Markéta Hronová: Stopka pro osmiletá gymnázia? Nevadí, založíme „lepší“ základku. Byznys našel cestu, jak obejít ministerstvo

úterý 22. dubna 2025 ·

Zhruba za měsíc nejspíš zaplaví veřejný prostor nešťastní rodiče dětí, které neuspěly v boji o víceletá gymnázia. Největší přetlak je v Praze. Snaha hlavního města navýšit v nich počet míst neprošla přes ministerstvo školství. Někteří soukromí zřizovatelé proto situaci vyřešili otevřením základních škol, v nichž slibují stejnou výuku jako na osmiletém gymnáziu.

 

Zdroj: Hospodářské noviny 17. 4. 2025

 

„Na dnech otevřených dveří bylo tolik zájemců, že museli čekat venku a my je dovnitř brali po skupinách,“ vypráví Tomáš Jízdný, zakladatel Střední školy a Gymnázia Futurum. Letos chtěli otevřít také víceleté gymnázium. Uvěřili hlavnímu městu, které letos v lednu schválilo novou koncepci, v níž podpořilo navýšení kapacit víceletých gymnázií i vznik nových.

 

Jenže u ministerstva školství stejně narazili. Resort se odvolává na Dlouhodobý záměr vzdělávání do roku 2027, v němž stojí: „Kapacity víceletých gymnázií nenavyšovat.“ Jízdný proto rychle změnil žádost z gymnázia na základní školu pouze s druhým stupněm. V něm slibují zaměřit se na silné stránky dítěte, kariérní rozvoj, jazyky a výjezdy do zahraničí – tedy podobně, jako to dělají na čtyřletém gymnáziu, na něž by chtěli druhý stupeň základky navázat.

 

Jestli do nové školy budou moci od září nastoupit žáci, ale dosud nevědí. Ministerstvo školství jim zatím stanovisko nezaslalo. „Máme koncepci, třídy, učitele, zájem rodičů. Ministerstvo ale může rozhodnout až v červnu. Poškozuje to nás i rodiče,“ říká Jízdný. Na nábor žáků budou mít v případě odsouhlasení ministerstvem jen pár měsíců. 

 

Ministerstvo „stopku“ pro víceletá gymnázia odůvodňuje tím, že na ně dlouhodobě odchází větší procento ročníku, než se původně počítalo. Například v Praze je to nyní kolem 14 procent, zatímco politici kalkulovali s pěti až deseti procenty. Odchody části ročníků podle resortu vedou v konečném důsledku k degradaci základního vzdělávání, mimo jiné totiž ze tříd mizí přirození tahouni. 

 

Zájem rodičů o víceletá gymnázia je nicméně stále enormní. A některé školy se už přizpůsobují. To, že gymnaziální třídy, které nemohou otevřít, nahrazují druhými stupni „základek“, soukromé školy nijak nezastírají. „Absolventi získají stejně kvalitní vzdělání jako na osmiletém gymnáziu. Získají také přímou návaznost na naše čtyřletá gymnázia,“ uvádí na svých webových stránkách například Základní škola Fostra Elementary. Nabízí i první stupeň, ale odděleně.

 

Neúspěšnou žádost o zapsání víceletého gymnázia podávala také ředitelka IT gymnázia v Satalicích Markéta Fibigerová. Nyní škola poslala rozklad k ministerstvu a doufá, že rozhodne v jejich prospěch. Pokud by to neprošlo, bude rovněž uvažovat o otevření druhostupňové základní školy. „Je to běžná strategie. Stopka pro víceletá gymnázia nedává smysl. Chtěli zabránit odlivu dětí ze základních škol, ale k němu stejně dochází,“ říká Fibigerová. 

 

Výhoda je, že děti na druhý stupeň základních škol nemusí na rozdíl od gymnázia v páté třídě dělat jednotné přijímací zkoušky od Cermatu, protože vlastně jen přechází z jedné školy na druhou. Například na PED Academy stačí jen zažádat o přestup a složit test ze všeobecných znalostí, který si škola organizuje sama. 

 

Na druhou stranu, přijímačkám od Cermatu se stejně nevyhnou – čekají je v deváté třídě. „My jim tím pádem nemůžeme zaručit, že je vezmeme na naše čtyřleté gymnázium, protože musíme výsledky jednotných zkoušek zohledňovat minimálně 60 procenty,“ vysvětluje Fibigerová možné nevýhody. Například Základní škola Fostra Elementary nabízí bodové zvýhodnění u přijímacích zkoušek na vlastní gymnázia. 

 

Za další nevýhodu považuje Fibigerová třeba fakt, že si škola musí založit úplně novou instituci, na kterou se vztahují například jiné hygienické požadavky.


Náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS) zatím nepovažuje zakládání soukromých základních škol místo gymnázií za výrazný trend. Podobný vývoj v případě „stopky“ pro víceletá gymnázia ale podle svých slov předpokládal. I proto před schválením dlouhodobého záměru vzdělávání v roce 2023 přišel prý na jednání Asociace krajů s návrhem otevřít možnost navyšovat kapacity.

 

„Měl jsem k tomu přesně tyto důvody obcházení systému. Pokud gymnázia nechceme zrušit, nedává podle mě smysl zmrazit jejich počet na nějaké ničím nepodložené historické kapacitě,“ řekl pro HN. Navrhl prý i vzoreček, který by umožnil navýšit kapacitu v krajích, kde je velký zájem a žáci tam dosahují vysokého skóre v jednotných přijímacích zkouškách. „Tehdy ale byli zástupci většiny krajů proti. Proto jsme to do vzdělávacího záměru nakonec nezahrnuli,“ vysvětluje Nantl.

 

Podle pražského radního za školství Antonína Klecandy (STAN) ale metropole vždy o navyšování osmiletých gymnázií stála. Podle něj jsou pražské děti diskriminované: „Nedostanou se ani s 83 body, v jiných krajích se berou děti s padesáti body. Navíc máme velký počet integrovaných dětí se speciálními vzdělávacími potřebami, nejvíce dětí s odlišným mateřským jazykem a přeplněné třídy. Nadaným dětem není čas se věnovat,“ vysvětluje. 

 

0 komentářů:

Šéfredaktorka

Výtvarné umění



WebArchiv - archiv českého webu



Licence Creative Commons
Obsah podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česká republika, pokud není uvedeno jinak nebo nejde-li o tiskové zprávy.

Powered By Blogger