Michaela Ryšavá, Markéta Hronová: Nedáte peníze? Tak vaše studenty do Prahy nepustíme. Boj o místa na středních školách se vyhrocuje

Přes tisíc pražských dětí zůstává zatím bez jistoty, kam v září nastoupí na střední školu. A to poté, co se v prvním kole přijímacích zkoušek v metropoli nikam nedostalo 16 procent uchazečů. V nejbohatším kraji země je tak paradoxně nejméně dosažitelné vzdělání. Magistrát kvůli tomu čelí kritice veřejnosti, že dostatečně nenavýšil počet míst na školách, zejména na poptávaných oborech. Zástupci metropole viní Středočeský kraj, odkud k nim jezdí tisíce dětí. A dokonce od nich zaznívá, že by hlavní město v budoucnu pustilo na své školy jen pražské žáky.

Zdroj: Hospodářské noviny 21. 5. 2024

 

Z míst na středních školách se teď stalo silné politické téma. Na ministerstvu školství si kvůli tomu střídají dveře experti a politici. Společně vymýšlí, jak zajistit, aby v dalších letech nemuseli lidem zase vysvětlovat, že na středních školách opět chybí místa.

 

Situace je to nepříjemná zejména pro hnutí STAN. Jeho členem je nejen ministr školství Mikuláš Bek, ale také pražský radní pro školství Antonín Klecanda a jeho středočeský protějšek Milan Vácha a hejtmanka Petra Pecková. Ve středních Čechách se totiž nikam nedostalo 7,8 procenta uchazečů o střední školu.

 

Starostové si nyní vzájemně vyčítají, že v Praze „zabírá“ místo na středních školách deset tisíc Středočechů a jejich domovský kraj na chod těchto škol nebo rozšíření poptávaných gymnázií nechce dát peníze. Právě proto vedení metropole začalo mluvit o tom, že když nebudou peníze, nebudou ani středočeské děti na pražských školách. 

 

„Řekl jsem to u ministra. Že když nám nic jiného nezbude, musíme najít mechanismus, jak upřednostnit děti našich daňových poplatníků,“ říká pražský radní pro finance Zdeněk Kovářík (ODS).

Jednou z variant, jak pražské děti upřednostnit, je třeba zavedení spádovosti pro Prahu. Musel by se kvůli tomu ale změnit školský zákon. Dnes totiž platí spádovost jen pro základní a částečně mateřské školy.

 

„Těm návrhům rozumím, problémy by to vyřešilo, ale není to ideální řešení,“ říká poslankyně a členka sněmovního školského výboru Renata Zajíčková (ODS). Podle dalších oslovených politiků je to spíše výhrůžka, která má vylepšit vyjednávací pozici Prahy, než reálný plán. I tak se o takovém návrhu v zákulisí hodně debatuje.

 

„Spádovost na středních školách není logická, některé obory jsou unikátní a jsou jen na několika místech v republice,“ reaguje středočeská hejtmanka Pecková. „Pražané jsou také ve středočeských zařízeních sociálních služeb, máme 14 dětských domovů, je v nich 26 procent dětí z Prahy,“ dodává.

 

 

Děti chtějí do velkých měst

 

Kraje by podle hejtmanky měly hlavně spolupracovat. Odmítá také, že by pro navýšení kapacit ve školách dělal Středočeský kraj málo. Za poslední dva roky tam přibylo na středních školách čtyři tisíce nových nebo transformovaných míst. „Na Praze – východ a Praze – západ historicky ani gymnázia příliš neexistovala. Nemáme tak co lusknutím prstu rozšiřovat.“ Od příštího roku bude podle hejtmanky rozšířená kapacita v Říčanech a v Hostivici.

 

„Vzniklo také gymnázium v Sulicích, další soukromé ve Světicích. A ostatní gymnázia jsou nové stavby na zelené louce, kdy kraj ani nemá pozemky a jedná s městy. Chystají se gymnázia v Jesenici, Černošicích nebo Roztokách,“ dodává Pecková. 

 

Zároveň upozorňuje, že není jisté, že žáci ve finále využijí tato nová místa. „Středoškoláci chtějí do velkých měst. Když mají dobrou dopravní dostupnost, chtějí studovat v Praze,” říká hejtmanka.

 

„My to vidíme na středních školách například v Březnici, kde jsme měli v ročníku po pěti dětech, školy jsme museli sloučit. Máme tam obor IT, který v Praze pod náporem kolabuje a v Březnici se ani teď nenaplnil,“ líčí Pecková s tím, že kraj má zhruba 15 tisíc deváťáků a necelých 14 tisíc míst na školách a pořád ještě 2000 míst zbylo.

 

 

Problém s gymnázii

 

V tomto týdnu čekají všechny zúčastněné strany další kola jednání. Vyjasnit si mají to, jak budou dál pokračovat. Debatuje se o vytvoření velkých kampusů na pomezí obou krajů: například v Letňanech. „Jsme ochotni se na tom podílet i finančně, ale zatím není nic hmatatelného,“ říká Pecková. Podle ní by však měla Praha plnit „metropolitní roli“. Zvlášť když má oproti jiným krajům vyšší příjem z daní.

 

Pražský radní pro školství Klecanda uznává, že hlavní město dostává víc peněz, ale upozorňuje, že jich také musí víc utratit. Velkou část „spolkne“ výstavba metra D, kterou hlavní město řeší, a další finančně náročné projekty. Navíc rozdělování peněz z daní se má změnit a Praze by se příjem snížil.

 

Jak nakonec výsledky přijímaček dopadnou, není jisté. V úterý se děti mohly začít přihlašovat na volná místa v druhém kole. Podle Klecandy bude volných přes 850 míst na pražských gymnáziích, přes 600 míst na střední škole s maturitou a zhruba polovina na učňovských oborech s maturitou. Dalších 400 míst je volných v nematuritních oborech.

 

Nejvíce poptávaná byla v Praze místa na gymnáziích. Jenže u nich vypíšou druhé kolo většinou soukromé školy, takže šanci mají jen ti, kteří si mohou dovolit platit školné. Už nyní Praha zřizuje jen zhruba polovinu gymnázií na svém území, zbylá jsou soukromá a v posledních letech jich v hlavním městě rapidně přibývá.

 

Letos jich bylo zapsaných 30 a dalších 17 podalo žádost o zápis do rejstříku od září 2024. „To je zneužívání kupní síly Pražanů na to, co by jim měl zajistit stát,“ míní ředitel vzdělávací organizace EDUinu Miroslav Hřebecký.

 

Na začátku května koupil magistrát za necelých 200 milionů budovu v Holešovicích, kde by chtěl vybudovat nové gymnázium. Zároveň město plánuje koupit tři budovy pro přestavbu na školy. Jde o objekty v Praze 5, 7 a 10. Letos přidali kapacity také na oblíbených školách, jako je Gymnázium Na Zatlance nebo Smíchovská průmyslová škola.