Kristýna Guryčová: Učebny ze šaten i půdní vestavby. ‚Praha shání místa pro středoškoláky, kde se dá,‘ říká radní

Žáci devátých tříd mají státní přijímačky na střední školy za sebou. Ti, kteří se teď nikam nedostanou, mohou absolvovat druhé kolo. Největší přetlak zájemců je tradičně v Praze, která se snaží kapacity hlavně na čtyřletých gymnáziích navyšovat. Oproti loňsku ale podle dostupných dat přibyla jen čtyři místa. Podle pražského radního pro školství Antonína Klecandy (STAN) je to zavádějící. „Vytvořili jsme stovky nových míst,“ říká pro iRozhlas.cz.

Zdroj: www.irozhlas.cz 20. 4. 2024

Nedostatek financí jste minulý rok zmiňoval jako jeden z největších problémů, který blokuje budování nových škol v Praze. Požadoval jste peníze od Středočeského kraje, odkud se děti na pražské střední školy také hlásí, plus od ministerstva školství. Kolik peněz jste za ten uplynulý rok vyjednal? Daly vám zmíněné instituce nějaké?

Nedá se to srovnávat s předchozím rokem. Když například postavíme novou školu, která má 800 míst, tak do toho rejstříku rovnou zadáme 800 míst. My je ale nenaplníme všechny hned, ty místa přibývají postupně, v případě nové školy je to každý rok 200 míst.

Musíme se tedy kouknout, kolik nám vychází čtvrťáků a o kolik víc jde pak nových žáků do prváku, protože my uvolňujeme kapacitu za čtvrťáky a musíme dělat nová místa i oproti předchozímu roku, když chceme mít stejnou kapacitu.

 

Jestli to chápu správně, tak oproti loňsku tedy skutečně došlo k navýšení kapacit pouze o čtyři místa, podle vás je to srovnání ale zavádějící.

Přesně tak. Ve srovnání s loňskem to tak vychází. Kdybychom ale nenavýšili žádná místa, tak se oproti minulému roku propadneme o stovky míst níž. Obdobně je to u základních škol. Když městská část přistaví jednu kmenovou třídu, tak to nic neznamená. První rok sice přijmeme tři paralelky prvňáčků, ale druhý rok už můžeme přijmout zase pouze dvě. Takže těch tříd musí postavit devět. Když jich postaví devět, tak je to uvedeno jeden rok jako navýšení a další roky se už nic neuvádí.

A my to máme stejně s těmi čtyřletými gymnázii, kde máme čtyřleté cykly. Přestože jsme jejich kapacitu navýšili, tak oproti loňsku to není vidět, je to vidět oproti předloňsku. A vůbec nejlepší srovnání je se stavem, který byl před čtyřmi lety, protože vidíme, kolik dětí nám opouští čtyřleté ročníky a kdybychom za ně přijali jejich počet, tak vlastně přijmeme o stovky dětí méně. My jsme to ale navýšili, takže je to v podstatě skoro stejné jako v loňském roce. Ta kapacita je o plus stovky nových míst, které jsme vytvořili.

 

 

Nové školy i přístavby

Podařilo se postavit novou školu? Nebo jakým způsobem se ta nová místa vytvořila? Převedli jste třeba některé lycea na gymnázia?

Máme nově postavenou základní školu v Šeberově. Z původní základky jsme už teď, aby to bylo co nejrychlejší, udělali nové kapacity a zároveň tam budeme stavět další novou budovu pro střední školu. Ale aby se nečekalo tři, čtyři roky, než se to postaví, využili jsme prostory původní budovy základní školy, kterou jsme okamžitě převedli na střední. Kapacity pro stravování a tělesnou výchovu jsou tam už teď dostatečné. Takže to je úplně nové sportovní gymnázium, kde tedy budeme do plné kapacity ještě chvíli čekat, ale už teď nabíráme dvě třídy.

 

Dobře, to je jedna úplně nová škola. Co tedy dalšího? Když říkáte, že se vytvořila více jak tisícovka míst.

Potom jsou to přesně ta lycea, která jste zmiňovala. Například na obchodní akademii v Resslově jsme udělali novou půdní vestavbu, takže tam vznikly nové třídy. Teď chceme rozšiřovat i gymnázium na Praze 7, tam chceme udělat učebny ze šaten. Šatnám nevadí, když budou v suterénu. Takže rozšiřujeme, kde se dá. Připraveno je i rozšíření Gymnázia Na Pražačce, kde už máme platné stavební povolení a budeme vybírat zhotovitele. Takže těch projektů, kterých máme rozjetých, je poměrně hodně.

 

Zároveň třeba na Gymnáziu Na Zatlance nám už jedna přístavba skončila a další dvě běží. Takže tam jsme navýšili místa už loni, protože jsme věděli, že se přístavba dokončí. A než se dokončí, tak jsme mezitím využili k navýšení kapacit odborné učebny, ačkoli přístavba ještě nebyla.

 

A bude to stačit? Dostanou se letos všechny děti na střední školy? Máte to nějak s ohledem na demografii, kdy děti přibývají, propočítáno? Loni jste říkal, že potřebujeme minimálně 600 nových míst ročně.

Nemůžeme bohužel říct, že se dostanou všechny v prvním kole, to se prostě nedostanou. Každý má svobodnou volbu a některé školy jsou přetíženy mnohonásobně. Je ale vidět, že třeba u gymnázií máme ten převis nižší než loni, že se tam hlásí méně dětí. Po druhém kole by měli být všichni zájemci uspokojeni. Pokud ne, tak budou samozřejmě třetí a čtvrtá kola. Loni se říkalo, že po prvním kole se nedostalo velké množství žáků, tak nakonec to v září v případě gymnázií skončilo tak, že jsme měli ještě téměř 40 volných míst na námi zřizovaných gymnáziích, které tedy nebyly vůbec obsazeny.

