Vládní i opoziční poslanci se shodli a společně podávají návrh, který mění přístup k odkladům školní docházky. Přechod mezi školkou a školou by měl být postupnější a odkladů by mělo výrazně ubýt.
Zdroj: Seznam.Zprávy
12. 9. 2024
Děti nemají
být připravené na školu, ale škola na děti. To je ve zkratce změna filozofie
školních odkladů, se kterou přichází poslanci všech klubů – jak vládních,
tak opozičních.
O změně se
poměrně dlouho diskutovalo, teď je ale na stole poslanecký návrh novely, za
nímž stojí Pavel Klíma z TOP 09. Redakce Seznam Zpráv měla možnost se
s návrhem seznámit.
Cíl není
malý: zcela změnit systém odkladů povinné školní docházky. Zatímco dnes dostává
odklad čtvrtina ročníku, do budoucna by to mělo být jen pět procent dětí.
„Systém, který odklady zneužívá, není systémem. Odklady dnes dostávají
i děti, které je nepotřebují nebo jim nic nepřinesou,“ upozorňuje Pavel
Klíma.
Český
vzdělávací systém ani legislativa totiž nepočítaly s tím, že by odklady
měly narůst na takové cifry. Jenže jsme se od přesně daných diagnóz přesunuli
k odkládání školní docházky třeba na objednávku rodičů.
Z šetření
České školní inspekce (ČŠI) mezi poradnami vyšlo, že 30 procent z nich
přihlíží k přáním rodičů získat odklad a 86 procent se ohlíží na
rodinné prostředí dítěte, tedy když se třeba rodina stěhovala nebo se rodiče
rozváděli.
Namísto
odkladu podpora ve škole
Ale teď už
k chystaným změnám. Tou největší má být, že nezralost jako taková už
nebude stačit pro to, aby dítě odklad dostalo. Přitom podle dat ČŠI
80 procent případů odkladů je dnes udělováno právě pro celkovou nezralost.
Neznamená to, že by se měly odklady zakazovat, ale toto doporučení bude muset
doprovázet konkrétní diagnóza.
Pokud bude
mít dítě výrazný zdravotní problém, bude moct nastoupit i do budoucna
o rok později. Platí to například pro závažná chronická onemocnění nebo
pokud se budoucí školák chystá na operaci s dlouhou dobou rekonvalescence.
Jen kvůli
tomu, že je menší nebo se narodil v letním měsíci, ale nebude mít na
odklad nárok. Dětem se totiž podle návrhu novely zákona dostane podpory už ve
školce a pak také ve škole namísto toho, aby zůstávaly o rok déle
zbytečně v předškolním zařízení či v přípravné třídě.
„Mám radost
z toho, že se nám podařilo připravit řešení, na kterém jsme se shodli se
skupinou z ministerstva školství a s kolegy ze všech poslaneckých
klubů,“ dodává Klíma.
Co všechno
se změní
— Kvůli celkové nezralosti už
dítě odklad nedostane. Za doporučením
bude muset být konkrétní diagnóza od
odborného lékaře nebo klinického psychologa, nikoliv pouze praktického lékaře
pro děti jako dosud.
— Pracovníci poraden budou provádět depistáže ve
školkách na začátku posledního roku před nástupem do školy. Budou tedy
vyhledávat, jestli některé dítě nepotřebuje speciální podporu.
— Posune
se termín zápisů do první třídy. Vrátí se
do dříve platné varianty od 15. ledna do
15. února. Nyní jsou zápisy
v dubnu.
— Mateřská škola bude
mít povinnost předat nástupní základce přehled
výsledků pedagogického diagnostikování a podpůrných opatření.
— V
případě, že bude v prvním ročníku ZŠ více než 15 dětí,
bude k ní automaticky přidělen asistent pedagoga.
— V první a druhé třídě
nebudou děti klasifikovány. Od učitelů budou dostávat
pravidelnou zpětnou vazbu o svém pokroku.
— Opakování prvního
ročníku nebude až na výjimky možné.
Nikoliv kvůli prospěchu, ale například ze zdravotních důvodů.
— Pokud
dítě dostane odklad, jeho součástí se stane
také individuální vzdělávací plán na
opakovaný předškolní ročník. Dosud nic takového nebylo povinné.
— Měly
by se rušit přípravné třídy. U tohoto bodu bude ale
odložena účinnost až do roku 2029.
Mimochodem, zvažovaly se i další varianty. Nakonec ale
zůstalo u tohoto kompromisu. „Možností bylo více, mně si líbil bavorský
model, kdy děti narozené do 30. června na odklad vůbec nárok nemají.
Nakonec jsme se ale dohodli, že půjdeme cestou přesně vymezených důvodů pro
odklad,“ vysvětluje poslankyně Renáta Zajíčková (ODS).
Zatím není hotový kompletní seznam diagnóz, kterými půjde odklad
podepřít. Stane se součástí doprovodné vyhlášky. Ta by měla ale být hotová před
první čtením v Poslanecké sněmovně.
Doporučení pro odklad už také nebude moct dát praktický lékař pro
děti nebo pediatr, který obvykle potvrzoval právě celkovou nezralost, ale pouze
lékař – specialista nebo klinický psycholog.
