Nový rámcový vzdělávací program pro základní školy ustupuje od encyklopedického přístupu a dává prostor i tématům genderu nebo menšin. „Děti mají nejenom něco umět vyjmenovat, ale umět to použít,“ říká v pořadu Pro a proti náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS). „Návrh příliš neodpovídá tomu krásně formulovanému cíli,“ namítá místopředsedkyně sněmovního výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Nina Nováková (KDU-ČSL).
Zdroj: Český
rozhlas 16. 10. 2024
Jaké jsou cíle nového
rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání?
Jiří Nantl (ODS): Myslím, že jsou v podstatě ve třech rovinách. První je,
že chceme posílit důraz na základní gramotnosti. To testují třeba mezinárodní
testy PISA.
Víme, že Česká republika má v tomto velký problém,
čtvrtina dětí v Česku v 15 letech není dostatečně funkčně gramotná. Takže my
ukotvujeme novým kurikulem základní gramotnosti a říkáme: Toto je něco, co bude
stát testovat ve třetí, páté a deváté třídě.
Jde o čtenářskou gramotnost, matematické dovednosti,
opravdu základní věci, které si posluchač spojí se základní školou.
A ty další dvě roviny?
Nantl: Druhá rovina je dotažení toho, co bylo zahájeno
před 20 lety. A to je důraz na kompetenčně orientovanou výuku. To znamená, že
děti mají nejenom něco umět vyjmenovat, ale mají umět to použít. O tom se pak
můžeme bavit dál.
Neznamená to, že by děti nic neměly vědět. Ale nejde jenom
o schopnost to vyjmenovat, ale i umět s tím pracovat.
Poslední důraz je na osobnostní rozvoj, který se tam
propisuje a měl by pokračovat pak i v plánech na střední školu. Je to
představa, že škola má dětem systematicky pomáhat i k sebepoznání a k získávání
technik, jak pracovat se sebou samými, se vztahy k jiným lidem.
Toto dnes ve škole systematicky není. Většinou se s tím
lidé setkávají až třeba v zaměstnání. Doba nám ukazuje – i třeba rozsah
problému s duševním zdravím – že je potřeba preventivně do toho jít
ve škole.
Paní poslankyně, souzníte s
těmito cíli nového rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání, jak
je teď vyjmenoval pan náměstek?
Nina Nováková (KDU-ČSL): Ano, s těmito cíli naprosto souzním. Také
odpovídají vizi vzdělávání 2030+. Líbí se mi také, jak vypadá uvedení a zadání
toho, jak by se měly zpracovávat rámcové vzdělávací programy.
Ale mnohem méně už se mi líbí
výsledek. Co asi budí největší odpor, který může přejít až v odpor velmi
emocionální – a pokud by to bylo ze strany rodičů, tak je to v
podstatě katastrofa – je, že my si nedovedeme představit, jak se
příliš abstraktně zformulované a očekávané výstupy v rámcových vzdělávacích
programech přetaví do školních vzdělávacích programů.
Dlouhodobě jsou slibovány modelové školní vzdělávací
programy, ale ty jsme neviděli. Po této reformě, tedy revizi rámcových
vzdělávacích programů, budou muset vzniknout nové metodiky. A ty jsme také
neviděli.
A proto je ta obava. Protože my
vidíme jenom první krok. Víme, že to, co je v rámcových vzdělávacích programech
teď, tak příliš neodpovídá tomu krásně formulovanému cíli na začátku. Nevíme,
jak to bude pokračovat dál.
Úkol na dlouhé roky
Pane náměstku, nejsou vaše
návrhy poněkud abstraktní?
Nantl: To je námitka, která se někdy objevuje. Ale ono je
potřeba vnímat, že i ve spoustě jiných zemí je dnes kurikulum tvořeno spíše
soustavou dokumentů. V zásadě je to jeden z nejsložitějších úkolů, do kterého
se stát může pouštět. I odborná komunita.
Takže je to, jak říká Nina Nováková, tvořeno tím rámcovým
programem, který říká základní věci. Některé ty úplně nejpodstatnější jsem
uváděl já.
Na to pak budou navazovat modelové vzdělávací programy,
které budou jakýmsi vodítkem pro školy. Nakonec školy zpracovávají svoje školní
programy. Tak je to už 20 let, akorát dnes je to rozpětí mezi tím, co říká stát
ve svém dokumentu, a tím, co je ve školách, často poměrně velké. Touto
kaskádou metodické práce chceme ty rozpory odstranit.
Třeba dnešní diskuse o
kurikulu – někomu přijde, že něco je tradičněji nebo pro něj lépe
popsáno ve státním programu. Ale ve školách se to třeba reálně děje jinak. A
vlastně není žádný mechanismus, jak to sledovat.
Takže říkáme: Pojďme to lépe usměrnit a pojďme to i více
sledovat v základních parametrech.
To je kontinuální úkol na dlouhé roky. Není to o tvorbě
jednoho materiálu, který se schválí a tím to bude.
Paní poslankyně, uklidňuje
vás tato odpověď? Mimo jiné zaznělo ujištění, že modelové programy budou, že
navážou na ty rámcové?
Nováková: Nám politikům, kteří mají školskou agendu, jsou
slibovány vzorové školní vzdělávací programy, ale dosud jsme je neviděli. Jako
člověk z pedagogického prostředí se domnívám, že bude extrémně obtížné přetavit
to, co je v rámcových vzdělávacích programech, do školních vzdělávacích
programů.
Nemohu říct, že pan náměstek neříká pravdu. Jenom říkám,
že revize si dala za úkol být srozumitelná pro všechny, pro které je důležitá.
To znamená pro učitele – a někteří mají z té zpětné vazby velký
problém. Třeba ti, kteří učí dějepis, nebo ti, kteří učí chemii. A když si
to četli rodiče, tak pro ně je to naprosto nesrozumitelné.
Udělalo ministerstvo školství vše pro to, aby byl nový rámcový vzdělávací program dobře přijat na základních školách? Poslechněte si celý pořad.
0 komentářů:
Okomentovat