 

 

Soukromá gymnázia

 

Když mluvíte o tom, že klesl počet přihlášek na veřejná gymnázia, není to spíš tím, že se místo toho děti hlásí spíš na soukromá gymnázia, u nichž se zvedl počet přihlášek a také se jim podařilo oproti těm veřejným zvýšit kapacitu pětinásobně? Proč se daří v soukromém sektoru kapacitu navyšovat výrazně rychleji?

Soukromý sektor má výhodu, že nemusí kupovat budovy za odhadní ceny. Když my chceme koupit nějakou budovu a prodejce ji nechce prodat za odhadní cenu, tak to prakticky nejde. Kdežto soukromý sektor ji může koupit i za cenu, která je vyšší než odhadní. Taky není omezen financemi a legislativou. Praha sice finance na účtech má, ale na druhou stranu nemůže říct, že koupí budovu za dvojnásobek odhadní ceny. Soukromý sektor má také větší volnost, jak ty třídy nastaví. Takže může například přijímat třeba maximálně patnáct dětí, a to může být pro rodiče dost zásadní, protože my ty třídy plníme po třiceti žácích.

Nedostatek financí jste minulý rok zmiňoval jako jeden z největších problémů, který blokuje budování nových škol v Praze. Požadoval jste peníze od Středočeského kraje, odkud se děti na pražské střední školy také hlásí, plus od ministerstva školství. Kolik peněz jste za ten uplynulý rok vyjednal? Daly vám zmíněné instituce nějaké?

Nedaly. Na druhou stranu Středočeský kraj navyšuje nyní kapacitu u sebe, což je jedině dobře, aby ji měli co nejvyšší a žáci by pak nemuseli dojíždět do Prahy.

 

To je řešení, které je podle vás odpovídající? Že tedy místo peněz se kraj zavázal navýšit kapacity? A vyřeší to tu situaci beze zbytku? Protože věřím, že část studentů bude dojíždět i tak. A znamená to tedy, že už žádné peníze navíc nepotřebujete? Loni jste říkal, že potřebujete okolo dvanácti miliard na to, aby kapacity pro příštích pár let byly uspokojeny.

Je to tak. Na druhou stranu Středočeský kraj potřebuje obdobnou částku. Já jsem proto říkal, že by měl vzniknout státní fond pro rozvoj školské infrastruktury, protože obdobné potřeby mají třeba i obce v případě základních škol a mateřských škol. My máme teď nějakých dvanáct tisíc žáků v devátých třídách a přesto, že máme vlastní kapacitu u středních škol přes třináct tisíc míst a se soukromými školami dokonce kolem devatenácti tisíc, tak to stačit nebude. Proto si myslím, že ideálně by to mělo být financováno státem.

 

 

Větší řešení není

 

Připravujete tedy ve spolupráci s ministerstvem školství nějaký plán, jak se to bude financovat?

Snažili jsme se domluvit dotační tituly, nicméně ministerstvo školství říká, že samo má málo financí, takže žádný titul vypsán nebyl. V minulosti vypisovalo dotační tituly i ministerstvo financí, takže je otázka, pod kým by to mělo být. Myslím si ale, že by kvůli tomu měl být navýšen rozpočet ministerstva školství, aby mohlo dotační tituly vypisovat. Nebo by měl vzniknout ten fond pro školskou infrastrukturu, který by se mohl plnit třeba z DPH, které odevzdávají developeři.

V čele resortu školství je váš spolustraník Mikuláš Bek (STAN), tak s kým jiným byste se měl dohodnout, než právě s vlastním člověkem? Máte od něj podporu?

Určitě. Kdyby pan ministr Bek v minulosti neodšpuntoval to, že do minulého roku nešly vůbec navyšovat kapacity, protože celostátní strategií bylo, že nové kapacity můžou vznikat pouze recipročně. Takže mně se v roce 2023 stalo, že když jsem chtěl rozšířit jednu obchodní akademii, tak mi napsali, že když přidám místa na jedné škole, tak na jiné musím ubrat. Pak to tedy bylo nastaveno tak, aby šlo skutečně přidávat nové kapacity.

 

Diskuze o financování nových škol v Praze se ale během uplynulého roku neposunula? Zatím to jde z peněz Prahy?

Ano. Všechny nové kapacity, které stavíme, jdou z peněz Prahy.

 

Vy ale říkáte, že Praha to nebude schopna výhledově uplatit. Tak co s tím?

Je to dost obtížné, protože jedno nové místo ve škole nás stojí 1 200 000.

 

V rámci pražské koalice panuje s kolegy shoda na tom, že financování školství je priorita?

Jsou to vždycky složitá diskuze, na co bude financí více a na co méně. Já bych si určitě dovedl představit, aby do pražského školství šlo více financí. Všechno by pak šlo rychleji. Když ale radní pro finance vidí, že se kapacita na nové místo pohybuje kolem toho milionu, tak finance uvolňuje.

 

Z toho, co říkáte, mám ale pocit, že jsme stále ve vleku rostoucí demografie a že se v rámci řešení pohybujeme na úrovni nějakého mikromanagementu. Máte k dispozici nějaké větší, razantnější řešení? Aby paralelně s přístavbami vzniklo i něco většího?

Chceme úplně novou školu v Újezdě nebo v Březiněvsi, kde jsou vyprojektované základky, ze kterých uděláme střední školy. Zároveň projektujeme nové školy na Praze 15, na Praze 22, na Praze 20. Takže nových škol by mělo vzniknout hodně. Snažíme se taky, aby z objektu, co jsme koupili v Braníku, aby tam vznikla velká kapacita nových míst.