Bez známek
a opakování ročníku
Celkově by
všechny kroky měly vést k tomu, že přechod pro děti ze školky do školy bude
daleko plynulejší, takže odklady nebudou třeba. S tím souvisí právě
i velká změna, že se v první a druhé třídě nebude známkovat.
Původně se
počítalo s tím, že by se toto období protáhlo až do třetí třídy, kompromis
mezi poslanci ale vedl ke zkrácení na první dva školní roky.
Děti se
samozřejmě i nadále budou hodnotit. Půjde se ale směrem k předávání
zpětné vazby v každé hodině, nikoliv udílení známek, které samy
o sobě nic neříkají.
„Jde
o to, aby hodnocení od učitele bylo efektivní. Aby se děti skutečně
dozvěděly, co jim jde a co ne, a nezažívaly stres z klasifikace.
Přechod ze školky do školy tak pro ně bude plynulejší a příjemnější,“
potvrzuje poslanec Zdeněk Kettner (SPD), že panuje shoda skutečně napříč
vládními i opozičními stranami. Pod materiálem je podepsán jako
spolupředkladatel.
Ke
známkování si ostatně dělalo průzkum také Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.
Zjistilo, že ve většině zemí Evropské unie se v nejnižších ročnících
neznámkuje. Rovněž nebude možné, aby dítě opakovalo první ročník, a to až
na výjimečné případy, například ze zdravotních důvodů.
„Výsledný
návrh novely, který bude předložen cestou poslaneckého návrhu, má podporu
napříč politickým spektrem a je výsledkem odborné i politické diskuze
o navržených opatřeních,“ potvrzuje mluvčí ministerstva Tereza Fojtová.
Přípravné
třídy? Už asi ne
Dalším
podpůrným opatřením pro děti nastupující do školy má být zakotvení pozice
asistenta pedagoga. Nově by měl být v každé první třídě, kam dochází více
než 15 dětí.
Tím, že
bude přestup mezi mateřskou a základní školou plynulejší, by neměly být
potřeba ani přípravné třídy. Počítá se tak s jejich zrušením, ale účinnost
bude u tohoto bodu odložena, a to až na 1. září
2029. Ostatní body by měly platit od 1. září 2027.
„Pokud by
se ukázalo, že přípravné třídy jsou nezbytné, můžeme přistoupit ještě ke změně.
Doufáme ale, že v novém systému potřeba nebudou,“ dodává Klíma.
Právě
ohledně budoucí existence přípravných tříd se výrazně debatovalo. Někteří
odborníci vystoupili proti tomu, aby se rušily. Jako celek má ale návrh podporu
i odborné sféry.
„Návrh
a doprovodná podpůrná opatření se mi líbí. Je ale třeba říct, že to bude
velký nápor na učitele, třídy a školy, aby dokázali pracovat
s heterogenními kolektivy. Je potřeba vytvořit školám podmínky, aby na to
měly čas, prostor a kapacitu,“ připomíná předsedkyně Asociace pracovníků
pedagogicko-psychologických poraden Jana Hlavová.
Poslankyně
Zajíčková pak dodává, že naprosto zásadní bude debata s rodiči. Aby
pochopili, že jde o krok správným směrem, ačkoliv se jde proti zažitým
pořádkům posledních let. Rozdíly panují i napříč kraji. Jde až
o sedm procentních bodů co do míry udílení odkladů.
„Nejtěžší
prací bude přesvědčit společnost. Rodiče si zvykli, že když se rozhodnou, tak
dítě odklad dostane. Úlohou nás všech teď bude vysvětlovat rodičům, že odklady
dětem spíše škodí, než pomáhají,“ doplňuje Zajíčková.
Jde
i o peníze
— Významné omezení odkladů školní docházky je také krok směrem
k úsporným opatřením. Ačkoliv nová místa asistentů pedagoga vyjdou na
stamiliony korun, úspory budou ve vyšších řádech.
— Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy při přípravě
variant řešení mluvilo až o devíti miliardách.
— Díky výraznému omezení zbytečných odkladů nebude čtvrtině
každého ročníku stát platit jeden rok školní docházky navíc. Rodiče se také
budou moct vracet dříve do práce a odvádět daně státu, protože pro jejich
děti bude více míst ve školkách.
— Mimochodem, v žádné evropské zemi se k odkladům
nepřistupuje v tak masivním měřítku jako v Česku.
Část rodičů ale dosud v odkladech hledala způsob, jak
zajistit dětem výhodu. Nejen co se týče aklimatizace ve škole, ale i přijímacích
zkoušek na víceletá gymnázia v páté třídě. Při testech se tak mohou potkat
děti, mezi kterými jsou i skoro dva roky rozdíl.
Česká
školní inspekce ale došla na základě dostupných dat k závěru, že takový
přístup stejně nemá opodstatnění. Neukazuje se, že by se na osmiletá gymnázia
snáze dostávaly děti s odkladem.
Problém
ale může být s časem. Současné Sněmovně zbývá už jen rok, takže prostoru
na schválení nově předloženého zákona není mnoho. Změny se tak nemusí stihnout
schválit.
0 komentářů:
Okomentovat