Jan Prokeš: V příštích deseti letech zanikne 355 tisíc pracovních pozic. Kterým oborům se raději vyhnout?

Přibližně milion lidí dnes v Česku pracuje na pozicích, které jsou ohroženy změnami v ekonomice. Více než třetina těchto pracovních míst nebude za deset let existovat. Zaměstnanci, kteří tuto práci v současnosti vykonávají, budou muset buď přejít na nově vytvořené pozice v souvisejících oborech, nebo je čeká podstatná rekvalifikace.

 

Zdroj: Hospodářské noviny, speciální příloha Výroční konference Aspen Institute CE 2024, 14.11.2024

 

Informace vyplývají ze studie, již ve spolupráci s Aspen Institute CE u příležitosti výroční konference, která se konala ve čtvrtek 14. listopadu, zpracovává mezinárodní poradenská společnost Boston Consulting Group. Lidé, kteří působí přibližně na 355 tisících pozic, jež kvůli poklesu poptávky zaniknou, ale mají velkou šanci, že najdou uplatnění jinde. Podle analýzy bude totiž do roku 2035 potřeba obsadit až 415 tisíc pracovních míst.

 

„Zatímco technologický pokrok a inovace pohánějí rozvoj nových sektorů a zvyšují potřebu kvalifikovaných pracovníků, současná populace a její stárnutí neumožňuje zajistit odpovídající růst pracovní síly,“ uvádějí autoři studie.

 

Které pozice budou změnami na trhu práce v příštích letech nejvíc ohroženy? Kvůli rostoucí automatizaci některých administrativních procesů a rovněž zvyšujícímu se počtu absolventů bude přebytečných asi 22 tisíc specialistů v oblasti práva. Ohroženi jsou i lidé na pozicích v umělecké branži, výrobní dělníci, montéři nebo prodavači.

 

Chybět budou naopak pracovníci ve školství – téměř 19 tisíc učitelů na prvním stupni základních škol a v předškolní výchově i zhruba 16 tisíc učitelů na středních školách a druhém stupni základních škol. Mezi nedostatkové profese patří i všeobecné sestry a porodní asistentky. „Tyto profese jsou nezbytné pro fungování ekonomiky a základních služeb a jejich nedostatek může vést ke snížení kvality poskytovaných služeb a k vyššímu zatížení těch, kteří v těchto oborech zůstanou,“ varují odborníci z Boston Consulting Group.

 

Autoři studie na základě těchto dat vypočítali takzvanou mezeru na trhu práce, jež má hodnotu 127 tisíc pracovních míst. Jde o rozdíl mezi neobsazenými pozicemi a těmi, které v budoucnu zaniknou. Mezera na trhu práce je tvořena jednak 67 tisíci pracovníky, kteří budou potřebovat zásadní rekvalifikaci, aby na trhu práce uspěli a dokázali obsadit část volných pozic. Zbylých 60 tisíc pracovníků bude v ekonomice za deset let zaměstnavatelům chybět.

 

Toto číslo je nicméně pozitivnější než před dvěma lety, kdy Boston Consulting Group zveřejnila svou analýzu naposledy. Tehdejší studie ukázala, že na českém pracovním trhu bude do roku 2030 chybět 190 tisíc lidí. Během uplynulých dvou let se však řada faktorů změnila, tehdejšími odhady výrazně zamíchal příchod stovek tisíc uprchlíků z Ukrajiny a také výrazný rozvoj umělé inteligence.

 

Analytici v rámci aktuální studie přináší šest doporučení, která směřují k vládě, zaměstnavatelům i pracovníkům. Do budoucna bude kvůli změnám na trhu práce potřeba klást velký důraz na školení a získávání dalších vědomostí a dovedností, který zaměstnancům pomůže udržet konkurenceschopnost na trhu práce. „Klíčovou roli zde bude hrát příprava pracovníků na využití generativní umělé inteligence, aby byli schopni se adaptovat na měnící se požadavky trhu práce. Podpora školení zaměřených na práci s daty, digitálními nástroji a technologiemi bude klíčová pro udržení konkurenceschopnosti české ekonomiky,“ uvádí experti.

 

Umělá inteligence bude mít podle odhadů Boston Consulting Group významný dopad na 600 tisíc pracujících. Dalších 1,7 milionu zaměstnanců se musí připravit, že AI bude mít na jejich profesi mírný až střední dopad. V součtu jde asi o 44 procent pracovních míst v ekonomice.

 

Zásadní bude rovněž rekvalifikace pracovníků, jejichž pozice kvůli změnám v ekonomice zaniknou, a také doplnění pracovní síly cizinci. Důležitá je podle autorů studie rovněž podpora většího zapojení uprchlíků z Ukrajiny do pracovního procesu. Klíčové je především zjednodušení uznávání zahraničních diplomů či větší nabídka jazykových kurzů pro Ukrajince.

 

„Tato opatření umožní přístup k většímu množství volných pracovních míst a přispějí ke snížení nedostatku pracovních sil v klíčových sektorech. Ukazuje se, že značná část uprchlíků z Ukrajiny nyní pracuje na pozicích, které potřebují méně kvalifikované pracovníky,“ stojí v analýze.

 

Na konci loňského roku v Česku žilo zhruba 375 tisíc ukrajinských uprchlíků, zhruba 210 tisíc z nich bylo ekonomicky aktivních. Autoři studie počítají s tím, že kolem 70 procent těchto lidí v Česku pravděpodobně zůstane i po roce 2030.

 

Stát by zároveň podle studie měl kapacitu vzdělávacího systému zaměřit na profese, které budou hrát v příštích letech klíčovou roli.