Přes tisíc pražských dětí zůstává zatím bez jistoty, kam v září nastoupí na střední školu. A to poté, co se v prvním kole přijímacích zkoušek v metropoli nikam nedostalo 16 procent uchazečů. V nejbohatším kraji země je tak paradoxně nejméně dosažitelné vzdělání. Magistrát kvůli tomu čelí kritice veřejnosti, že dostatečně nenavýšil počet míst na školách, zejména na poptávaných oborech. Zástupci metropole viní Středočeský kraj, odkud k nim jezdí tisíce dětí. A dokonce od nich zaznívá, že by hlavní město v budoucnu pustilo na své školy jen pražské žáky.
Zdroj: Hospodářské noviny 21. 5. 2024
Z míst na
středních školách se teď stalo silné politické téma. Na ministerstvu školství
si kvůli tomu střídají dveře experti a politici. Společně vymýšlí, jak
zajistit, aby v dalších letech nemuseli lidem zase vysvětlovat, že na středních
školách opět chybí místa.
Situace je
to nepříjemná zejména pro hnutí STAN. Jeho členem je nejen ministr školství
Mikuláš Bek, ale také pražský radní pro školství Antonín Klecanda a jeho
středočeský protějšek Milan Vácha a hejtmanka Petra Pecková. Ve středních
Čechách se totiž nikam nedostalo 7,8 procenta uchazečů o střední školu.
Starostové
si nyní vzájemně vyčítají, že v Praze „zabírá“ místo na středních školách deset
tisíc Středočechů a jejich domovský kraj na chod těchto škol nebo rozšíření
poptávaných gymnázií nechce dát peníze. Právě proto vedení metropole začalo
mluvit o tom, že když nebudou peníze, nebudou ani středočeské
děti na pražských školách.
„Řekl jsem
to u ministra. Že když nám nic jiného nezbude, musíme najít mechanismus, jak
upřednostnit děti našich daňových poplatníků,“ říká pražský radní pro finance
Zdeněk Kovářík (ODS).
Jednou z
variant, jak pražské děti upřednostnit, je třeba zavedení spádovosti pro Prahu.
Musel by se kvůli tomu ale změnit školský zákon. Dnes totiž platí spádovost jen
pro základní a částečně mateřské školy.
„Těm
návrhům rozumím, problémy by to vyřešilo, ale není to ideální řešení,“ říká
poslankyně a členka sněmovního školského výboru Renata Zajíčková (ODS). Podle
dalších oslovených politiků je to spíše výhrůžka, která má vylepšit vyjednávací
pozici Prahy, než reálný plán. I tak se o takovém návrhu v zákulisí hodně
debatuje.
„Spádovost
na středních školách není logická, některé obory jsou unikátní a jsou jen
na několika místech v republice,“ reaguje středočeská hejtmanka Pecková. „Pražané
jsou také ve středočeských zařízeních sociálních služeb, máme 14 dětských
domovů, je v nich 26 procent dětí z Prahy,“ dodává.
Děti chtějí
do velkých měst
Kraje by
podle hejtmanky měly hlavně spolupracovat. Odmítá také, že by pro navýšení
kapacit ve školách dělal Středočeský kraj málo. Za poslední dva roky tam
přibylo na středních školách čtyři tisíce nových nebo transformovaných
míst. „Na Praze – východ a Praze – západ historicky ani gymnázia
příliš neexistovala. Nemáme tak co lusknutím prstu rozšiřovat.“ Od příštího
roku bude podle hejtmanky rozšířená kapacita v Říčanech a v Hostivici.
„Vzniklo
také gymnázium v Sulicích, další soukromé ve Světicích. A ostatní gymnázia jsou
nové stavby na zelené louce, kdy kraj ani nemá pozemky a jedná s městy.
Chystají se gymnázia v Jesenici, Černošicích nebo Roztokách,“ dodává
Pecková.
Zároveň
upozorňuje, že není jisté, že žáci ve finále využijí tato nová místa. „Středoškoláci
chtějí do velkých měst. Když mají dobrou dopravní dostupnost, chtějí
studovat v Praze,” říká hejtmanka.
„My to vidíme
na středních školách například v Březnici, kde jsme měli v ročníku po pěti
dětech, školy jsme museli sloučit. Máme tam obor IT, který v Praze pod náporem
kolabuje a v Březnici se ani teď nenaplnil,“ líčí Pecková s tím, že kraj má
zhruba 15 tisíc deváťáků a necelých 14 tisíc míst na školách a pořád ještě 2000
míst zbylo.
Problém s gymnázii
V tomto
týdnu čekají všechny zúčastněné strany další kola jednání. Vyjasnit
si mají to, jak budou dál pokračovat. Debatuje se o vytvoření velkých kampusů
na pomezí obou krajů: například v Letňanech. „Jsme ochotni se na tom podílet i
finančně, ale zatím není nic hmatatelného,“ říká Pecková. Podle ní by však měla
Praha plnit „metropolitní roli“. Zvlášť když má oproti jiným krajům vyšší
příjem z daní.
Pražský
radní pro školství Klecanda uznává, že hlavní město dostává víc peněz,
ale upozorňuje, že jich také musí víc utratit. Velkou část „spolkne“ výstavba
metra D, kterou hlavní město řeší, a další finančně náročné
projekty. Navíc rozdělování peněz z daní se má změnit a Praze by se příjem
snížil.
Jak nakonec
výsledky přijímaček dopadnou, není jisté. V úterý se děti mohly začít
přihlašovat na volná místa v druhém kole. Podle Klecandy bude volných
přes 850 míst na pražských gymnáziích, přes 600 míst na střední škole s
maturitou a zhruba polovina na učňovských oborech s maturitou. Dalších 400 míst
je volných v nematuritních oborech.
Nejvíce
poptávaná byla v Praze místa na gymnáziích. Jenže u nich vypíšou druhé kolo
většinou soukromé školy, takže šanci mají jen ti, kteří si mohou dovolit platit
školné. Už nyní Praha zřizuje jen zhruba polovinu gymnázií na svém území,
zbylá jsou soukromá a v posledních letech jich v hlavním městě
rapidně přibývá.
Letos jich
bylo zapsaných
Na začátku
května koupil magistrát za necelých 200 milionů budovu v Holešovicích, kde by
chtěl vybudovat nové gymnázium. Zároveň město plánuje koupit tři budovy
pro přestavbu na školy. Jde o objekty v Praze 5,
0 komentářů:
Okomentovat