Josef Mačí: Odklady školní docházky se zvrhly, stát zvažuje, že je zakáže všem

V Česku má odklad skoro čtvrtina dětí, nejvíce v Evropě. Ministerstvo školství chce kvůli tomu měnit legislativu, protože oddalování školní docházky nepomáhá dětem ani rozpočtu. Uvažuje se i o zákazu odkladů jako takových.

 

Zdroj: Seznam zprávy 7. 11. 2023

 

Skoro každé čtvrté dítě jde do školy o rok později, než by správně mělo. Podle posledních dat České školní inspekce má odloženou povinnou školní docházku 23,3 procenta dětí v posledním ročníku před nástupem na základní školu.

 

V tomto ohledu je na tom Česko nejhůře v Evropě. V Německu mají odklad jen dvě procenta dětí, v Belgii necelé procento, ve Francii tuhle možnost děti vůbec nemají.

 

Odklady i u nás měly původně fungovat jako výjimečný nástroj pro děti, které by mohly mít velké problémy v první třídě. Zvrhly se ale ve zcela běžnou věc, která už vlastně není v rukou odborníků. 

„Už jako ředitele mě vždycky trápilo, že o tom, jestli dítě dostane odklad, nebo ne, rozhoduje nejvíce rodič. Já chápu jejich práva, ale kde je role školy nebo poradny, která ve finále doporučení dává?“ ptá se poslanec a radní pro školství Jihočeského kraje Pavel Klíma (TOP 09).

 

Že odklady zcela pozbyly původního smyslu, dokládají i rozdíly napříč regiony. Na Vysočině nejde do školy v šesti letech 20 procent dětí, v Olomouckém kraji ale o sedm procentních bodů více. Data přitom rozhodně nenaznačují, že by se děti z různých koutů republiky lišily významně ve vývoji.

 

 

Ve školkách jsou šestiletí místo tříletých

 

Ještě markantněji jsou rozdíly vidět napříč obcemi. Tak třeba v Soběslavi je ještě v šesti letech ve školce 35 procent dětí, v sousedním Týnu nad Vltavou ale z těžko vysvětlitelného důvodu jen 15 procent.

Vysoká míra odkladů znamená i nemalý výdaj pro státní rozpočet. Ten musí platit nejen jeden rok školní docházky navíc, ale děti pak vstupují na trh práce také o rok později.

 

„Musíme myslet i na ekonomiku. Stojí nás to opravdu hodně. Když předškoláci navíc zůstávají ve školkách, tak zabírají místo tříletým dětem a my musíme řešit nedostatek kapacit mateřských škol,“ dodává poslankyně Renáta Zajíčková (ODS).

 

Děti absolvující mateřskou školu mají do budoucna sice výhodu, ale například Česká školní inspekce poukazuje na to, že by tam neměly zůstávat běžně i po šestém roce. U některých dětí se tomu dá ale těžko vyhnout, protože i diagnostika jejich potíží přichází pozdě.

 

„Velké problémy mají děti s výslovností. Až někdy zírám, jak špatně je rozumět i dětem, kterým bylo na podzim šest. Když ale pediatr řekne rodičům až v pěti letech, aby šli na logopedii, tak to je podle mě pozdě,“ popisuje vedoucí táborské pedagogicko-psychologické poradny Martina Králová.

 

 

Buď se odklady zruší, nebo omezí

 

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) proto přichází s návrhem konkrétní legislativní změny. Na stole jsou tři varianty, jakým způsobem se udělování školních odkladů omezí. A hned ta úvodní je razantní.

 

„Prvním možným scénářem je úplné zrušení institutu odkladů povinné školní docházky,“ naznačuje Jaromír Beran, zástupce vrchního ředitele sekce vzdělávání a mládeže MŠMT.

 

Tedy odklady by z českého systému úplně zmizely. Ministerstvo školství ale nechce problém pouze přesunout z mateřských na základní školy. S touto variantou se počítá jen za podmínky, že se bude posilovat práce s různorodým kolektivem a zlepší se školská diagnostika jako taková.

„Druhý scénář pracuje s legislativním omezením důvodů, za kterých je možné odklad udělit. Současně by byly posíleny kompetence školy a jejího ředitele při rozhodování o poskytnutí odkladu,“ pokračuje Beran.

 

Nejčastěji dnes zůstávají děti ve školce nebo v přípravné třídě kvůli celkové nezralosti a poté kvůli poruchám řeči nebo nedostatečně rozvinuté jemné motorice. Nástup do školy je možné odložit i pro sociální nezralost, špatné pracovní návyky nebo nesoustředěnost. Některými z těchto problémů by ale v budoucnu už nešlo odůvodnit odklad. Zatím ale není jasné, které možnosti vypadnou.

 

„A třetí scénář pracuje s tím, že je posunutá věková hranice dětí, u kterých je odklad jako takový posuzován,“ dodává Beran.

 

Odklad by tak podle úvahy MŠMT mohly dostat jen děti narozené v letních měsících, u těch narozených dříve by vůbec nepřipadal v úvahu.

 

„Nejde jen o ekonomický pohled, ale i o zájem a práva všech dalších rodičů,“ vysvětluje Beran. Kvůli odkladům se totiž mohou ve třídě setkat děti, mezi kterými jsou i skoro dva roky rozdílu. Starší děti pak mohou mít oproti vrstevníkům momentální výhodu, a to i třeba při přijímačkách na střední školu.

 

 

Práce s dětmi i rodiči

 

Paralelně s jednáními o legislativních změnách běží na Táborsku pilotní projekt diagnostiky dětí v mateřských školách. Cílem je včas vyhodnotit, v čem mohou mít předškolní děti mezery před nástupem do první třídy, a tak přispět k omezení odkladů. Zároveň se také odborníci snaží pracovat s rodiči, aby chápali, že odkladem rozhodně neprodlouží potomkům dětství.

 

„Screening se schválně dělá v říjnu a listopadu, aby byl dostatek času s dítětem pracovat na rozvoji dílčích oslabení,“ vysvětluje vedoucí táborské pedagogicko-psychologické poradny Martina Králová. Tento projekt by měl naznačit, jaké další praktické kroky mohou pomoci, aby se počet odkladů do budoucna snížil.

 

Konkrétní debata o odkladech bude ale pokračovat velmi brzy. Ještě v prvním čtvrtletí příštího roku chce mít Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy analyzované všechny tři naznačené scénáře, ze kterých se bude posléze v rámci odborných i politických debat vybírat už jedno konkrétní řešení.