vnímá jako prioritu i ministr školství
Mikuláš Bek ze STAN. "Je nezbytné co nejrychleji změnit charakter
středního školství. Jak v proporci, které budou zabírat gymnázia a lycea,
tak ve všeobecném charakteru. Ať už jde o obecné kompetence a gramotnosti, nebo
o přípravu lidí na digitalizaci," uvedl. Zavádění digitálních
technologií do výuky však úřad sliboval
už ve Strategii 2020, tedy koncem října 2014.
Letošní
konference FutureEdu, kterou pořádal byznys hub a coworking Opero,
navázala na první dva ročníky, kombinovala vystoupení řečníků s panelovými
debatami. Experti na vzdělávání z Česka i zahraničí diskutovali o propojení
formálního a neformálního vzdělávání a také o významu výchovy směrem k
životnímu prostředí a změnách na trhu práce. Účastnil se například ředitel
Liverpool College Hans van Mourik Broekman, dánská expertka Lisbeth
Trinskjærová nebo Milan Vašina z Aspen Institutu.
0 komentářů:
Okomentovat