Zatímco statisíce rodičů z celé republiky zjišťují, jaké to je, učit vlastní děti doma, existují rodiny, které se docházky dětí do základní školy zřekly dobrovolně a trvale.
Zdroj: Hospodářské noviny 7. 5. 2020
"Nemáme žádný rozvrh ani plán, klasické učebnice prakticky nepoužíváme. Limitují nás akorát časy kroužků − animace, tanec, ilustrátorský kurz, pohybově-divadelní kurz a další. Mezitím děláme, co nás baví a co stihneme. Děti hodně čtou, malují, tančí, točí filmy, zahradničí, chodíme do divadel a galerií, do knihovny, vídáme se s přáteli a často i s prarodiči. Můžeme zacházet se svým časem dost flexibilně a využíváme toho," popisuje Michaela Trpišovská, která své dvě dcery vzdělává sama už šestým rokem. Je to něco jiného než "škola doma" přes počítač při zavřených školách v nouzovém koronavirovém režimu. Při ní jde většinou pouze o plnění zadaných úkolů bez možnosti si program nastavit na míru, tedy individuálně, což je hlavní smysl domácí školy.
Dcery Trpišovské většinu zajímavých informací získávají z rozhovorů s někým z rodiny, z knih, od kamarádů či z internetu. Pro domácí (oficiálně nazývané individuální) vzdělávání se jejich matka rozhodla, protože je jí sympatická myšlenka svobodné školy, kde se děti učí jen to, co samy chtějí. Takovou ale v Česku není možné založit jako oficiální vzdělávací instituci.
Důvody, proč se rodiny rozhodují pro domácí vzdělávání, jsou jinak velmi různé. Do klasické školy nechodí třeba děti diplomatů, kteří pobývají v zahraničí, pravidelnou docházku program nedovolí mladým sportovcům či umělcům. Také děti s různými formami postižení potřebují individuální přístup, rozhodují se pro něj i rodiče silně nábožensky vyhranění či s odlišným způsobem života, než je ten, který chápeme jako běžný.
Nejčastějším důvodem je však svobodná volba jiných metod vzdělávání. Podle zjišťování České školní inspekce z roku 2016 se takto vyjádřilo 73 procent rodičů, kteří učí děti sami. V tomto školním roce se v Česku individuálně vzdělává 3874 dětí, jejich počet se za pět let více než zdvojnásobil, přesto jsou to promile z celkového počtu dětí školou povinných. "Tito rodiče potom hledají alternativní školy, a pokud takovou nenajdou, prakticky jim nezbude jiná legislativní možnost než zapsat dítě do domácího vzdělávání," konstatuje i inspekční zpráva…
Celý text článku si můžete přečíst ZDE.
Markéta Hronová: Místo školy zahrada, místo učebnic knihovna. Rodičů, kteří učí své děti sami, jsou tisíce a rychle jich přibývá
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Témata článků
- bibliografie (1)
- celoživotní vzdělávání (73)
- dětská literatura (21)
- DOKUMENTY (192)
- ESF (1)
- glosy (34)
- informační technologie (176)
- inovativní vzdělávání (138)
- názory (16)
- NÚV (1)
- odborná literatura (621)
- pedagogické asociace (84)
- pozvánky (2)
- PR článek (1)
- profese učitele (360)
- projekty (19)
- seriál Školství v koronakrizi (23)
- STRATEGIE 2020 (9)
- školský management (139)
- školství v regionech (67)
- školství v zahraničí (62)
- výchova (197)
- výtvarné umění (2)
- vyučování (313)
- výzkum a hodnocení (464)
- vzdělávací politika (615)
- zajímavé tipy (639)
- zaujalo nás (790)
Archiv
- ► 2022 (350)
- ► 2021 (314)
- ▼ 2020 (319)
- ► 2019 (311)
- ► 2018 (302)
- ► 2017 (313)
0 komentářů:
Okomentovat