Česká školní inspekce zavítala do deseti vytipovaných škol, kde se zaměřila na výuku v běžných a speciálních třídách a v hodinách, kdy mají žáci běžných a speciálních tříd výuku společně. Výsledky ukazují, že inkluzivní vzdělávání těchto tříd v rámci společných aktivit žáků má smysl, když má podporu. A to jak ze strany vedení školy, tak celého pedagogického sboru a samotného zřizovatele.
Zdroj: Beduín
12/2024, 18. 3. 2024
„Je pozoruhodné, že podle zjištění České
školní inspekce učitelé nejvíce diferencují výuku a zohledňují tempo
jednotlivých žáků ve speciálních třídách, kde výrazně častěji také zařazují
příklady využití znalostí a dovedností v reálné situaci. Učitelé zde stanovují
odlišné vzdělávací cíle pro některé žáky, střídají metody výuky a pomůcky.
Díky tomu podle inspekce ve speciálních třídách zažívají mnohem častěji úspěch
i slabší žáci. Dokonce ve zhruba dvojnásobné míře oproti celorepublikovému
průměru v nich učitelé používají metody využívající kreativitu žáků. Přitom si
zároveň učitelé myslí, že největší pozitivní efekty má společná výuka pro žáky
speciálních tříd. Intuitivně bychom si spíš mohli myslet, že podobně
diferencovaná výuka, jako probíhá ve speciálních třídách, by prospěla i žákům
běžných tříd a škol,” komentuje zjištění inspekce Kateřina Lánská, analytička
EDUinu.
Jak
rozvíjet spolupráci
Mít ve
škole společné hodiny pro různé děti se podle inspektorů vyplácí z více důvodů
– pozitivní je nejen pro žáky ve třídách, ale i z pohledu učitelů. Ti totiž
mají díky tomu více možností, jak rozvíjet vzájemnou spolupráci, didaktické
schopnosti a dovednosti. Učitelé by tak podle ČŠI měli společné akce a
výuku běžných a speciálních tříd ve škole dělat tak často, jak jen to jde.
„V
případech, kdy to charakter postižení či znevýhodnění žáků speciálních tříd
umožňuje, je třeba podporovat společné vzdělávací aktivity žáků běžných
a speciálních tříd, zejména v předmětech výchovného zaměření jako je
hudební či výtvarná výchova, v rámci výuky cizího jazyka, projektů či zájmového
vzdělávání,” píší inspektoři v tematické zprávě s tím, že společné akce, ať už
celoškolní, nebo pro vybrané ročníky, mohou školy do výuky zařazovat
pravidelně, ale i jen příležitostně.
A
inspektoři se při hodnocení nezastavují jen u škol, ale i u zřizovatelů
a ministerstva školství. Resort by se podle nich měl zaměřit hlavně na
personální obsazení ve školách a dát jim dostatečné podmínky k tomu, aby místa
obsadili. Jde především o zajištění pedagogů a asistentů pedagoga dostatkem
peněz a v neposlední řadě má také zajistit kvalitní metodickou
podporu pro všechny zainteresované pedagogické pracovníky vzhledem k tomu, jak
náročné je zvládnout společnou výuku běžných a speciálních tříd. Zřizovatelé
pak školám měli dát pro společnou výuku prostor.
Deset škol,
do kterých ČŠI na šetření šla, vytipovala na základě údajů
z elektronických dotazníků ze 152 škol. S navštěvováním výuky začal
ČŠI už ve školním roce 2019/2020, ale práci přerušila pandemie covidu. V rámci
šetření inspektoři vedli úvodní a závěrečný strukturovaný rozhovor s řediteli,
měli hospitační činnost přímo v hodinách včetně pohospitačních rozhovorů a
následně vyplňovali dotazníky také žáci vybraných běžných tříd.
Jak vypadá
šetření v číslech? Ze zmíněných 152 škol, které inspekce oslovila, jich má 97
speciální třídy umístěné ve stejné budově bez jakéhokoli oddělení od běžných
tříd, 27 z nich má speciální třídy od běžných tříd odděleně ve stejné budově a
13 má speciální třídy úplně v jiném areálu.
Více než
polovinu z 97 škol, které mají společnou výuku, vedly k propojení běžných
a speciálních tříd především pedagogické důvody. Primárně tím chtěli podle
šetření inspekce rozvíjet sociální a osobnostní kompetence dětí, důvodem byly
ovšem také organizační a ekonomické okolnosti. A to hlavně chybějící učitelé i
prostory.
Vzdělávání
žáků se speciálními vzdělávacími potřebami bylo v Česku zákonem upraveno již
téměř před 20 lety v roce 2005. Mezník v jejich vzdělávání však nastal
v roce 2015/2016, ve kterém vešla v platnost novela školského zákona
podporující trend inkluze. Se zavedením inkluze se v minulosti zvedla vlna
nevole, část veřejnosti měla například obavy, že děti se speciálními
vzdělávacími potřebami budou ostatní zdržovat.
0 komentářů:
Okomentovat