Před
třemi lety otřásl veřejností případ žáka, který na Středním odborném učilišti
Ohradní zabil svého učitele mačetou. Na to, že škola nefunguje dobře, přitom
upozorňovala Česká školní inspekce už v roce
Zdroj: Hospodářské
noviny 30. 4. 2025
Školu
dělá ředitel – když je špatný, většinou je špatná i škola. Jenže na tenhle
post se nikdo moc nehrne – průměrně se do konkurzů hlásí dva až tři uchazeči. A
ve více než třetině případů se o místo ucházel dokonce jen jediný zájemce.
I to by se však mohlo brzy změnit. Ministerstvo školství chce ředitelské pozice
zatraktivnit, připravilo ucelený systém podpory, vzdělávání a slibuje i méně
administrativy.
Kvalitnější
kontrola škol
V úvodu
uvedený případ dobře ukazuje hned dva problémy se současnou správou škol. Prvním
je kontrola toho, jak škola funguje. I pokud inspekce shledá závažný problém,
nemusí se vůbec nic dít. Kontrola leží jen na zřizovateli, který z různých
důvodů nemusí jednat. „Například na malém městě to bývá často problém, kdy se
starosta s ředitelem základní či mateřské školy zná, to může být komplikované,“
potvrzuje Karel Gargulák, analytik výzkumné organizace PAQ Research.
Někdy ale
důvodem může být i to, že starosta fungování škol nerozumí a řadu věcí nevidí
jako problém. Bezzubost inspekce chce ministerstvo školství vyřešit v novele
zákona, která nyní leží ve sněmovně. Jenže poslanci stále odkládají
její schválení. A to kvůli sporům o financování nepedagogických pracovníků.
Odborníci upozorňují na řadu důležitých změn, které novela rovněž obsahuje, a
proto je podle nich nutné ji schválit. K těm důležitým změnám patří právě
i posílení pravomoci inspekce – nově by mohla v případě závažných
pochybení rovnou navrhnout konkurzní řízení a zřizovatel by ho musel vyhlásit.
To doposud nemusí.
Část
poslanců se ovšem navrhované novinky zalekla – a to kvůli legislativě.
„Pokud ředitele jmenuje samospráva – tedy kraj nebo obec, státní správa v
podobě inspekce nemůže nařizovat, aby došlo ke konkurzu v průběhu funkčního
období ředitele,“ vysvětluje poslankyně Renáta Zajíčková (ODS). Jestli návrh
projde, tak zatím není jasné. Rozhodovat se má příští týden ve středu.
Jak
zatraktivnit ředitelské posty
Druhým
problémem správy škol je fakt, že ředitel školy není příliš atraktivní
post. A ti, kdo ho přijmou, nemohou očekávat žádnou zásadní pomoc.
Ministerstvo školství proto nyní představilo ucelený systém podpory a vedení
ředitelů škol, který má ředitelům pomoci v tom, aby mohli co nejlépe vykonávat
funkci nejen správce školy, ale i pedagogického lídra. A aby
přilákal do vedení škol více kvalitních zájemců.
Nabíhat bude
postupně v několika letech, pro první tři roky se ministerstvo zaměří na
definování toho, co má vůbec ředitel školy umět (vznikne takzvaný kompetenční
rámec ředitele). Zřizovatelé by měli mít přehled o tom, jaké učitele ve škole
mají, a průběžně si vytipovávat talenty, které by se pro funkci hodily.
Část
studia pro ředitele škol by pak zájemci o vedení absolvovali ještě před
přihlášením do konkurzu, další pak po svém nástupu v adaptačním období.
Ředitelé škol v náročných lokalitách dostanou mentorskou podporu, ta se
později rozšíří na všechny začínající ředitele. Více by si měli pomáhat i
ředitelé navzájem.
Ministerstvo
také zahájí pilotní ověřování místní školské samosprávy, která by měla
zprofesionalizovat pedagogické řízení škol v regionech a pomoci ředitelům
zbavit se zatěžující administrativy. Právě ta je podle průzkumu organizací PAQ
Research a Učitel naživo zásadní překážkou pro přihlášení do konkurzu na
ředitele pro tři čtvrtiny učitelů, kteří by jinak o této funkci uvažovali.
„Ředitelům
a ředitelkám doposud chyběla systémová podpora a zaměření na pedagogický
leadership. Až 70 procent rozhodnutí, která se ve škole uskuteční, přitom leží
na jejich bedrech a mají tak velký podíl na kvalitě vzdělávání,“ říká Martin
Kozel, ředitel organizace Učitel naživo, která se na přípravě podpory ředitelů
podílela.
0 komentářů:
Okomentovat