Markéta Hronová: Jak vytrénovat mozek dětí? Starověké počítadlo je naučí počítat rychleji než kalkulačka, speciální hry posílí kreativitu

Na obrazovce se promítají čísla +3 -1 +8 a klidně dalších 20 za půl minuty. Netrénovaný člověk je sotva stihne přečíst, natož aby je dokázal vypočítat. Jenže třeba i šestileté děti, které prošly kurzem mentální aritmetiky, to zvládnou. Okamžitě vyhrknou výsledek. Starověká metoda využívající k výuce speciální počítadlo abakus je rozšířená ve školách zejména v asijských zemích. Pomáhá totiž nejen s počítáním. Nyní znovu slaví úspěch, protože posiluje dovednosti, které dnešní děti vlivem digitálních technologií ztrácí – například soustředěnost nebo paměť.

 

Zdroj: Hospodářské noviny 25. 4. 2025

 

Děti dokážou počítat tak rychle, protože zapojují více částí mozku, než když „jen“ počítají. Čísla jsou v tomto případě jen prostředek. S matematikou nemá mentální aritmetika zase tolik společného. Staví na tom, že rozvíjí mozek jako celek a děti se pak lépe učí nejen matematiku, ale i cizí jazyky a další předměty. „Dokonce se často stává, že k nám přijdou děti nadané na matematiku, protože je zajímají čísla, ale s mentální aritmetikou mají problém, protože jsou zvyklé pracovat hlavně s levou hemisférou. Naopak děti, kterým matematika nejde, si k ní skrze tuto metodu najdou cestu,“ vysvětluje Barbora Kudláčová, ředitelka společnosti AMAkids. Ta různé možnosti, jak rozvíjet mozek, prezentovala v rámci akce Týden mozku, kterou každoročně pořádá Akademie věd.

 

Mentální aritmetiku se lze naučit i z knih nebo videí na YouTube. AMAkids se podobně jako další společnosti v Česku – například Soroboom nebo Indigo – zaměřují hlavně na děti. Připravují pro ně kurzy jako motivační programy plné her, kde trénují třeba i pohybem na speciálním koberci. Využívají k tomu program, který sleduje pokroky dětí a každému přesně nastaví neurotrénink.

 

Pokud dítě trénuje pravidelně čtyřikrát až pětkrát týdně minimálně deset minut, první výsledky jsou podle pořadatelů kurzů vidět už po měsíci. Jakmile se vytvoří neuronová spojení, nová dovednost už dětem zůstává. „Doporučujeme chodit minimálně tři měsíce, nejlépe rok. Pak se mohou zlepšit i poruchy, jako je dyslexie nebo dyskalkulie. A jednoznačně soustředěnost, která je dnes u dětí vlivem zrychleného světa a sledování krátkých videí narušená,“ vysvětluje Kudláčová.

 

Podle neurobiologa Martina J. Stránského bylo jednoznačně prokázáno, že když se při učení používá třeba počítadlo abakus, aktivuje se více částí mozku, než když se dítě učí počítat tradiční metodou. „Jako vědec ale musím říci, že nebylo věrohodně prokázáno, že tato metoda vykazuje v učení matematiky lepší výsledky než jiná nebo že by zlepšovala paměť či soustředění,“ vysvětluje s tím, že se sice prokázalo, že je spjatá s lepšími výsledky, avšak nemůžeme říct, že k nim přímo vede. Udělat takový výzkum je podle něj velmi nákladné. „Tím ale nechci říci, že je to špatná metoda. Obecně je cokoliv, co aktivuje více částí mozku, považováno za lepší,“ dodal.

 

K tréninku mozku lze použít také různá neuroakrobatická cvičení, kdy každou rukou děláte jiný pohyb, podobně jako třeba bubeníci nebo pianisté. Systematické používání paměti lze také cvičit pomocí her, v nichž si musí zapamatovat různě dlouhé řady čísel, začít je možné třeba s telefonními čísly. „My na to máme takovou tabulku, kde je ke každému číslu přiřazený obrázek. Například nula je míč, slunce nebo kolo, jednička jehla nebo šíp a tak dále. Děti si pak z čísel vytvářejí příběh. Dovedou být mnohem kreativnější než dospělí a velmi je to baví,“ popisuje Kudláčová. Je to dobrý způsob, jak trénovat komunikaci, schopnost vyjadřování a kreativitu.

 

Ta je v současnosti na trhu práce velmi žádaná. Existuje několik her, kterými si lze krátit čas třeba při jízdě autem, které kreativitu pomáhají rozvíjet. Například hra na asociace, kdy jeden hráč řekne slovo a další musí pojmenovat, co s ním souvisí. Nebo hra Mozkový útok, v níž je třeba vymyslet nějaký problém – například člověk uvázl na pustém ostrově, má jen vidličku, dalekohled a lano. Vymyslete několik různých způsobů, jak se z této situace dostat. „Cílem je přijít na co nejvíce různých nápadů,“ popisuje Kudláčová. Další možnost je určit si několik jednoduchých geometrických tvarů, ty nejlépe vystřihnout a v určeném čase z nich poskládat co nejoriginálnější obrázek.