Jak by měla vypadat spolupráce mezi MŠ a ZŠ a jak by měla být řešena na systémové úrovni? Tyto a další otázky zazněly na Kulatém stole SKAV a EDUin věnovaném plynulému přechodu mezi předškolním vzděláváním a základní školou. Přečtěte si shrnutí nebo se podívejte na záznam debaty.
Zdroj: EDUin 2. 7. 2024
Diskuse
se zúčastnili:
Irena
Borkovcová / Česká školní inspekce
Michal
Černý / Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
Barbora
Loudová Stralczynská / Pedagogická fakulta UK
Hana
Splavcová / Národní pedagogický institut ČR
Erika
Tomková / vedoucí učitelka MŠ Neznašov
Jaroslav
Tůma / ředitel ZŠ a MŠ Neznašov
Dana
Ticháčková / Učitelská platforma
Usnadní
revize kurikula pro základní a předškolní vzdělávání přechod
z mateřské na základní školu?
„V konečné
fázi je to o lidech, kteří pracují na školách, jestliže dokument, který
tvoříme, nebude akceptován a naplňován, budou to jen slova na
papíře,“ pojmenovala jednu z největších výzev spojených
s probíhající revizí RVP Hana Splavcová. Cílem nového kurikula je
podle ní vytvořit pro podmínky, které by snadnější přechod
mezi MŠ a ZŠ umožnily. Pro tvůrce nového kurikula to znamená
lépe než dřív oba dokumenty (RVP ZV a RVP PV) provázat a připravit
podporu pro pedagogy například ve formě metodických materiálů. Ty zatím připraveny
nejsou.
Podle
Barbory Loudové Stralczynské jsou ale i samotné dokumenty důležité
a mohou být jedním ze základních kamenů, který vytvoří pro snazší
přechod mezi MŠ a ZŠ podmínky – oceňuje viditelnou snahu dát
oběma dokumentům stejnou strukturu, používat stejné termíny a respektovat
v nich specifika obou vzdělávacích stupňů. Důležité podle ní je zastavit
trend „zeškolštění“ práce mateřských škol s předškoláky, na který
dlouhodobě upozorňuje i Česká školní inspekce. Vzdělávací systémy
v zahraničí počátek primárního vzdělávání na rozdíl od Česka spíše
rozvolňují. „Je třeba zdůrazňovat, že vzdělávání dítěte nezačíná
v první třídě. Jeho rozvoj začíná v rodině, a poté pokračuje
v předškolním a primárním vzdělávání. Byla bych ráda, kdyby veřejný
diskurs nebyl o tom, kdy se z dítěte stává žák, ale
o rozvoji dítěte, na kterém se podílí mnoho aktérů včetně rodiny
a školy,“ řekla Barbora Loudová Stralczynská.
Jak chce
MŠMT podpořit snazší přechod mezi MŠ a ZŠ?
MŠMT
připravuje na podporu nového kurikula i redukce odkladů řadu změn, včetně
například zrušení známek v nejnižších ročnících ZŠ. Michal
Černý ale zdůraznil dvě změny, které nejsou tak široce diskutované,
i když jsou neméně důležité. Z pohledu MŠ je to důraz kladený
v revidovaném RVP PV na pedagogické diagnostikování, a pak také
systémové opatření, které umožní předávání informací o dítěti
mezi MŠ a ZŠ. „Není to ještě úplně vymyšleno,
předpokládáme, že to bude součástí elektronického informačního systému, který
by měl sloužit předávání informací nejen mezi školami, ale například
i mezi resorty,“ řekl ředitel Odboru předškolního a základního
vzdělávání.
Z pohledu ZŠ
by podle něj měla implementace revidovaného RVP ZV přinést především změnu
v přístupu k dětem. „Chceme, aby se první stupeň přiblížil
tomu, jak si představujeme, že funguje dobrá MŠ. Plynulý přechod
by měl být zajištěn „změkčením“ prvního stupně,“ myslí si Michal
Černý. S tím souvisí nejen už zmíněné „rušení“ známek, ale i záměr
zrušit tzv. dodatečné odklady (kdy se dítě vrací ze ZŠ
zpátky do MŠ) nebo úvahy o zrušení možnosti opakovat první
ročník.
