Gymnázium považuje za ideální školu pro své dítě třetina rodičů. Ve skutečnosti na ně však z různých důvodů odchází jen 18 procent deváťáků. Vyplývá to z nové analýzy výzkumné organizace PAQ Research, kterou mají HN k dispozici. Zjištěná čísla tak nabourávají dosavadní argumenty krajů o tom, že všeobecných oborů nepotřebují víc, protože o ně není takový zájem.
Zdroj: Hospodářské
noviny 29. 10. 2024
Analýza
vychází z průzkumu mezi téměř sedmi tisíci rodičů dětí ze základních
škol. Aby se uspokojily jejich preference, měla by podle
dokumentu většina krajů zřídit oproti současnosti přibližně dvakrát
tolik míst na gymnáziích a lyceích (která představují kompromis mezi gymnáziem
a odbornou školou).
Například
v Karlovarském kraji je zájem několikanásobně vyšší, než kolik míst je v
nabídce. Gymnázia výrazně chybí také v Praze. Zejména proto, že se do škol v
hlavním městě hlásí řada žáků ze Středočeského kraje – přes 40 procent tamních
deváťáků podá alespoň jednu přihlášku do hlavního města.
Kraje ale
podle dřívější ankety HN žádné větší změny neplánují. Většina
letos otevřela o jednu či dvě třídy gymnázií nebo lyceí víc. Argumentovaly
tím, že počet jejich obyvatel spíš klesá a po gymnáziích není taková poptávka
jako třeba v hlavním městě a jeho okolí. Jenže vycházely jen z počtu podaných
přihlášek, což se dle nových poznatků ukazuje jako nevypovídající.
„Víc žáků
se na gymnázia a lycea nehlásí kvůli tomu, že kraje nenabízí dostatek
míst. Ne proto, že by o ně rodiče neměli zájem. Dosud jsme se pouze
domnívali, že to tak je, nyní k tomu máme i data,“ říká autor analýzy Václav
Korbel.
Do výběru
škol totiž vstupuje taktizování. Rodiče berou v potaz dostatek nebo nedostatek
míst na konkrétních středních školách, ale i náklady na přípravné kurzy a
konkurenci u přijímacích zkoušek. „Pokud by se tyto bariéry odstranily a vzali
bychom rodiče, kteří pro své děti chtějí vysokoškolské vzdělání a nejsou
oborově vyhranění, po gymnáziu či lyceu by sáhla až polovina z
nich,“ líčí Korbel. Všeobecné vzdělání by si zároveň rodiče přáli častěji
pro dívky než pro chlapce.
Taktizování
při výběru školy měla alespoň částečně zabránit elektronizace
přijímacího řízení, která odstartovala letos na jaře. Díky tomu žáci psali na
přihlášky tři školy místo dosavadních dvou a jejich výběr byl také
spravedlivější. Když se ale srovná to, co rodiče skutečně chtějí a co nakonec
napíšou na přihlášku, stále to nesedí.
Zatímco
místa na všeobecných školách všude chybí, nabídka výučních oborů naopak
výrazně převyšuje poptávku. Ideálně by je volilo jen 12 procent rodičů, reálně
na nematuritní učební obory odchází 29 procent deváťáků.
Ministerstvo
školství chce úplně předělat nabídku středoškolských oborů – těch by mělo výrazně
ubýt, budou šířeji pojaté. Zároveň ministerstvo plánuje otevřít úplně nový
obor: všeobecné lyceum. To by mělo být právě pro žáky, kteří mají zájem o
všeobecné studium, ale nemají ambice k náročnému studiu na gymnáziu.
Všeobecné
vzdělání by podle takzvaného dlouhodobého záměru vzdělávání pro roky 2023–2027,
mohlo tvořit až polovinu nabídky středoškolských oborů. Podle expertů je do
budoucna výhodou hlavně kvůli rychle se měnícímu trhu práce. Počítá se
totiž s tím, že se nastupující generace bude muset během svého života
několikrát rekvalifikovat. Navíc velká část lidí nakonec ve vystudovaném oboru
stejně nepracuje nebo by nyní volila obor jiný.
0 komentářů:
Okomentovat