Zkrácení základní školy a prodloužení povinné školní docházky o dva ročníky střední školy – o takové možnosti diskutují politici vládních stran. „Chybí nám povinná školní docházka na střední škole,“ míní poslankyně ze školského sněmovního výboru Renáta Zajíčková (ODS). Takový krok by ale podle předsedy Unie školských asociací Jiřího Zajíčka přinesl celou řadu problémů. „Musíme dělat postupné změny v tom, jak učíme a co učíme,“ řekl pro Český rozhlas Plus v pořadu Pro a proti.
Zdroj: Český
rozhlas Plus 10. 9. 2024
Je skutečně dobrý nápad rušit deváté třídy ve chvíli, kdy se střední
školy potýkají s obrovským náporem studentů?
Zajíčková: Takovému kroku by muselo předcházet mnoho změn a určitě by se to nenastalo z roku na rok. V horizontu 10 let očekáváme, vzhledem k demografickému vývoji, že nastane poměrně razantní pokles dětí v mateřských, základních a posléze ve středních školách. Proto je vhodný okamžik pustit se do takové reformy, když bude počet míst ve školách dostatečný.
Zajíček: Mně to nedává smysl vůbec. Když se podívám zpátky do
historie, tak v 70. letech byla zrušena devátá třída a v 90. letech jsme ji
opět zavedli. Vedly k tomu problémy, které nás budou opět očekávat, pokud k
tomuto kroku přistoupíme. Pokud nám vypadne jeden rok vzdělávání, pochopitelně
bude chybět.
Jaké
jsou hlavní argumenty pro tento návrh?
Zajíčková: Devítiletá povinná školní
docházka je model, který dnes nevyhovuje mladým lidem ani zbytku společnosti.
Tenkrát se devátý ročník zaváděl, protože velké množství dětí, kterým nebylo 15
let, odcházelo po osmé třídě rovnou do zaměstnání.
Ale po 30 letech jsou potřeby
společnosti úplně jiné. A vždy je potřeba spojit obě dvě změny – zkrácení
základní školy a prodloužení povinné školní docházky o dva roky, to znamená
posunout ji i na střední školu.
Devátá třída je takové čekání na
odchod ze základní školy. Čas, který dítě stráví na základní škole, je velmi
dlouhý, v jednom kolektivu je od šesti sedmi let. Jinde v Evropě je těch
křižovatek, kterými dítě prochází, mnohem víc.
U nás je povinná školní
docházka spojená jen s jedním stupněm vzdělávání a je potřeba ji posunout
i na střední stupeň.
Zajíček: Rámcový
vzdělávací program je rozepsán na devět let, devátá třída určitě není jenom
čekáním na odchod.
Ale hlavní problém vidím spíš v oblasti středních škol. Když máme velmi špatně motivované žáky, má ředitel celou škálu pravomocí, která může končit až vyloučením. Pokud bude docházka povinná, tento aspekt odpadne. Zejména na odborných učilištích to bude velikánský problém.
Druhý důležitý důvod je, že pokud se vzdělávání o rok zkrátí, budou někteří žáci v učebních oborech končit v 17 letech. Nebudou plnoletí, ale budou hledat uplatnění na trhu práce třeba v oborech, kde potřebují řídit motorové vozidlo.
Zrušit přijímací zkoušky?
Prodloužení
školní docházky na střední školy by změnilo i jejich osnovy. Opravdu by si žáci
vybírali, na který obor chtějí jít, až po těch povinných dvou letech?
Zajíčková: Ano, první dva roky by byl
společný odborný základ příbuzných předmětů a potom by si teprve žák vybíral
užší specializaci. Z dat dneska jednoznačně vychází, že u žáků, kteří si
vybírají školu v deváté třídě, není výběr odpovídající jejich zájmům nebo
předpokladům.
V Česku enormně narůstá počet žáků,
kteří opouštějí střední vzdělávání a končí se základním vzděláním. Tato změna
by přinesla to, že po ukončení povinné školní docházky by žák odcházel s dílčí
kvalifikaci.
Zajíček: Zní
to hezky, ale jde o to, aby absolventi středních škol měli kompetence k tomu,
na co jsou připravováni. Pokud budeme dva roky věnovat všeobecnému vzdělání,
kolik nám zbyde času na tu vlastní odbornost?
Máme učební obory, kde se děti učí
odbornost tři roky, a najednou to mají zvládnout za rok? Máme čtyřleté obory,
které to budou muset dohnat za dva roky? To vnímám jako veliký problém.
Jak by v
povinné středoškolské docházce vypadaly přijímací zkoušky?
Zajíčková: Přijímací zkoušky by se musely
zrušit. Na konci základní školy by byl test, který by prověřoval znalosti,
dovednosti, kompetence žáků v osmé třídě. Vytvořilo by se skóre a školy by
dopředu daly vědět, s jakým skórem přijímají. Žák by tedy věděl, jakou má šanci
hlásit se na danou školu. Zároveň by tak odpadla starost ředitelům středních
škol.
Zajíček: Starost s přijímacími testy,
je poměrně minimální, protože testy proběhnou během dvou dnů a organizačně se
dají zvládnout. Určitě by nám neodpadlo všechno ostatní.
Přijímací řízení probíhá podle
správního řádu, to znamená, že je tam spousta administrativních úkonů, které
bychom museli dělat úplně stejně.
Kolik by stála navrhovaná změna? A jakou kvalifikaci
by přinesla absolventům? Dozvíte se v záznamu celé diskuse.
0 komentářů:
Okomentovat