Markéta Hronová: „Revoluce“ ve školách v ohrožení. Nové osnovy čekají změny, Plaga je připraven je odložit i zrušit

Základní školy už půl roku testují nové modelové vzdělávací programy, podle nichž se ve třídách učí. A už nyní se ukazují první nedostatky, které je třeba řešit. Podle ředitelů jsou totiž pro běžné základní školy jako vzory nepoužitelné. Problém je také se špatně rozvrženými počty hodin, které týdně připadají na jednotlivé předměty. Zatímco v některých by učitelé měli problém vůbec stihnout povinné učivo, jinde mají naopak prostoru až příliš. A avizované „provzdušnění“ probírané látky tak padá. I to se má teď změnit.

 

Zdroj: Hospodářské noviny 6. 1. 2026

 

Nový ministr školství Robert Plaga (za ANO) chce nechat stav dlouho očekávané reformy ve školní výuce prověřit a je připraven ji odložit, nebo dokonce úplně zrušit. Ředitelé škol tak zůstávají v nejistotě.

 

Resort představil inovované osnovy (tedy nově rámcové vzdělávací programy) před rokem. Místo samotných znalostí kladou větší důraz na kompetence a dávají více prostoru angličtině nebo osobnostní či etické výchově. Jsou ale obecné a dávají jen základní vodítka, školy si podle nich musí vytvořit školní vzdělávací program přizpůsobený své vlastní realitě – jak je škola velká, v jaké je oblasti, na co se chce zaměřovat a podobně.

 

Ministerstvo připravilo tři typy modelových programů, které mají dát ředitelům lepší představu o tom, kolik prostoru dát jednotlivým předmětům a co v nich učit. A měly také sloužit jako vzor těm školám, které nemají kapacitu či chuť se zabývat proměnou výuky „od podlahy“. Podle ředitele sekce základních škol na ministerstvu školství Michala Černého jsou modelové vzdělávací programy klíčovým nástrojem pro úspěšnou proměnu škol. 

 

Systém počítá s tím, že některé školy je převezmou třeba jen s drobnými změnami a budou podle nich učit. „Proto je důležité, aby byly skutečně dobře připravené,“ říká Černý. Jenže podle odborníků i učitelů nevyšlo ani jedno – nejsou kvalitní a převzetí školami bez významných zásahů není možné. „Pro běžné školy jsou nepoužitelné. Máme k nim zásadní výhrady,“ uvádí například předseda Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc. 

 

Národní pedagogický institut (NPI), který má celou proměnu výuky na starosti, tak nově počítá s tím, že by školám také poskytl vzorové školní vzdělávací programy. Ty si nyní vytvořilo a testuje je sedmdesát základních škol. Prověřené a otestované dokumenty by pak měly dát ostatním ředitelům k dispozici. „Ty už by měly být využitelné opravdu jedna ku jedné,“ říká Jan Břížďala, který má jejich tvorbu v NPI nyní na starosti.

 

Co se týče jejich obsahu, zásadní kritika stávajícího návrhu spočívá v tom, že některé předměty by přišly o velký počet hodin. Stěžovali si na to například přírodopisáři nebo zeměpisáři. NPI říká, že je na školách, kde uberou a kterým předmětům naopak přidají. Jenže hodiny prokazatelně chybějí. Může za to mimo jiné rozhodnutí exministra Mikuláše Beka (STAN) vydané těsně před dokončením programů, že se angličtina bude vyučovat povinně už od první třídy a děti mají dosáhnout vyšší úrovně než nyní. S tím přitom tvůrci při navrhování nových osnov nepočítali.

 

Proto se podle Břížďaly počet hodin týdně pro jednotlivé předměty ještě změní: „Někde se přidá, jinde se bude škrtat v počtu hodin i předepsaného učiva.“ Protože každý předmět vytvářel jiný tým, někde se podařilo množství látky výrazně proškrtat, jinde tolik ne. Třeba v matematice se bude přidávat. Protože se modelový vzdělávací program loni vytvářel ve spěchu, chybí v něm některé na poslední chvíli přidané věci – například právě v matematice řezy těles. Které předměty ztratí a které naopak hodiny získají, nechtěl Břížďala zatím specifikovat. 

 

Plaga celý proces tvorby nových „osnov“ velmi kritizuje. V prosinci se nechal slyšet, že je připraven vytvořené dokumenty zásadně předělat, jejich zavedení odložit, ale i celé zrušit. Už dříve také sepsul zmíněné rozhodnutí přidat všem angličtinu od první třídy.

 

Školy jsou tak nyní ve velké nejistotě, nemají motivaci začít pracovat na svých školních vzdělávacích programech. Nevědí totiž, zda nakonec povinnost jejich zavedení od roku 2027 bude platit. „Osobně myslím, že ke zrušení nedojde, spíše čekám nějaké úpravy,“ míní Zajíc.

 

„Jeho“ základní škola na novém vzdělávacím programu pracovat nepřestala – času na zpracování tak velké změny je prý málo. Snaží se o změně koncepce vyučování zatím alespoň debatovat a nastínit základní rysy. Většina škol se do konkrétnější práce nepouští, protože čekají na Plagovo rozhodnutí.

 

Vzdělávací organizace EDUin upozorňuje na to, že změnu výuky si přeje možná část rodičů, ale ve školách po ní poptávka není. Učitelé i ředitelé jsou kritičtí, přitom přijetí změny ze strany učitelů je klíčové pro to, aby neproběhla jen na papíře.

 

Podle programového ředitele EDUinu Miroslava Hřebeckého stát málo investoval do toho, aby učitelům, ale i rodičům potřebu změny vysvětlil. Zatímco třeba ve Finsku při podobné „revoluci“ zástupci ministerstva školství mluvili několik měsíců o proměně výuky v televizi, v Česku žádná kampaň neproběhla. K vidění byly jen televizní spoty se známými osobnostmi pod hlavičkou iniciativy Měníme osnovy, se kterou přišla nadace miliardáře Martina Vohánky společně s dalšími donory ze světa byznysu.