Tereza Dědinová: K čemu je dobrý strach a kdy nám začíná škodit

Bojíte se? To je v pořádku, strach patří k základním emocím (společně s radostí, smutkem a hněvem) a je jednou z příčin toho, že se poněkud vypelichaná opice potácející se nejistě na dvou nohou vyvinula do stádia, kdy používá elektrické kartáčky na zuby, cestuje letadlem a tvrdí, že rozhodně nepochází z opice.


Zdroj: Vzdělání.cz 10. 10. 2012


Úkolem strachu je donutit naše tělo bryskně reagovat na ohrožení; nadledvinky nás zaplaví adrenalinem a nohy se rozběhnou takřka samy – buď směrem do bezpečí, nebo naopak přímo k tomu, co nás ohrožuje. Reakcí na strach je buď okamžitý útěk, nebo boj.

Minoritní a značně znevýhodňující reakcí na extrémní hrůzu je paralýza – doslova ztuhnutí a neschopnost reagovat na ohrožení, ať už adekvátně nebo jinak.

Beze strachu by lidstvo velmi pravděpodobně nepřežilo onu nejistou fázi mezi opuštěním pohostinných korun stromů a zaplavením matičky země supermarkety.

Problém nastává v okamžiku, kdy to „se strachem přeháníme“ – kdy strach přestává plnit svou funkci anděla strážného a začíná nemístně komplikovat život.


Strach nebo úzkost?

Moderní psychologie rozlišuje mezi strachem a úzkostí: zatímco strach je typicky reakcí na konkretizovanou hrozbu (přítomnou v současném okamžiku nebo v budoucnosti), úzkost se často spojuje s událostmi nepředvídatelnými, neurčitými, kterých se, už kvůli jejich zamlženosti, není možné nijak vyvarovat. Patří sem (již podle označení) úzkostné představy a neurčité obavy z budoucnosti.

Kapitolu samu pro sebe tvoří fobie – iracionální a ochromující strach z určitých situací či předmětů, který je ve většině případů vyvolán traumatizujícím zážitkem z minulosti, nebo patří k reliktům vývoje člověka jakožto druhu…


Vliv strachu na naše zdraví

Jak uvádím výše, úkolem strachu je aktivace těla, vyplavení adrenalinu a rychlá reakce. Pokud nás strach a úzkost ale trápí dlouhodobě, nadledvinky stále produkují zvýšené množství adrenalinu (byť ne v takovém množství, jako v případě bezprostředního ohrožení) a způsobují tak rychlejší a silnější bušení srdce, zvýšený tlak, zrychlené dýchání urychlenou přeměnu glukogenu na glukózu, která dodává energii svalům. Dlouhodobý krizový modus podkopává naši imunitu a vyčerpává – tělo pak ztrácí schopnost účinné regenerace.


Varovné signály

Pokud vás dlouhodobě nebo pravidelně bolí hlava nebo břicho, máte nepřekonatelnou chuť na sladké a pečivo, objevují se vyrážky a poruchy spánku provázené nočními můrami, berte to jako křik vlastního těla o pomoc – upozorňuje tak na skrytý stres. Je na čase vysadit a zamyslet se nad dosavadním způsobem života.


Celý text si můžete přečíst ZDE.