Markéta Hronová: Budoucnost středních škol – výuční list s hodnotou maturity a radikální seškrtání oborů. Které nepřežijí?

Zjednodušit a zpřehlednit, to bylo cílem ministerstva školství, když se pustilo do inovace nabídky středoškolských oborů. Místo dosavadních 281 by jich nově mělo být kolem stovky. Resort společně s Národním pedagogickým institutem představily na odborné konferenci i další změny ve středním vzdělávání. Už příští rok v září plánují otevřít úplně nový typ střední školy. A do deseti let by pak výuční list mohl mít stejnou hodnotu jako maturitní vysvědčení.

 

Zdroj: Hospodářské noviny 9. 10. 2024

 

Absolventi některých řemeslných oborů by si tedy nemuseli dodělávat maturitu, aby mohli získat živnostenský list nebo dál studovat na vyšší odborné škole.

 

„U nás má výuční list nižší hodnotu než ve zbytku Evropy. Chtěli bychom to narovnat a klást studentům co nejmenší bariéry k pokračování ve studiu,“ vysvětlil Matěj Bulant, pod jehož vedením Národní pedagogický ústav inovaci oborové soustavy připravil. Změna reaguje i na často kritizovaný fakt, že pro studenty učebních oborů je těžké naučit se na stejné maturitní testy z češtiny, matematiky nebo cizího jazyka jako studenti gymnázií, když na rozdíl od nich polovinu studia věnují praxi. 

 

Ministerstvo školství si od tohoto kroku také slibuje, že zatraktivní učňovské vzdělávání. „Společnost vnímá učňovské obory jako něco nižšího. Pokud budou vědět, že mají v ruce stejně hodnotný papír jako maturitní vysvědčení, mohla by se zvýšit pravděpodobnost, že si více lidí řemesla dobrovolně zvolí,“ uvedl náměstek resortu Jiří Nantl.

 

Povýšení výučního listu na úroveň maturitního vysvědčení má zároveň odstranit nástavbové studium, které vyučení nyní musí absolvovat, pokud si chtějí maturitu dodělat. Úspěšnost studentů ale bývá mizivá, každoročně jich maturitu udělá jen o něco málo víc než polovina přihlášených. Uznání výučního listu jako maturitního vysvědčení se má týkat převážné části učebních oborů, ale ne úplně všech.

 

 

Některé obory zaniknou, jiné se sloučí

 

Hlavním bodem inovace středoškolských oborů ale byla jejich redukce. Národní pedagogický institut představil tři verze, jak by nová nabídka mohla vypadat. Ta první počítá s tím, že oborů bude 157, a je nejméně „revoluční“. Kompromisní druhá verze popisuje 115 oborů a třetí, která nejvíce vystupuje z dosavadního vnímání systému, pracuje s nabídkou 104 oborů.

 

Některé obory, jako například prodavač, zmizely ve všech třech verzích. Ve třetí, nejradikálnější verzi, by se třeba dosud nabízené obory kameník, kominík, malíř a lakýrník, montér suchých staveb, obkladač, zedník, pokrývač, sklenář a podlahář sloučily do jednoho oboru stavební řemesla.

 

Před přílišným slučováním oborů varoval už dříve například ředitel Akademie řemesel a Střední školy technické v Praze Drahoslav Matonoha. „Budou klouzat po povrchu, potřebné znalosti jim budou chybět, Například zedník s pokrývačem mají jen málo společného,“ upozornil. Podle odborníků na vzdělávání i zahraničních trendů je ale naopak důležité připravovat žáky s co nejširším všeobecným základem, aby se během své kariéry mohli přeorientovat i na jiné profese podle toho, kam se bude vyvíjet pracovní trh. 

 

Podle náměstka Nantla by se měly zachovat některé úzce specializované obory, které mají jasný obsah, ale nabízí je jen malé množství škol. „Je to tak 60–70 oborů. Zbytek se nám podařil nějak spojit do smysluplnějších celků, aby bylo jasné, co žáci vlastně půjdou studovat, a nabídku jsme zpřehlednili,“ vysvětlil náměstek. 

 

U profesí spojených s opravami či výrobou automobilů se redukuje už ve druhé variantě. Místo současných oborů autolakýrník, automechanik, karosář, mechanik jízdních kol a elektrokol, mechanik kolejových vozidel a strojník silničních strojů by žáci nově nastoupili na opravy a diagnostiku vozidel. Právě u druhé verze je největší pravděpodobnost, že projde.

 

O změnách se ještě bude diskutovat na podzim v rámci kulatých stolů, kde se budou moci vyjádřit i zřizovatelé a zástupci odborných škol. Z nové nabídky by žáci mohli vybírat pravděpodobně nejdříve za tři roky. 

 

 

Nový typ školy pro nerozhodnuté žáky

 

Ministerstvo školství chce také nabídnout nový typ školy – všeobecné lyceum. Mělo by zaplnit díru na trhu pro ty, kteří ještě přesně nevědí, co by chtěli studovat, ale míří na vysokou nebo vyšší odbornou školu. Právě sem by se měli přesměrovat studenti, kteří se dnes hlásí na gymnázia, i když jim akademický způsob vzdělávání nevyhovuje. Šlo by tedy o „méně náročné gymnázium“, kde bude možné získat i oborové zaměření.

 

„Lycea by spolupracovala s vyššími odbornými školami, studenti by získali zaměření, ale zároveň by si mohli vyzkoušet víc věcí, než se rozhodnou, co přesně by chtěli studovat,“ vysvětlil Bulant. Na novém typu lycea by bylo až 40 procent předmětů, které si školy zvolí samy. V plánu je, že by se žáci více zaměřili také na kariérní či osobnostní rozvoj.

 

První třídy se ve zkušebním režimu otevřely už letos v září. Zájem o otevření všeobecného lycea projevili třeba ve Středočeském kraji nebo Jihomoravském kraji.

 

Autoři plánu na všeobecná lycea předpokládají, že by takové třídy otevíraly odborné školy, a využily některých vyučujících nebo zázemí, které už mají. Tedy například střední chemická škola by otevřela lyceum, které by se zaměřovalo přírodovědným směrem. Průmyslové školy by otevřely lyceum s technickým zaměřením, a jako bonus by si na něm žáci mohli udělat kvalifikaci třeba na elektrikáře.

 

V současné době se žáci mohou hlásit na konkrétně zaměřená lycea – například pedagogické, zdravotnické, přírodovědné nebo technické. Chodí na ně ale pouze čtyři procenta deváťáků. To by chtělo ministerstvo školství změnit – zaměření by postupně v budoucnu zanikla a plán je přesměrovat na tento typ škol mnohem větší podíl žáků.