V současných osnovách škol je jen málo prostoru věnováno zvládání emocí. Děti mají navíc pocit, že učitele jejich problémy nezajímají. Změnit by se to mělo po reformě výuky. Více času bude během hodin věnováno emočnímu rozvoji.
Zdroj: Seznam.zprávy.cz
19. 1. 2024
Čtyři
z deseti deváťáků zažívají středně těžké až těžké deprese. Odborníci
přitom upozorňují, že zanedbávání duševního zdraví má závažné důsledky. Nejen
tím, že děti neprospívají nebo v budoucnu budou pravděpodobněji potřebovat
terapeutickou pomoc. Každý rok spáchají sebevraždu desítky mladých lidí,
a jde tak o druhou nejčastější příčinu jejich úmrtí.
„Je opravdu
čas, a možná už je dlouho po dvanácté, začít podporu duševního zdraví
řešit skutečně systémově. Klíčovou roli v prevenci a podpoře hrají
školy,“ říká předsedkyně neziskové organizace Society for All Lenka Felcmanová.
Problém ale
je, že duševnímu rozvoji není na školách věnován dostatečný prostor. Už kvůli
tomu, že tohle téma je jen okrajové v dokumentech Ministerstva školství,
které určují, na co se má ve školách klást důraz.
„Problematické je, že nejvýznamější prostor, který v kurikulu máme, což je osobnostní a sociální výchova, má jenom doporučené očekávané výstupy, takže ne ve všech školách jsou tato témata se žáky systematicky probírána,“ dodává Felcmanová.
Přichází změna
Nedostatečná
podpora duševního zdraví se tak dostává do povědomí hlavně v časech vážných
konfliktů nebo tragických událostí, jako bylo řádění vraha na Filozofické
fakultě Univerzity Karlovy nebo vražda učitele na pražské střední škole
v roce 2022.
Do budoucna
by se ale měla stát pevnější součástí obsahu vyučování na základních školách. Národní
pedagogický institut, který spadá pod MŠMT, připravil první verzi revidovaného
rámcového vzdělávacího programu (RVP) pro základní vzdělávání.
Pod tímto
krkolomným pojmenováním se neskrývá nic menšího než reforma výuky. Tedy všeho,
co bude nově stát po základních školách vyžadovat, aby se v hodinách
i mimo ně dělo. A počítá se s tím, že právě na wellbeing žáků,
tedy na jejich životní spokojenost, se budou učitelé daleko více soustředit.
„Rámcový
vzdělávací program nikdy není samospásný, může ale ve vzdělávání systémově
ukotvit důležitá témata,“ popisuje Markéta Pastorová z Národního
pedagogického institutu, pod kterou spadá řízení a koordinace tvorby
nového RVP.
Školy si
sice připravují svůj vlastní školní vzdělávací program, podle kterého se pak
děti učí. Nicméně musí vycházet a řídit se tím rámcovým, který určuje
Ministerstvo školství.
„V tuto chvíli
je wellbeing podle návrhu ukotven skrze předmět, nebo vzdělávací oblast, která
se jmenuje osobnostní, sociální, etická a kariérová výchova. V této
oblasti jsou části, které se vyloženě věnují rozvoji v daných oblastech.
Dále je wellbeing velmi významně ukotven v jednom ze třech průřezových
témat, které se jmenuje Péče o wellbeing,“ dodává Pastorová.
Podpora
chybí, říkají žáci
Jak totiž
ukazují data z mezinárodních šetření, čím lepší prostředí a vztahy ve
škole panují, tím se také žákům více daří ve vzdělávání. I když nelze
tvrdit, že jde o příčinný vztah, potvrzuje se, že spolu oba fenomény
souvisí.
„Tato
tendence se projevuje i v našich národních šetřeních. Česká školní
inspekce sice primárně nezkoumá duševní zdraví žáků, snažíme se ale
k tomuto tématu do testování dávat některé položky. Ukazuje se nám tak, že
v pátých a devátých ročnících je více než 10 procent žáků, kteří
říkají, že jim často nebo skoro každý den učitel řekne něco urážlivého nebo se
k nim chová nevhodně,“ popisuje Dana Pražáková z České školní
inspekce.
V poslední
mezinárodním šetření PISA tak vyšlo, že čeští žáci vnímají velmi malou podporu
od svých učitelů. Hůře je na tom ze zemí Evropské unie a OECD jen Polsko.
Na úplně posledním místě pak Česko skončilo, co se týče vnímaného vztahu mezi
učiteli a žáky. České děti jsou tak přesvědčené, že si jich jejich učitelé
neváží. Stejně tak si více než 60 procent žáků myslí, že kdyby přišli do
třídy smutní, učitele to nebude zajímat.
0 komentářů:
Okomentovat