Jan Pokorný: Střední školství je nejužší bod vzdělávacího systému, myslí si Prokop. Systém nutí rodiče k taktizování

Společnost PAQ Research zveřejnila studii, dle které chce třetina rodičů pro své dítě všeobecnou střední školu. Ty v současné době pojmou pouze necelou pětinu deváťáků. „Kdyby škol bylo víc, tak potenciální poptávka je až na padesáti procentech,“ řekl sociolog Daniel Prokop v pořadu Život k nezaplacení na Radiožurnálu.

 

Zdroj: irozhlas.cz 30. 10. 2024

Vy jste vydali studii, z níž vyplývá, že třetina rodičů chce pro své dítě všeobecnou střední školu, reálně teď pojmou necelou pětinu deváťáků. Co udělat, aby taková poptávka byla uspokojena?

Když se zeptáte rodičů, tak třetina řekne na prvním místě všeobecnou střední školu. Další to ale říkají na druhém nebo třetím místě jako alternativu a mají bariéry typu, že ta všeobecná střední škola je moc daleko nebo nevěří tomu, že by se děti dostaly přes zkoušky.

 

To jsou bariéry, které vycházejí už z dnešního systému. Kdyby škol bylo víc, tak potenciální poptávka je až na padesáti procentech, což odpovídá plánu Ministerstva školství, že zhruba padesát procent dětí by mělo chodit na všeobecné školy. Taky to odpovídá tomu, že potom hodně lidí chodí na vysoké školy, padesát procent ročníku, takže to má smysl. A co pro to udělat? Musíme si říct, že to je priorita všech těch aktérů.

 

Tak to víme. Je to v Dlouhodobém záměru vzdělávání 2023–2027.

A podle mě zásadní věc je rozdělovat peníze krajům podle toho, kolik míst zřídí na všeobecných středních školách.

 

Takhle je motivovat?

 

Když dáváte krajům nějakých 100 miliard ročně, ony mají v kompetenci strukturu středních škol a vy nepoužíváte ty finanční nástroje k tomu, abyste jim dával peníze na to, co je strategií státu a vlády, tak to nedává smysl. Část rozpočtového určení daní by měla být navázána na to, že plní a jak plní strategie vlády v oblasti středních škol.

 

Připomeňme, že střední školy jsou zřizovány kraji a dodejme, že i na základě vašich šetření kraje stále dávají přednost školám odborným. Je to tak?

Když my říkáme, že poptávka je někde mezi třiceti až padesáti procenty, tak z deváté třídy tam dneska chodí pětina žáků. Kraje se v tom hodně liší, u některých je to deset procent, u některých třicet. Poptávka po všeobecných školách je ale vyšší ve všech krajích.

 

Neznamená to tedy, že by odborné střední školy neměly smysl?

To ne. Problém odborných středních škol je, že mají 240 oborů, které jsou hodně specifické typu puškař a podobně a neodpovídá to flexibilnímu trhu práce, kde hodně často ti lidé dělají něco jiného a nemá cenu je vzdělávat na takhle specifickou věc. Zejména učiliště jsou hodně specifická. Takže stejně minimálně polovina školství bude odborná, ale tam je k řešení, aby nebyly takhle specificky odborné, protože potom ten člověk dělá něco jiného a je to promarněná investice do té specializace.

 

A není to tak, že než upravovat rozpočtové určení daní krajům, které by mohlo motivovat otevírání nových míst, tak se problém vyřeší sám, protože na školy přijdou slabší demografické ročníky?

To je možné, ale já myslím, že poptávka stoupá, takže až budeme za pět let dělat znova výzkum, tak se trh práce změní a poptávka bude ještě vyšší, protože rodiče si uvědomí, že ta flexibilita je potřeba. Za druhé, přijde mi to smutné, když stát to vždycky vyřeší tak pozdě, že vlastně nechytne tu vlnu, a pak řekne „Jó, těch dětí už je méně!“

 

To samé ve školkách – nechytne vlnu, která trvá klidně i deset let velkého ročníku dětí mezi dvěma až šesti lety a než to vyřeší nějakým opatřením, tak těch dětí ubude, a řekne, že teď už to není třeba. Tím se promarní doba, kdy jich je málo, a potom zase přijde další vlna, kdy jich je hodně a znova není připravené řešení. Já bych využil dobu, kdy dětí není tolik, protože to řešení nějakou dobu trvá, a třeba tím chytneme další vlnu středoškoláků.

 

A ten aktuální stav je pořád takový, že rodiče – nemluvě o jejich dětech – mají pořád stres z přijímacích zkoušek a pořád je systém nutí k jistému způsobu taktizování?

Při výběru střední školy určitě taktizují, protože rodiče tolik neví, která ta střední škola je dobrá. Ti vzdělanější rodiče jsou v tom mnohem informovanější. Proto taky vidíte, že děti z méně vzdělaného prostředí nechodí na všeobecné střední školy, i když mají dobré výsledky na základních školách, což ukazují testy České školní inspekce. Potom je taktizování, jak seřadíte střední školy v přihlášce a podobně, takže taktizování hraje velkou roli.

 

Také regionální nabídka hraje roli, protože v řadě regionů to máte třeba hodinu do nejbližšího gymnázia. Takže taktizování a regionální nepokrytost hrají velkou roli ve výběru. Na to by se měl stát zaměřit – rozšíření nabídky, ale nejen v Praze, Brně a v těch centrech, ale regionálně dostupné rozšíření nabídky.