Na
předávání informací a spolupráci mezi MŠ a ZŠ spoléhá
při přechodu dětí do základního vzdělávání Jaroslav
Tůma: „U nás je provázanost mezi MŠ a ZŠ velká, předškoláci
chodí pravidelně do školy, seznamují se s prostředím
i s novou paní učitelkou, naopak děti ze školy
chodí do školky. Učitelky společně připravují párovou výuku, společně
učí předškoláky i děti z 1. třídy. Budujeme sounáležitost
a chceme, aby ji vnímali učitelky i rodiče a dítě aby ani
nepoznalo, že přechází z MŠ na první stupeň. Je to
o komunikaci, spolupráci, společném plánování a pravidelném
setkávání.“
Rodiče jsou
důležití
„Víme, že
vysoký počet odkladů je dán také tím, že rodiče chtějí dítěti prodloužit
dětství, i když odklad není z vývojového hlediska potřeba.
Potřebujeme, aby rodiče věřili systému a učitelům natolik, aby své dítě do
první třídy poslali,“ myslí si Barbora Loudová Stralczynská. Jednu
z možných cest, jak podpořit důvěru rodičů v instituci školy, je
podle ní i lepší využití práce speciálních pedagogů a psychologů ze
školních poraden. Ti by podle ní mohli pravidelně docházet do MŠ, vyhledávat
děti, které potřebují podpořit, a konzultovat s učiteli
i rodiči. „Učitelé jsou přetížení a my potřebujeme hledat finančně
efektivní způsoby, jak systémově podpořit rodiče v rozhodnutí poslat dítě
do školy bez odkladu,“ dodala.
S tím, že
vysoký počet odkladů souvisí i s nedůvěrou rodičů,
souhlasí Irena Borkovcová: „Pokud se podíváme na důvody, které rodiče
uvádějí při rozhodování o odkladu, nemají často nic společného
s tím, jak je dítě na školu připraveno. Zohledňují rodinné
prostředí, měsíc narození dítěte, jestli půjde do školy
s kamarádem nebo která učitelka má mít první třídu.“
Snížení
počtu odkladů
MŠMT
představilo čtyři varianty pro redukci počtu odkladů a počítá s tím,
že některá začne platit od roku 2027, tedy společně s „náběhem“ revizí
RVP. „Nejde jen o to, aby změna korespondovala s revizí,
v té době také začne ve věkové kohortě výrazně klesat demografická křivka
a dětí bude ubývat,“ vysvětloval Michal Černý. I tak
budou opatření redukující počty odkladů zaváděna postupně, kdyby
se do škol najednou přihlásilo o desítky tisíc dětí více,
mohla by pro ně chybět místa.
Asistenti
pedagoga v prvních třídách
Jednou z možností, jak usnadnit
přechod z MŠ na ZŠ, by mohlo být i snížení
počtu dětí ve třídách, které by podpořilo individuální přístup.
Panelisté se ale shodli, že z hlediska organizace výuky ve škole by
to přineslo příliš mnoho problémů. „Mohli bychom se inspirovat zeměmi, jako je
například Finsko, kde nezmenšují skupiny, ale hledají, jaká je reálná
pedagogická potřeba, aby bylo možné ve větších skupinách individualizovat. To
znamená mít ve třídě učitelku, asistenta a možná ještě někoho dalšího,“
uvažovala Barbora Loudová Stralczynská.
To je
cesta, kterou zvolilo i české ministerstvo školství. „Zvažovali jsme
variantu snížení počtu žáků v prvních třídách, ale zavrhli jsme ji. Chceme
jít cestou zvýšení počtu pedagogických pracovníků – v prvních třídách
s parametrizovaným asistentem pedagoga,“ řekl Michal Černý.
S asistenty pedagogů do prvních tříd ministerstvo školství
počítá, i když „velká“ parametrizace je pozastavená. „Asistenti
pedagoga do prvních tříd jsou opatřením k redukci
odkladů,“ dodal Michal Černý.
Toto
opatření by ale měla doprovázet změna v systému kvalifikace asistenta
pedagoga. „V zahraničí není asistent pedagoga činnost na chvíli, ale
celoživotní profesní profil,“ myslí si Barbora Loudová
Stralczynská. Připravovat pro tuto kvalifikaci by mohly pedagogicky
zaměřené střední školy. „Nejen u učitelů, ale i u asistentů
je profesní profilace a kvalifikace základ, parametrizace by
k tomu měla směřovat. Už to nebude práce na přechodné období k dítěti
se speciální vzdělávací potřebou. Je to jiný pohled na asistenta pedagoga
a jsem ráda, že se k němu přibližujeme,“ souhlasila
s ní Hana Splavcová.
0 komentářů:
Okomentovat