Vysokoškolští studenti a pracovníci si mohli opět vyslechnout, jak důležitou prioritou je školství pro české politiky. Premiér Petr Fiala (ODS) by měl z Česka do deseti let rád centrum vzdělanosti. Zatím se ale znovu řeší škrty v rozpočtu i to, že zatímco na základních a středních školách platy učitelů evidentně rostly, na vysokých školách spíše stagnovaly – někde dokonce berou méně než na nižších stupních.
Zdroj: www.irozhlas.cz/zpravy, 27. 9. 2023
Podle
návrhu státního rozpočtu se na ministerstvu školství mělo škrtat
necelých 12 miliard korun, méně peněz mělo jít na platy a počet pracovníků
se měl snížit asi o sedm procent.
Smysluplně
využité prostředky
Podle Jiřího Nantla, náměstka ministra školství, nemůže být pochyb, že školství je priorita této vlády. „MŠMT byl jeden ze dvou resortů, u kterých budeme mít celkový nárůst objemu prostředků v rozpočtové kapitole i v této náročné době konsolidace veřejných rozpočtů,“ říká. Dodává, že se konkrétně jedná asi o 101 procent letošního objemu. „Ve vysokém školství je navýšení v poměru k celkovému objemu prostředků relativně významné,“ tvrdí.
„Vzhledem
k tomu, že vláda neplánuje navyšování daňové progrese tam, kde je běžná ve
vyspělých zemích, je řešení obtížné. Když se udrží přibližně stejná úroveň
nominální podpory vysokých škol, jde o výrazný pokles podílu na HDP. Obě tyto
podkapitoly by měly výrazně klesat. Nedaří se nám udržet, kde jsme byli, tzv.
těsně pod průměrem EU,“ myslí si Štěpán Jurajda, ekonom a bývalý
náměstek ministryně pro vědu, výzkum a inovace.
Dobrá
zpráva, či stagnace?
Pokud
nedošlo ke konsolidaci na straně příjmů, je to podle bývalého ministra školství
Roberta Plagy těžké vybalancovat na straně výdajů. „Mzdy na vysokých školách
vzrostly o 36 procent a vědecké peníze o 37 procent za čtyři roky, ale
v regionálním školství došlo k růstu platu o víc než 50 procent. Do
roku 2019 klesal počet vstupujících studentů na vysoké školy, ale od té doby
narůstá,“ říká.
„Příští rok bude velmi obtížný, MŠMT se snaží něco udělat s původním návrhem ministerstva financí, který předepisoval škrt 30 miliard korun, místo toho, aby došlo k nárůstu o 15 miliard, který by pokryl stejný podíl na HDP.“ „Byla to strategie ministra Stanjury, který zprvu sebral a teď to vypadá, že přidává,“ dodává předseda Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství a bývalý ministr školství.
„Rozdíl je
v pojetí konsolidace státního rozpočtu, zda jako
dosažení přijatelného schodku na příští rok, či jako konsolidaci středně a
dlouhodobou, kde se investice fiskálně vyplatí. Reformy se dělají o to hůře, o
co více se musí škrtat,“ vysvětluje Jurajda.
Centrum
vzdělanosti
Prvního září na konferenci Petr Fiala pronesl, že je pro něj vzdělávání, které připravuje na budoucnost, jednou z priorit. Pokud jde o vysoké školy, mělo by být podle jeho slov naší ambicí je posouvat výše a podporovat propojení vědy a výzkumu do reálné ekonomiky. „Česká republika musí být do deseti let centrem vzdělanosti a nových myšlenek,“ pronesl. Jurajda souhlasí, podle něj pochází příjmová stránka rozpočtu ze vzdělaných lidí.
„Podlehli jsme tomu, že jediná cesta rozvoje je neustále zvyšovat výdaje. Státní dluh v příštím roce vzroste zhruba o čtvrt bilionu korun. Můžeme hospodařit s prostředky, které platí daňoví poplatníci, lépe, nastavit si jasnější cíle a pomoci institucím hledat svou konkrétní specializaci,“ domnívá se Nantl.
Podle
Jurajdy mají v prvním segmentu regionálního školství vysoké školy autonomii a
vědecké prostředky. „Kritika neměla být směřována k MŠMT, ale ke
konkrétnímu rektorovi. Na straně vysokých škol je ten míč v tom nastavit
vyšší efektivitu vzdělávacího procesu a flexibilitu uvnitř institucí.“
Plaga
přikyvuje. „Kdyby stát převzal záruku za platy vysokoškolských pedagogů,
ministerstvo by tak muselo normovat počty lidí a strukturu pozic, což by
vysokému školství zlomilo páteř. Nemohlo by fungovat v podmínkách
projektového financování.“
Budoucí vývoj
Podpora
excelence je podle Plagy správná cesta. „Excelentní pracoviště by měla dostávat
vyšší formu podpory. Částečná segmentace na čtyři univerzitní typy zde
probíhala již dříve, úprava financování a případná diverzifikace je politickým
rozhodnutím MŠMT,“ tvrdí.
„Tato
diskuse o rozdělení univerzit do kategorií se vyvíjí již 12 let.
Potřebujeme pracovat s využitím potenciálu výzkumných univerzit,
které poskytují masové vzdělávání, zároveň nám chybí celý segment krátkých
profesních programů, jež můžeme vnést do Karlovarského kraje, kde doposud žádná
vysoká škola není,“ uzavírá Nantl.
Proč je u nás jeden z nejmenších podílů vysokoškoláků v populaci ve srovnání se státy EU? Daří se spolupráci univerzit a průmyslu, pokud jde o vědu a výzkum? A na jaké vysokoškolské obory se v Česku zaměřuje podpora výzkumu a vývoje? Odpovědi nabídl pořad Souvislosti Plus, ptá se Patricie Polanská.
0 komentářů:
Okomentovat