 

 

Podpora chudším

Kdybychom se tedy ještě zastavili u toho vašeho možného východiska, tedy úpravě rozpočtového určení daní pro kraje, jak by měla vypadat?

Teď v novém návrhu má kritérium zřízení středních škol váhu čtyři procenta. Když kraj zřídí trochu víc středních škol, tak dostane trochu peněz navíc, ale hraje to minimální roli, protože kraje dávají na střední školy zhruba deset až dvacet procent svého rozpočtu, takže vidíte, že ta čtyři procenta neodpovídají důležitosti v rozpočtu. Byly návrhy expertů, i třeba Ministerstva pro místní rozvoj, aby kritérium, kolik míst zřídí na středních školách, hrálo třeba dvacetiprocentní roli, a aby v tom bylo zohledněno, že zřizuje i ty všeobecné střední školy.

Kdyby systém fungoval, tak neumožní třeba Středočeskému kraji zanedbat zřizování těch škol a předešlo by se tomu, že ze Středočeského kraje jezdí děti na gymnázia do Prahy a potom nejsou v Praze kapacity a nedostanete se na gymnázium ani s velmi dobrými testy Cermatu. Kdyby byl Středočeský kraj za to dlouhodobě finančně penalizován, nemohl by si dovolit podcenit kapacity. To by vedlo k větší motivaci krajů, které to dnes nedělají, aby místa zřizovaly.

 

Proti tomu zejména politická pravice říká, že by to měli potrestat voliči v krajích, že je to předmětem politiky. Jenže na struktuře a kapacitě středních škol záleží tak málo lidem, že to nikdy nebude primárním tématem krajských voleb, ale ekonomiku to do té doby prostě zničí, když nebudeme mít dobré střední školství. Já myslím, že to nemůže být jen předmětem krajských voleb. Když má stát nějaké strategie, tak podle toho rozdává peníze.

 

Nemluvě o tom, že systémové překážky nejvíc omezují ty nejchudší.

Samozřejmě, protože oni se v tom nedostupném systému nedokáží připravit na zkoušky, když bohatí rodiče dávají dvacet třicet tisíc za přípravy. Nedokáží si tak dobře vybrat školy, mají větší náklady s dojezdy, takže nedokáží v některých případech hradit tu hodinu dojíždění. Celkově mají víc překážek, které je v systému od středního školství odradí. Pořád to střední školství je nejužší bod vzdělávacího systému, kde se to láme podle sociálního statusu. Na vysokou školu třeba také někteří nejdou, ale tam už je to tak profiltrované, že už se rozhodlo do velké míry předtím.

 

Kdyby systém fungoval, tak neumožní třeba Středočeskému kraji zanedbat zřizování těch škol a předešlo by se tomu, že ze Středočeského kraje jezdí děti na gymnázia do Prahy a potom nejsou v Praze kapacity a nedostanete se na gymnázium ani s velmi dobrými testy Cermatu. Kdyby byl Středočeský kraj za to dlouhodobě finančně penalizován, nemohl by si dovolit podcenit kapacity. To by vedlo k větší motivaci krajů, které to dnes nedělají, aby místa zřizovaly.

 

Proti tomu zejména politická pravice říká, že by to měli potrestat voliči v krajích, že je to předmětem politiky. Jenže na struktuře a kapacitě středních škol záleží tak málo lidem, že to nikdy nebude primárním tématem krajských voleb, ale ekonomiku to do té doby prostě zničí, když nebudeme mít dobré střední školství. Já myslím, že to nemůže být jen předmětem krajských voleb. Když má stát nějaké strategie, tak podle toho rozdává peníze.

 

Nemluvě o tom, že systémové překážky nejvíc omezují ty nejchudší.

Samozřejmě, protože oni se v tom nedostupném systému nedokáží připravit na zkoušky, když bohatí rodiče dávají dvacet třicet tisíc za přípravy. Nedokáží si tak dobře vybrat školy, mají větší náklady s dojezdy, takže nedokáží v některých případech hradit tu hodinu dojíždění. Celkově mají víc překážek, které je v systému od středního školství odradí. Pořád to střední školství je nejužší bod vzdělávacího systému, kde se to láme podle sociálního statusu. Na vysokou školu třeba také někteří nejdou, ale tam už je to tak profiltrované, že už se rozhodlo do velké míry předtím.

Je nebo měla by být na stole nějaká další úprava přijímacích zkoušek?

Já si myslím, že by se mělo vylepšit to, co udělal Cermat pod panem Krejčím, který teď musel odejít, ale má velkou zásluhu na tom, že se elektronizovaly zkoušky a přihlášky. Myslím si, že by tam mělo být víc těch škol, na které se hlásíte, protože když máte méně těch škol, tak pořád strategizujete. Klidně by jich mohlo být v současném systému pět nebo deset. Takže víc škol, na které se hlásíte, plus vyhodnocování těch testů.

 

Testy by ideálně neměly být takové, že se na ně dá naučit, protože potom je to o tom, jestli se na ně připravíte. Podle mě by měly být co nejméně znalostní a co nejvíc testovat obecné studijní předpoklady, na které se nedá naučit. Tohle třeba ani stát nevyhodnocuje, nakolik se na testy dá naučit a kolik procent výsledku je dané tím, že se na to naučíte, znáte průběh těch testů, víte, že nejprve musíte vyřešit ty jednoduché úlohy, pak ty složité. Tím učením se můžete hodně zlepšit, hlavně jak procházet tím testem. Buď se musí ty testy udělat tak, aby se na ně co nejméně dalo naučit, nebo na to připravovat všechny žáky. Dát nějakou podporu těm chudším, ať se můžou připravit.