Pavel Černý: A co děti, žijí zdravě?

Data sbíraná na českých školách v roce 2022 ukazují, že za předchozích 12 let došlo ke zlepšení charakteristik týkajících se zdraví a zdravého životního stylu dětí v Česku. Sběr a vyhodnocení dat proběhly v rámci studie HBSC, která ve čtyřletých intervalech sleduje faktory ovlivňující zdraví dětské populace ve více než padesáti zemích světa.

 

Zdroj: Pedagogické info 15. 2. 2024 (s grafy)

 

 

Chlapci jsou spokojenější než dívky

 

Své zdraví jako vynikající označilo 35 % chlapců a 23 % dívek. Výrazný rozdíl mezi chlapci a dívkami se projevuje ve všech sledovaných věkových kategoriích. Nejmenší, ale stále dost veliký, je u jedenáctiletých. Chlapci také pociťují znatelně vyšší spokojenost se současným životem. Na škále 0 až 10 ji vyjádřili průměrnou hodnotou 7,90, zatímco průměr dívek vyšel na 7,23. Vysokou spokojenost (hodnota 9–10) deklarovalo 42 % chlapců oproti 31 % dívek. Velmi málo (0–5) bylo spokojeno 10 % chlapců a 20 % dívek.

 

Rozdíly závislé na pohlaví lze sledovat i ve vývoji tohoto ukazatele v čase. U chlapců proti roku 2018 došlo k nepatrnému zlepšení, kdežto u dívek nastal výrazný pokles, čímž se již dříve existující odlišnosti v náhledu na život chlapců a dívek ještě více prohloubily. Jak vyplývá z mezinárodních dat HBSC, není tato změna specifická pouze pro Česko, ale s drobnými výjimkami se objevuje napříč sledovanými státy. Totéž víceméně platí také pro vnímané zdravotní obtíže.

 

Spokojenost se současným životem klesá s rostoucím věkem, jedenáctiletých školáků bylo velmi spokojeno 48 %, patnáctiletých už jen 28 %.

 

 

Dívky se zdravěji stravují

 

I když se dívky cítí hůře, dodržují častěji než chlapci některé zásady správné životosprávy. Každý den konzumuje zeleninu 39 % dívek oproti 31 % chlapců, ovoce má denně na jídelníčku 46 % dívek a 36 % chlapců. Zuby si častěji než jednou denně čistí 81 % dívek a 68 % chlapců, méně než jedenkrát denně si čistí zuby jen 2 % dívek a 5 % chlapců. Jako pozitivní lze jistě označit trend postupného zvyšování podílu dětí konzumujících pravidelně zeleninu i pečujících o svůj chrup. O desetiletí dříve, v roce 2002, mělo na talíři každý den papriku, okurku či rajče 24 % chlapců a 32 % dívek, zuby si v tomtéž roce pravidelně čistilo 75 % dívek a 55 % chlapců.

 

Z řady zkoumaných zdraví prospěšných aktivit vykonávají chlapci častěji než dívky pouze jednu, a sice fyzický pohyb. Každý den se alespoň hodinu hýbe 26 % chlapců a 17 % dívek, přičemž aktivnější jsou mladší děti. Ve věku 11 let uvedlo hodinovou a delší pohybovou aktivitu 28 % chlapců a 20 % dívek, z patnáctiletých to už bylo 25 % chlapců a 14 % dívek. V průměru se chlapci věnují hodinovému a delšímu pohybu 4,5 dne v týdnu, dívky pak 4,1 dne.

 

 

Alkohol a drogy už vycházejí z módy

 

Potěšující je také zjištění, že mezi českými dětmi od roku 2002 výrazně klesá míra užívání návykových látek. Zatímco v roce 2002 uvádělo 92 % patnáctiletých, že už konzumovali alkohol, o dvacet let později mělo s alkoholem ve stejném věku zkušenost 72 % českých dospívajících. Zejména u indikátoru opakované opilosti mezi patnáctiletými, který představuje významný rizikový faktor pro vznik závislosti a budoucí zdravotní komplikace, byl od roku 2010 zjištěn pokles bezmála o polovinu (ze 43 % na 23 %).

 

Podobný trend je patrný i u kouření cigaret a užívání marihuany. Počet každodenních kuřáků se za posledních 20 let snížil z 22 % na 5 %. Ruku v ruce s tím jde nárůst podílu nekuřáků z 64 % v roce 2002 na 86 % v roce 2022. Otázkou zůstává, jakou roli v tom hrají moderní alternativy kouření typu e-cigaret, zahřívaného tabáku apod. Alespoň jednou za poslední měsíc totiž e-cigarety užilo 22 % patnáctiletých oproti 14 % těch, kteří si ve stejném období zapálili „klasickou“ cigaretu. Obdobně během sledované dekády klesl podíl těch, kteří už vyzkoušeli marihuanu, z 35 % na 17 % mezi patnáctiletými chlapci a z 27 % na 15 % mezi dívkami.

Snižující se počet uživatelů „konvenčních“ návykových látek je patrný napříč Evropou. Pokles u českých dětí je ovšem dynamičtější než v jiných zemích, a zatímco před deseti až dvaceti lety zaujímali mladí Češi v mezinárodních srovnáních nežádoucí přední pozice, v poslední době se stále více a rychleji přibližují západoevropskému průměru. Toto zlepšení potvrzují např. i výsledky Evropské školní studie o alkoholu a jiných drogách ESPAD.

 

 

Mezinárodní výzkumná studie HBSC (Health Behaviour in School-aged Children)

 

Probíhá pod záštitou Světové zdravotnické organizace už od roku 1983. Zaměřuje se na sledování faktorů ovlivňujících zdraví mladých lidí v místě, kde žijí, kde navštěvují školu a kde mají rodinu a přátele. Uskutečňuje se formou dotazníkového šetření, kterého se ve čtyřletých intervalech zúčastňuje reprezentativní vzorek žáků škol ve věku 11, 13 a 15 let. Česká republika se do studie zapojila v roce 1994, poslední výsledky jsou k dispozici za rok 2022. Realizaci studie v České republice zajišťuje tým odborníků z Univerzity Palackého v Olomouci, který vybrané faktory zdraví a životního stylu pravidelně zveřejňuje na https://zdravagenerace.cz.

 

 

Článek je z připravovaného únorového vydání časopisu Statistika & My, převzato ze statistikaamy.cz