Lukáš Matoška: Méně biflování, víc gramotnosti, slibuje ministerstvo školství. „Chybí další kroky,“ říká poslankyně

pátek 25. října 2024 ·

Nový rámcový vzdělávací program pro základní školy ustupuje od encyklopedického přístupu a dává prostor i tématům genderu nebo menšin. „Děti mají nejenom něco umět vyjmenovat, ale umět to použít,“ říká v pořadu Pro a proti náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS). „Návrh příliš neodpovídá tomu krásně formulovanému cíli,“ namítá místopředsedkyně sněmovního výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Nina Nováková (KDU-ČSL).

 

Zdroj: Český rozhlas 16. 10. 2024

 

Jaké jsou cíle nového rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání?

 

Jiří Nantl (ODS): Myslím, že jsou v podstatě ve třech rovinách. První je, že chceme posílit důraz na základní gramotnosti. To testují třeba mezinárodní testy PISA.

 

Víme, že Česká republika má v tomto velký problém, čtvrtina dětí v Česku v 15 letech není dostatečně funkčně gramotná. Takže my ukotvujeme novým kurikulem základní gramotnosti a říkáme: Toto je něco, co bude stát testovat ve třetí, páté a deváté třídě.

 

Jde o čtenářskou gramotnost, matematické dovednosti, opravdu základní věci, které si posluchač spojí se základní školou.

 

A ty další dvě roviny?

 

Nantl: Druhá rovina je dotažení toho, co bylo zahájeno před 20 lety. A to je důraz na kompetenčně orientovanou výuku. To znamená, že děti mají nejenom něco umět vyjmenovat, ale mají umět to použít. O tom se pak můžeme bavit dál.

 

Neznamená to, že by děti nic neměly vědět. Ale nejde jenom o schopnost to vyjmenovat, ale i umět s tím pracovat. 

 

Poslední důraz je na osobnostní rozvoj, který se tam propisuje a měl by pokračovat pak i v plánech na střední školu. Je to představa, že škola má dětem systematicky pomáhat i k sebepoznání a k získávání technik, jak pracovat se sebou samými, se vztahy k jiným lidem.

Toto dnes ve škole systematicky není. Většinou se s tím lidé setkávají až třeba v zaměstnání. Doba nám ukazuje – i třeba rozsah problému s duševním zdravím – že je potřeba preventivně do toho jít ve škole. 

 

Paní poslankyně, souzníte s těmito cíli nového rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, jak je teď vyjmenoval pan náměstek?

 

Nina Nováková (KDU-ČSL): Ano, s těmito cíli naprosto souzním. Také odpovídají vizi vzdělávání 2030+. Líbí se mi také, jak vypadá uvedení a zadání toho, jak by se měly zpracovávat rámcové vzdělávací programy.


Ale mnohem méně už se mi líbí výsledek. Co asi budí největší odpor, který může přejít až v odpor velmi emocionální – a pokud by to bylo ze strany rodičů, tak je to v podstatě katastrofa – je, že my si nedovedeme představit, jak se příliš abstraktně zformulované a očekávané výstupy v rámcových vzdělávacích programech přetaví do školních vzdělávacích programů.

 

Dlouhodobě jsou slibovány modelové školní vzdělávací programy, ale ty jsme neviděli. Po této reformě, tedy revizi rámcových vzdělávacích programů, budou muset vzniknout nové metodiky. A ty jsme také neviděli.

 

A proto je ta obava. Protože my vidíme jenom první krok. Víme, že to, co je v rámcových vzdělávacích programech teď, tak příliš neodpovídá tomu krásně formulovanému cíli na začátku. Nevíme, jak to bude pokračovat dál.

 

 

Úkol na dlouhé roky

 

Pane náměstku, nejsou vaše návrhy poněkud abstraktní?

 

Nantl: To je námitka, která se někdy objevuje. Ale ono je potřeba vnímat, že i ve spoustě jiných zemí je dnes kurikulum tvořeno spíše soustavou dokumentů. V zásadě je to jeden z nejsložitějších úkolů, do kterého se stát může pouštět. I odborná komunita.

 

Takže je to, jak říká Nina Nováková, tvořeno tím rámcovým programem, který říká základní věci. Některé ty úplně nejpodstatnější jsem uváděl já.

 

Na to pak budou navazovat modelové vzdělávací programy, které budou jakýmsi vodítkem pro školy. Nakonec školy zpracovávají svoje školní programy. Tak je to už 20 let, akorát dnes je to rozpětí mezi tím, co říká stát ve svém dokumentu, a tím, co je ve školách, často poměrně velké. Touto kaskádou metodické práce chceme ty rozpory odstranit.


Třeba dnešní diskuse o kurikulu – někomu přijde, že něco je tradičněji nebo pro něj lépe popsáno ve státním programu. Ale ve školách se to třeba reálně děje jinak. A vlastně není žádný mechanismus, jak to sledovat.

 

Takže říkáme: Pojďme to lépe usměrnit a pojďme to i více sledovat v základních parametrech.

To je kontinuální úkol na dlouhé roky. Není to o tvorbě jednoho materiálu, který se schválí a tím to bude.

 

Paní poslankyně, uklidňuje vás tato odpověď? Mimo jiné zaznělo ujištění, že modelové programy budou, že navážou na ty rámcové?

 

Nováková: Nám politikům, kteří mají školskou agendu, jsou slibovány vzorové školní vzdělávací programy, ale dosud jsme je neviděli. Jako člověk z pedagogického prostředí se domnívám, že bude extrémně obtížné přetavit to, co je v rámcových vzdělávacích programech, do školních vzdělávacích programů.

 

Nemohu říct, že pan náměstek neříká pravdu. Jenom říkám, že revize si dala za úkol být srozumitelná pro všechny, pro které je důležitá. To znamená pro učitele – a někteří mají z té zpětné vazby velký problém. Třeba ti, kteří učí dějepis, nebo ti, kteří učí chemii. A když si to četli rodiče, tak pro ně je to naprosto nesrozumitelné. 

 

 

Udělalo ministerstvo školství vše pro to, aby byl nový rámcový vzdělávací program dobře přijat na základních školách? Poslechněte si celý pořad

0 komentářů: