Ministerstvo školství konečně zveřejnilo svou představu o tom, jak by mohly vypadat nové rozvrhy na základních školách. Žákům v nich přidalo hodiny angličtiny a cvičení z matematiky, aby zvládli náročnější učivo, jež mají nově předepsané. Přírodopis a zeměpis oproti současnosti o některé hodiny přijdou, stejně tak polytechnická výchova. Naopak přibude osobnostní výchova.
Zdroj: Hospodářské
noviny 3. 3. 2025
V lednu
ministr školství Mikuláš Bek (STAN) představil dlouho očekávanou reformu
vzdělávání. Přepsaný Rámcový vzdělávací program, který nahradil dřívější osnovy
a základní školy podle něj učí, ale představoval vlastně jen jakýsi seznam
ingrediencí, až modelové školní vzdělávací programy a učební plány ukazují, jak
z nich „uvařit“ jídlo. Učitelé na ně netrpělivě čekali, protože ukazují nejen
to, jak je možné rozdělit počty hodin do jednotlivých ročníků, ale také co a
jak by učitelé měli učit, aby splnili požadavky státu.
Tři typy
modelových vzdělávacích programů
Na webu
Národního pedagogického institutu (NPI) se v pátek objevily tři typy modelových
školních vzdělávacích programů. V pondělí ředitelé obdrží dopis od ministerstva
školství, kde jim je představí.
Model,
který bude zajímat nejvíce učitelů, vychází z tradičního rozdělení na předměty.
Je připravený pro devítiletou základní školu, která má v každém ročníku jednu
třídu. NPI v něm oproti minimálnímu společnému základu
přisoudil češtině stejně hodin jako angličtině, v matematice
přidal půlené cvičení, protože v průběhu přípravy nových dokumentů se
zvýšila úroveň, které by měli žáci dosáhnout. „To jsme tam dali cíleně,
aby školy zvážily, že by to bylo dobré. Posílili jsme třeba také dějepis,
protože daná škola má skvělého dějepisáře, který
používá badatelskou výuku a na tu je potřeba více času,“ zdůvodňuje
Kamil Ubr, který měl tvorbu modelových programů v NPI na starost. V osmém a
devátém ročníku posílili také hodiny češtiny, a to kvůli přípravě na přijímací
zkoušky.
___________________________
Školská
reforma přehledně
Čeho se
týká?
Odborníci
přepsali Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Ten od roku 2006
nahradil dřívější osnovy a nyní se má modernizovat. Na rozdíl od osnov
neurčuje, co se má žák učit v jednotlivých ročnících, ale popisuje, s čím se má
žák seznamovat na různých stupních vzdělávání a co má umět na konci. Školy si
pak podle něj vytvářejí vlastní školní vzdělávací program, který mohou do velké
míry přizpůsobit svým představám o tom, co je ve vzdělávání důležité.
Kdy ke
změnám dojde?
První
školy podle něj mohou začít učit už v září 2025 v prvních a šestých třídách a
postupně ho rozvíjet v dalších ročnících prvního a druhého stupně. Povinně pak
podle něj budou muset učit všechny školy od září 2027.
___________________________
Někteří češtináři si stěžovali, že nově budou mít méně hodin než angličtináři. „Není to úplně pravda, pokud se sečtou hodiny za první i druhý stupeň, čeština má stejně. Kromě toho češtinu slyší a vidí žáci všude kolem sebe, s angličtinou to tak není. Od žáků také chceme, aby dosáhli vyšší úrovně než dosud,“ reaguje Ubr.
Řadu
učitelů také zaskočilo, že na dějepis, přírodopis či geografii na
druhém stupni vycházejí jen čtyři hodiny. Tedy například jedna hodina týdně v
každém ročníku. Mají strach, že v tak malém počtu hodin nezvládnou žákům
kvalitně předat vše, co mají předepsáno. Podle Ubra to ale udělali
záměrně. „Chtěli jsme popsat minimum společného základu. Školy k němu mohou
připojovat další hodiny, pokud budou chtít,“ vysvětluje.
V rozvrhu
se také ve stejném rozsahu nově objeví osobnostní a sociální výchova. Děti by
se v ní měly učit péči o sebe sama, pracovat s emocemi, zvládat stres i náročné
situace nebo dobře fungovat ve vztazích s lidmi. Součástí je i kariérový
rozvoj, aby se žák dokázal zorientovat sám v sobě, poznal své silné a slabé
stránky a mohl se rozhodnout, kam chce v životě směřovat.
„Řešil
jsem dotaz, proč má přírodopis stejnou váhu jako osobnostní a sociální výchova,
ale tak to není možné brát. Oba obory mají stejnou váhu, žádný není
zvýhodněný,“ popisuje Ubr.
Školy se
dosud tématům souvisejícím s osobnostní výchovou věnovaly jen okrajově,
povinné výstupy nebyly. Z různých výzkumů však vychází, že české děti
chodí do školy nerady a mohou za to i špatné vztahy mezi
dětmi, i mezi žáky a učiteli. „V poslední době jsme svědky eskalujícího
násilí mezi dětmi, takže podporovat jejich socioemoční rozvoj a fungování ve
vztazích je velmi potřebné,“ zdůrazňuje Lenka Felcmanová z neziskové organizace
Sofa, která se zasazuje o zlepšení wellbeingu ve školách a k osobnostní výuce
vytvořila metodiku.
A kdo
osobnostní výchovu bude učit? „Nabízí se učitelé občanské výchovy nebo
výchovy ke zdraví, která na školách funguje už dnes,“ popisuje Felcmanová.
Ubr
zároveň upozorňuje, že model, který představili, nebude vhodný pro všechny
školy. „My ale také nechceme, aby jej školy jen opsaly, ale aby se všechny
zamyslely nad tím, jakému tématu chtějí věnovat větší pozornost,“ říká. Smysl
je, že každá škola pracuje s jinými dětmi, proto by si měla říct, na co
potřebuje více času a na co méně. „Můžou nad tím přemýšlet třeba tak, že
děti v matematice potřebují k dosažení potřebné úrovně více času, a proto
jí dají více hodin, ale pak zbyde méně času na volitelné předměty,“
vysvětluje Ubr.
Školy
také hodiny nemusí rozdělit přesně tak, jak ukazuje modelový školní vzdělávací
program. V nakládání s hodinami mají velkou volnost. Tedy pokud
budou chtít více hodin přírodopisu, mohou si je přidat v rámci
takzvaných disponibilních (tedy pro školu volitelných) předmětů. Podle Ubra je
ale důležité, aby nezapomněly také na volitelné předměty pro žáky, aby si sami
mohli zvolit, co je zajímá.
Dříve byl
povinný základ, který školy musely dodržet, nově nic takového není. Pevně dané
jsou jen dvě hodiny tělocviku v každém ročníku a angličtina od první třídy.
„Může se tak stát, že na některé škole budou mít žáci tři hodiny matematiky
týdně a jinde zase pět,“ upozorňuje Zuzana Růžičková, učitelka matematiky a
konzultantka úpravy rámcových vzdělávacích programů.
Angličtina
dostane přidáno
Čáru přes
rozpočet tvůrcům udělalo rozhodnutí ministra Beka učit angličtinu od první
třídy a také ponechat jako povinný druhý cizí jazyk. To logicky ubralo
hodiny jiným předmětům, s čímž ale odborníci při tvorbě nových „osnov“ pro
jednotlivé předměty nepočítali. Proto chtěli vidět, jak konkrétně z
rámcových vzdělávacích programů půjde výuku v jednotlivých ročnících sestavit.
Zkušeným školám, které měly modelové vzdělávací programy vytvářet, se to dlouho
nedařilo. A odborníci se obávali, že když to nešlo jim, bude to těžké i pro
běžné školy.
Jestli to
bude fungovat, ukáže pilotní testování, do kterého se od 17. března mohou školy
hlásit. Začínat se bude od září a NPI počítá s tím, že díky zpětné vazbě z
ověřování budou modelové programy upraveny tak, aby co nejlépe vyhovovaly
školské praxi. Testování potrvá dva roky, od září 2027 začnou podle nových
pravidel učit žáky v prvních a šestých třídách všechny školy v Česku.
Školy ale
nemusí zůstat jen u předmětů, učit mohou také v blocích – například spojit
přírodovědné předměty pod science, což je běžné v řadě západních zemí. Anebo
zvolit nejméně používanou metodu učení po tématech, kdy se z každého
předmětu dá dohromady všechno, co se týká třeba energie – historie, z
fyzikálního hlediska, energetické zdroje ve světě dnes, ale patří tam třeba
také fotosyntéza. I k těmto dvěma přístupům NPI zveřejnil modelové
vzdělávací programy.
0 komentářů:
Okomentovat