Nová data z evidence uchazečů a zaměstnání dokládají pokračující trend: Poslední čtyři roky roste počet lidí mladších 18 let na úřadech práce. Připočítávají se ale i mladiství uprchlíci z Ukrajiny.
Zdroj: Seznam.Zprávy.cz
10. 10. 2024
„Rok,
který nebude promarněný, ale naplněný praxí a kurzy.“ To letos na jaře sliboval
šéf Úřadu práce Daniel Krištof mladým lidem, kteří se z kapacitních důvodů
nedostanou na střední školu a skončí v evidenci uchazečů o zaměstnání.
Nově
zveřejněná data za září problém v mnoha ohledech nastiňují, zároveň se ukazuje,
že situace není tak drastická, jak to před čtyřmi měsíci vypadalo.
Předně
holá data: V září mezi uchazeči o zaměstnání skončilo 5115 lidí mladších 18
let. Meziročně je to navýšení o 671 mladistvých, jde tedy o 15procentní růst.
Jde o nejvyšší počet mladistvých uchazečů evidovaných v září za posledních 20
let. Horší údaj se začátkem školního roku byl naposledy v roce 2004, kdy na
úřadech práce bylo 5642 mladistvých.
Zářijová
data jsou zároveň klíčová, protože za žáky základních škol jsou mladiství bráni
vždy do konce srpna. V září musí buď nastoupit na střední školu, nebo na úřad
práce, pokud chtějí, aby za ně stát dál hradil zejména zdravotní pojištění.
Mladiství
do 18 let se mezi uchazeče o zaměstnání mohou dostat v situaci, kdy nenastoupí
na střední školu, protože se na ni nedostali. Stejně tak ale i proto, že se
rozhodnou v dalším vzdělávání nepokračovat. Zároveň ale může jít i o mladé,
kteří dokončili dvouleté učební obory, nebo osoby, které nedokončily
středoškolské studium. Podle mluvčího Úřadu práce Michala Kovaříka jsou
aktuálně nejčastěji mezi nezletilými uchazeči osoby, které právě ukončily
základní školu. „V následujícím roce skutečně do školy nastupují,“ dodává
mluvčí.
Lepší
výsledek, než se čekal
Zároveň
je třeba doplnit i další okolnosti. Generální ředitel Úřadu práce pro Seznam
Zprávy popisoval, že to nejhorší, co se vám může stát, je, že se budete mít
skvěle na úřadu práce. Je to podle něj nejlepší možnost pro děti, které se
nedostanou na střední školu – stráví rok na vzdělávacích a rekvalifikačních
kurzech. Hovořil o tom v době, kdy bylo v evidenci uchazečů 5281 nezletilých
osob, tedy o 166 mladistvých víc než se začátkem školního roku. V březnu bylo
také v letošním roce zatím nejvíce mladistvých mezi uchazeči.
V dubnu
se přitom generální ředitel ještě obával, že číslo může v září ještě vzrůst.
„Propíšou se tam mladí, kteří se nedostanou na střední školu. To se stalo už i
loni, teď to očekáváme znovu. Na střední školy se opět hlásí silný ročník,“
očekával Daniel Krištof.
A to se
nestalo.
Mezi
mladistvé uchazeče se započítávají i lidé s dočasnou ochranou, tedy váleční
uprchlíci z Ukrajiny. Seznam Zprávám tuto informaci potvrdil mluvčí Úřadu
práce. A právě uprchlíci mohou údaje od roku 2022 zkreslovat.
Martina
Škrdlantová z obecně prospěšné společnosti META, zaměřující se na podporu
příležitostí ve vzdělávání, popisuje, že většina ukrajinské mládeže není
evidována.
„Pojištění
není důvodem pro registraci na úřadu práce, protože držitelům dočasné ochrany
mladším 18 let hradí zdravotní pojištění stát. Dospívající, kteří se evidují
jako uchazeči o zaměstnání, mohou ale využít nabídky rekvalifikačních kurzů,
které nabízejí úřady práce, včetně kurzů českého jazyka,“ vysvětluje
Škrdlantová.
A může to
souviset i s vysokým údajem z března letošního roku. Váleční uprchlíci totiž
musí zažádat o prodloužení pobytového oprávnění v České republice, a rozhodnout
se tak, jestli chtějí v zemi setrvat právě do konce března.
Nejméně
nezletilých uchazečů o práci bylo v září evidováno v roce
I zde je
vliv počtu uprchlíků v jednotlivých krajích – nejvíc jich je hlášených v Praze
(97 872) a Středočeském kraji (52 857). Oba kraje přitom hlásí nejvyšší nárůst
společně s Ústeckým krajem v počtu nezletilých v evidenci úřadů práce.
Nejmenší počet hlášených uprchlíků je pak ve Zlínském kraji – 11 398. Jde o data Ministerstva vnitra k 7. říjnu. A ve Zlínském kraji je zároveň i nejmenší nárůst nezletilých.
0 komentářů:
Okomentovat