Anna Brzybohatá: Kde to dělají školy tak dobře, že si z nich ostatní mohou brát příklad? PAQ Research vytvořil mapu vzdělávání, která taková místa ukazuje.

České školství je na tom ve srovnání s ostatními evropskými zeměmi průměrně – ani nejlépe, ale ani nejhůře. Pokud vezmeme srovnání mezinárodních výsledků vzdělávání dětí v rámci zemí OECD prostřednictvím testů PISA, i tam je Česko zhruba ve středu. A to i přesto, že je vzdělávání jednoznačnou prioritou prakticky každé vlády od vzniku samostatné České republiky. Za více než 30 let jednoznačné vládní priority bez ohledu na to, která partaj je momentálně u moci, by na tom tedy mohlo být české školství lépe.

 

Zdroj: Beduín 11/2024

 

Země se potýká s velkými rozdíly v kvalitě vzdělávání, což jsou pomyslné nůžky, které se rozevírají a nepřestávají se rozevírat. A to nejen mezi kraji, ale někde i mezi jednotlivými regiony v kraji. Výzkumná organizace PAQ Research sbírá po celé České republice příběhy kvalitního vzdělávání z mateřských i základních škol, které poskládala do Mapy. Příklady dobré praxe ukazují nejen to, že vzdělání může být kvalitní i přes různé startovní podmínky, ale současně slouží jako inspirace pro ostatní. 

 

Jak taková dobrá praxe vypadá? Například ve středočeském Nymburce školám aktivně pomáhá řešit problémy OSPOD, segregovaná škola v severočeském Tanvaldu se díky novému vedení a inovativnímu přístupu stala žádanou i pro rodiče z dalekého okolí, v jihomoravských Otrokovicích zajistili dostatek psychologů díky koordinaci ředitelů a zřizovatelů a v Praze 7 zase inovativně hodnotí ředitele, kde důvěru ve zřizovatele posilují jasná kritéria odměňování i podpora škol.

 

Příkladů je ale daleko víc a rozdělené jsou do šesti oblastí – stabilní bydlení, dostupné a kvalitní předškolní vzdělávání, spolupráce škol a dalších služeb, školní poradenství pro všechny děti, kvalitní vzdělávání na školách a nakonec podpora zřizovatelů. Uživatelé se tak mohou podívat na jednotlivé příklady z praxe podle preferencí, s čím potřebují zrovna poradit nebo v čem se nechat inspirovat. 

 

„V Mapě vzdělávání jsou stručné příběhy, jak může být vzdělávací neúspěch ovlivňovaný chudobou a dalšími faktory, jako jsou odklady či velikost školy. Často lidem říkám, aby se nebáli použít i platformu datapaq.cz, která je přístupná z Mapy vzdělávání, protože jsou v ní strašně důležitá data. Je vidět i několik let dozadu, kolik dětí třeba chodí do školky u nich v obci s rozšířenou působností nebo kolik mají psychologů. Je to velice intuitivní, a pokud třeba chci dosáhnout nějaké změny, donesu data na radu města a můžu říct, že u nás máme 20 procent rodičů v exekuci. Myslím, že to může být silný nástroj,” vysvětluje v EDUcastu analytik PAQ Research Jan Zeman.

 

Mapa vzdělávání se může stát zdrojem informací i inspirací pro ředitele, zřizovatele či učitele ve školách. Díky rozsáhlým datovým podkladům může být cenná také pro stát či místní akční plány, které řídí větší území dohromady. V neposlední řadě jsou reporty, které PAQ Research generuje na základě dat, užitečné hlavně pro zřizovatele a jejich školské a sociální odbory. Nejen na obecní či městské úrovni, ale i na krajské. Oddělení mohou stavět na datech, lidé ve školách zase na příbězích, které Mapa vzdělávání přináší.