Zhruba za měsíc nejspíš zaplaví veřejný prostor nešťastní rodiče dětí, které neuspěly v boji o víceletá gymnázia. Největší přetlak je v Praze. Snaha hlavního města navýšit v nich počet míst neprošla přes ministerstvo školství. Někteří soukromí zřizovatelé proto situaci vyřešili otevřením základních škol, v nichž slibují stejnou výuku jako na osmiletém gymnáziu.
Zdroj: Hospodářské
noviny 17. 4. 2025
„Na dnech
otevřených dveří bylo tolik zájemců, že museli čekat venku a my je dovnitř
brali po skupinách,“ vypráví Tomáš
Jízdný, zakladatel Střední školy a Gymnázia Futurum. Letos chtěli otevřít
také víceleté gymnázium. Uvěřili hlavnímu městu, které letos v lednu schválilo
novou koncepci, v níž podpořilo navýšení kapacit víceletých gymnázií i vznik
nových.
Jenže u
ministerstva školství stejně narazili. Resort se odvolává na Dlouhodobý záměr
vzdělávání do roku 2027, v němž stojí: „Kapacity víceletých gymnázií
nenavyšovat.“ Jízdný proto rychle změnil žádost z gymnázia na základní školu
pouze s druhým stupněm. V něm slibují zaměřit se na silné stránky dítěte,
kariérní rozvoj, jazyky a výjezdy do zahraničí – tedy podobně, jako to dělají
na čtyřletém gymnáziu, na něž by chtěli druhý stupeň základky navázat.
Jestli do
nové školy budou moci od září nastoupit žáci, ale dosud nevědí. Ministerstvo
školství jim zatím stanovisko nezaslalo. „Máme koncepci, třídy, učitele, zájem
rodičů. Ministerstvo ale může rozhodnout až v červnu. Poškozuje to nás i
rodiče,“ říká Jízdný. Na nábor žáků budou mít v případě odsouhlasení
ministerstvem jen pár měsíců.
Ministerstvo
„stopku“ pro víceletá gymnázia odůvodňuje tím, že na ně dlouhodobě odchází
větší procento ročníku, než se původně počítalo. Například v Praze je to
nyní kolem 14 procent, zatímco politici kalkulovali s pěti až deseti
procenty. Odchody části ročníků podle resortu vedou v konečném důsledku k
degradaci základního vzdělávání, mimo jiné totiž ze tříd mizí přirození
tahouni.
Zájem
rodičů o víceletá gymnázia je nicméně stále enormní. A některé školy se už
přizpůsobují. To, že gymnaziální třídy, které nemohou otevřít, nahrazují
druhými stupni „základek“, soukromé školy nijak nezastírají. „Absolventi
získají stejně kvalitní vzdělání jako na osmiletém gymnáziu. Získají také
přímou návaznost na naše čtyřletá gymnázia,“ uvádí na svých webových stránkách
například Základní škola Fostra Elementary. Nabízí i první stupeň, ale
odděleně.
Neúspěšnou
žádost o zapsání víceletého gymnázia podávala také ředitelka
IT gymnázia v Satalicích Markéta Fibigerová. Nyní škola poslala rozklad k
ministerstvu a doufá, že rozhodne v jejich prospěch. Pokud by to neprošlo, bude
rovněž uvažovat o otevření druhostupňové základní školy. „Je to běžná
strategie. Stopka pro víceletá gymnázia nedává smysl. Chtěli zabránit
odlivu dětí ze základních škol, ale k němu stejně dochází,“ říká
Fibigerová.
Výhoda
je, že děti na druhý stupeň základních škol nemusí na rozdíl od gymnázia v páté
třídě dělat jednotné přijímací zkoušky od Cermatu, protože vlastně jen přechází
z jedné školy na druhou. Například na PED Academy stačí jen zažádat o přestup a
složit test ze všeobecných znalostí, který si škola organizuje sama.
Na druhou
stranu, přijímačkám od Cermatu se stejně nevyhnou – čekají je v deváté třídě.
„My jim tím pádem nemůžeme zaručit, že je vezmeme na naše čtyřleté gymnázium,
protože musíme výsledky jednotných zkoušek zohledňovat minimálně 60
procenty,“ vysvětluje Fibigerová možné nevýhody. Například Základní škola
Fostra Elementary nabízí bodové zvýhodnění u přijímacích zkoušek na vlastní
gymnázia.
Za další
nevýhodu považuje Fibigerová třeba fakt, že si škola musí založit úplně novou
instituci, na kterou se vztahují například jiné hygienické požadavky.
Náměstek
ministra školství Jiří Nantl (ODS) zatím nepovažuje zakládání soukromých
základních škol místo gymnázií za výrazný trend. Podobný vývoj v
případě „stopky“ pro víceletá gymnázia ale podle svých slov předpokládal.
I proto před schválením dlouhodobého záměru vzdělávání v roce 2023 přišel prý
na jednání Asociace krajů s návrhem otevřít možnost navyšovat kapacity.
„Měl jsem
k tomu přesně tyto důvody obcházení systému. Pokud gymnázia nechceme zrušit,
nedává podle mě smysl zmrazit jejich počet na nějaké ničím nepodložené
historické kapacitě,“ řekl pro HN. Navrhl prý i vzoreček, který by umožnil
navýšit kapacitu v krajích, kde je velký zájem a žáci tam dosahují vysokého
skóre v jednotných přijímacích zkouškách. „Tehdy ale byli zástupci většiny
krajů proti. Proto jsme to do vzdělávacího záměru nakonec nezahrnuli,“
vysvětluje Nantl.
Podle
pražského radního za školství Antonína Klecandy (STAN) ale metropole vždy o
navyšování osmiletých gymnázií stála. Podle něj jsou pražské děti
diskriminované: „Nedostanou se ani s 83 body, v jiných krajích se berou děti s
padesáti body. Navíc máme velký počet integrovaných dětí se speciálními
vzdělávacími potřebami, nejvíce dětí s odlišným mateřským jazykem a přeplněné
třídy. Nadaným
dětem není čas se věnovat,“ vysvětluje.
0 komentářů:
Okomentovat