Dopady slučování obcí nelze vyčíslovat pouze účetním sečtením administrativních nákladů na jejich řízení, daleko důležitější je dopad slučování na společnost i jednotlivce, a to i za desítky let, shodli se účastníci dnešního semináře Národního institutu SYRI ve Sněmovně.
Zdroj: České
noviny 11. 9. 2024
Slučování
malých obcí, jak ho pro snížení strukturálního deficitu státu doporučila před
dvěma lety Národní ekonomická rada vlády (NERV), by podle organizátorky
semináře – poslankyně STAN a předsedkyně Sdružení místních samospráv Elišky
Olšákové – vzdálilo občanům veřejnou správu. Slučování by podle ní znamenalo v
porovnání s drobnou úsporou peněz velké ztráty jinde. K tomu už nyní obce
spolupracují na různých projektech v rámci dobrovolných svazků a nové možnosti
jim dává institut společenství obcí, jehož podmínky by ale bylo dobré do
budoucna upravit, míní.
"Podstatná
část občanů by oprávněně vnímala takové rozhodnutí jako snížení váhy svého
hlasu při rozhodování o lokálních záležitostech. V každé starostce a starostovi
máme schopné manažery, kteří se pečlivě a napřímo starají o svěřené území, ke
kterému mají osobní vztah. Podporujme a usnadňujme dobrovolnou spolupráci obcí,
a ne umělé obecní slepence, které nebudou nikdy fungovat, uvedla Olšáková.
Za pěnu dní
označil diskusi o slučování obcí vedoucí Výzkumného centra rurální geografie na
Přírodovědecké fakultě Karlovy univerzity Radim Perlin. Téma se podle něj vrací
pravidelně už od 70. let 20. století, přičemž dopady diskutovaného opatření
expert vidí v sociální a politické oblasti, obává se také problému ztráty
identity. Jako východisko i on vidí institut společenství obcí a přenesení
části výkonu správy.
Ekonom trhu
práce Filip Pertold zmínil hlavně problémy roztříštěného regionálního školství,
kdy 90 procent zřizovatelů provozuje pouze jednu školu. Malé školy podle
Pertolda představují velké náklady na jednoho žáka, k tomu zřizovatelé často
nemají dostatečné expertní zázemí, například pro výběr ředitelů škol, ani
investice na školky. Roztříštěnost regionálního školství podle ekonoma
nepřispívá ani k zajišťování rovných příležitostí pro děti méně vzdělaných
rodičů. Dopadá i na dostupnost vzdělávání předškoláků, což má vliv na
zaměstnanost rodičů a podle expertů i na výsledky vzdělávání dětí v pozdějším
věku. Otázkou je, zda je ideální, že je tolik zadavatelů veřejných zakázek,
uvedl Pertold další z argumentů v debatě o přínosech a ztrátách uvažovaného
slučování.
Podle
politologa Stanislava Balíka by byly politické ztráty spojené se slučováním
obcí mnohem větší než ekonomické úspory. Pro české země je podle něj typická
oddělenost a relativní uzavřenost daná historickým osidlováním krajiny.
Zamýšlené slučování by se mohlo dotknout obcí, ve kterých žije méně než tisíc
obyvatel, těch je zhruba 4700 z celkového počtu 6250. Přestaly by o svém osudu
rozhodovat samy. Stát by tak přišel o nemalou část politicky aktivních občanů,
kteří často za symbolickou odměnu odvádějí velkou práci pro své komunity,
soudí. Podobě jako další zmínil dlouhodobou důvěryhodnost starostů a obecních
zastupitelstev mezi ústavními institucemi. Důraz pouze na finanční efektivitu
vede k podkopání demokratické participace a nakonec k nedůvěře v demokratický
systém jako takový, míní.
0 komentářů:
Okomentovat