Návrh na slučování malých škol, který je součástí novely školského zákona, by chtěl šéf MŠMT Mikuláš Bek (STAN) předložit vládě do konce října. Na jedné straně zaznívá podpora návrhu spojená s uvolněním administrativy na menších školách, na straně druhé kritika, že ředitelům sloučení nepomůže a naopak chybí dopadová studie na to, jaký vliv bude změna mít na kvalitu vzdělávání.
Zdroj: Echo24.cz
9.10.2024
„Tohle
opatření nepovede k nějakým obrovským finančním úsporám, to by ty školy
musely být ještě o hodně větší. Primární zájem je na tom, aby
management školy se tomu (managementu) mohl opravdu věnovat,“ uvedl Bek.
„Kdybychom chtěli dosáhnout velké úspory, tak optimální velikost té právnické
osoby je osm tisíc dětí. Někteří si to přejí, to je potřeba říct, ale není to
teď reálné,“ dodal.
Ministerstvo
chce v návrhu zavést minimální počty žáků ve školách. Pokud obec
zřizuje dvě a více škol, každá by měla mít nejméně 200 žáků alespoň jednou
v posledních třech letech.
Nesouhlas
s návrhem už dříve vyjádřilo Sdružení místních
samospráv či Svaz měst a obcí. S návrhem ministerstva
se ředitelé škol podle předsedy Českomoravského odborového svazu
pracovníků školství Františka Dobšíka víceméně neztotožňují. „Vidí v tom
více rizik, že to odbřemenění té administrativní práce v důsledku nebude,“
uvedl. Určitou finanční úsporu podle něj návrh může přinést. Úprava týkající
se slučování by se podle návrhu měla týkat mateřských, základních
a středních škol či jejich kombinace. Nevztahovala by
se na případy, kdy je v obci jedna škola, případně na školy
speciální nebo ty, které vyučují v jazyce národnostní menšiny, vyplývá
z návrhu.
Proti
návrhu se staví mimo jiné opoziční hnutí ANO. Senátorka
a pravděpodobná hejtmanka Karlovarského kraje Jana Mračková Vildumetzová
(ANO) pro Echo24 řekla, že ANO skutečně je proti
slučování škol. „Je totiž otázka, jestli by případné slučování škol zvýšilo
kvalitu vzdělávání. Já o tom přesvědčená nejsem. A nedisponuji navíc
žádnou analýzou, že by to mělo přinést nějakou reálnou úsporu,“ řekla
pro Echo24 Mračková Vildumetzová.
Se slučováním
mají zkušenosti například ve Středočeském kraji. „Měli jsme k tomu
odvahu a je to skvělé, že jsme ji našli. Chtěla bych velmi pochválit
radního pro školství i celý odbor a výbor pro školství. My
jsme sloučili zhruba dvacet škol do deseti, některé školy jsme úplně
opustili, některé jsme jenom přesunuli. Snažili jsme se transformovat
kapacitu, a teď těsně před volbami jsme slučovali některé školy
z hlediska ředitelství. Ponechávali jsme budovy a obory, ale
slučovali jsme ředitelství, abychom zefektivnili ten provoz
a administrativu,“ řekla pro Echo24 hejtmanka Petra Pecková (STAN).
„Myslím
si, že je to správně, protože když jsme nastoupili, tak jsme měli
školy, které měly třeba i 80procentní neúspěšnost studentů u maturit
nebo školy, kde bylo v průměru 4,6 studenta ve třídě a neodučil
se tam jediný předmět aprobovaným učitelem. Myslím si, že studenti
středních škol jsou už v podstatě dospělí lidé a mohou pár kilometrů
dojet. Udělali jsme větší kampusy, lépe vybavené a ředitelé mají větší
možnosti, jak pedagogy odměňovat,“ dodala.
Jiná
situace je třeba v Jihomoravském kraji. „My máme dvě oblasti. Základní
školy kolem Brna mají problém s kapacitami, musí se do toho
investovat a ty obce na to nemají peníze, které se na to
velmi špatně shánějí. A pak máme opačný problém s obcemi
na okrajích Jihomoravského kraje, kde jsou často ty malé jednostupňové
školy. Místní lidé často nechtějí na tu danou základku své děti dávat
a dávají je rovnou na nějakou větší školu, kde budou moci chodit
i na druhý stupeň,“ uvedl pro Echo24 tamní hejtman Jan Grolich s tím,
že to je dlouhodobě neudržitelné.
„S řadou
starostů a ředitelů jsem řešil, že musí opravdu obcházet rodiče prvňáčků,
aby je opravdu dali na jejich základní školu. Zároveň je to pro ty
obce obrovská finanční zátěž, tím pádem je to zátěž i pro stát.
Kdyby se podařilo to řídit nějak efektivněji a centrálně, nikoliv
na úrovni obcí, tak z finančního hlediska je to určitě dobré. Otázkou
je, zda se tím neztratí právě nějaká ta komunitní funkce školy
v tom místě. To jsou dva veřejné zájmy, které v této věci jdou proti
sobě a je velmi těžké vyhodnotit, kterou cestou to řešit,“ poukázal
Grolich.
0 komentářů:
Okomentovat