Bojíte se? To je v pořádku, strach patří k základním emocím (společně s radostí, smutkem a hněvem) a je jednou z příčin toho, že se poněkud vypelichaná opice potácející se nejistě na dvou nohou vyvinula do stádia, kdy používá elektrické kartáčky na zuby, cestuje letadlem a tvrdí, že rozhodně nepochází z opice.
Zdroj: Vzdělání.cz 10. 10. 2012
Úkolem strachu je donutit naše tělo bryskně reagovat na ohrožení; nadledvinky nás zaplaví adrenalinem a nohy se rozběhnou takřka samy – buď směrem do bezpečí, nebo naopak přímo k tomu, co nás ohrožuje. Reakcí na strach je buď okamžitý útěk, nebo boj.
Minoritní a značně znevýhodňující reakcí na extrémní hrůzu je paralýza – doslova ztuhnutí a neschopnost reagovat na ohrožení, ať už adekvátně nebo jinak.
Beze strachu by lidstvo velmi pravděpodobně nepřežilo onu nejistou fázi mezi opuštěním pohostinných korun stromů a zaplavením matičky země supermarkety.
Problém nastává v okamžiku, kdy to „se strachem přeháníme“ – kdy strach přestává plnit svou funkci anděla strážného a začíná nemístně komplikovat život.
Strach nebo úzkost?
Moderní psychologie rozlišuje mezi strachem a úzkostí: zatímco strach je typicky reakcí na konkretizovanou hrozbu (přítomnou v současném okamžiku nebo v budoucnosti), úzkost se často spojuje s událostmi nepředvídatelnými, neurčitými, kterých se, už kvůli jejich zamlženosti, není možné nijak vyvarovat. Patří sem (již podle označení) úzkostné představy a neurčité obavy z budoucnosti.
Kapitolu samu pro sebe tvoří fobie – iracionální a ochromující strach z určitých situací či předmětů, který je ve většině případů vyvolán traumatizujícím zážitkem z minulosti, nebo patří k reliktům vývoje člověka jakožto druhu…
Vliv strachu na naše zdraví
Jak uvádím výše, úkolem strachu je aktivace těla, vyplavení adrenalinu a rychlá reakce. Pokud nás strach a úzkost ale trápí dlouhodobě, nadledvinky stále produkují zvýšené množství adrenalinu (byť ne v takovém množství, jako v případě bezprostředního ohrožení) a způsobují tak rychlejší a silnější bušení srdce, zvýšený tlak, zrychlené dýchání urychlenou přeměnu glukogenu na glukózu, která dodává energii svalům. Dlouhodobý krizový modus podkopává naši imunitu a vyčerpává – tělo pak ztrácí schopnost účinné regenerace.
Varovné signály
Pokud vás dlouhodobě nebo pravidelně bolí hlava nebo břicho, máte nepřekonatelnou chuť na sladké a pečivo, objevují se vyrážky a poruchy spánku provázené nočními můrami, berte to jako křik vlastního těla o pomoc – upozorňuje tak na skrytý stres. Je na čase vysadit a zamyslet se nad dosavadním způsobem života.
Celý text si můžete přečíst ZDE.
Tereza Dědinová: K čemu je dobrý strach a kdy nám začíná škodit
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Témata článků
- bibliografie (1)
- celoživotní vzdělávání (73)
- dětská literatura (21)
- DOKUMENTY (192)
- ESF (1)
- glosy (34)
- informační technologie (174)
- inovativní vzdělávání (134)
- názory (11)
- NÚV (1)
- odborná literatura (618)
- pedagogické asociace (80)
- pozvánky (1)
- PR článek (1)
- profese učitele (355)
- projekty (18)
- seriál Školství v koronakrizi (23)
- STRATEGIE 2020 (9)
- školský management (139)
- školství v regionech (63)
- školství v zahraničí (61)
- výchova (195)
- výtvarné umění (2)
- vyučování (313)
- výzkum a hodnocení (454)
- vzdělávací politika (580)
- zajímavé tipy (636)
- zaujalo nás (787)
Archiv
- ► 2022 (350)
- ► 2021 (314)
- ► 2020 (319)
- ► 2019 (311)
- ► 2018 (302)
- ► 2017 (313)
0 komentářů:
Okomentovat