Na říjnové konferenci Curriculum byly představeny záměry MŠMT/NPI s inovací oborové soustavy středoškolského studia, včetně nového oboru – tzv. všeobecného lycea, který se začne pilotovat již od příštího školního roku. Přestože se o všeobecném lyceu mluvilo už nějakou dobu, oficiální představení konceptu přineslo otázky.
Zdroj: EDUin
6. 11. 2024
Co
vlastně všeobecné lyceum nabízí a jak se liší od stávajících forem
středoškolského vzdělání? Bude nové RVP opravdu posilovat všeobecné vzdělávání
na lyceích? Jak se bude lišit současné kombinované lyceum od plánovaného
všeobecného lycea? Jaké bude mít postavení v systému po pokusném
ověřování? Je to příprava na to,
aby v budoucnu z pohledu RVP existoval jeden obor Lyceum, který si
školy budou moct profilovat prostřednictvím svého ŠVP? Budou si žáci
moct propojit více profilací uvnitř jednoho oboru? A pokud ano, jak bude takové studium uznáváno?
Gymnázium
vs. všeobecné lyceum – v čem je rozdíl?
Na první
pohled to vypadá, že obojí je zaměřeno na všeobecné vzdělávání. Gymnázium má
tradičně silný akademický charakter, nabízí všeobecné vzdělání a zaměřuje
se na přípravu na následné vysokoškolské studium. Všeobecné lyceum je všeobecné
studium orientované praktičtěji – vedle všeobecného základu a přípravy na
vysokou školu nabídne žákům hlubší vhled do zvoleného oboru, který si mohou
zvolit až ve vyšších ročnících. To je zajímavá volba pro ty, kteří ještě
v patnácti letech nemají jasno, ale postupně se vyprofilují a zřejmě
budou pokračovat ve studiu dále.
Ministerstvo
školství slibuje, že lycea budou oproti gymnáziím poskytovat větší prostor pro
profilaci školy daný vyšším počtem disponibilních hodin. To by jim také mělo
umožnit pružněji reagovat na společenské změny a snadněji zavádět inovace
vzdělávacího obsahu.
Všeobecné
lyceum a odborné školy
Odborné
obory nabízejí většinou úzkou specializaci, která může absolventy později
limitovat v možnostech uplatnění na trhu práce. Současná středoškolská
soustava je navíc poměrně nepřehledná a málo prostupná. Žáci tak mnohdy
zvolí obor, který jim nakonec nevyhovuje, a studium předčasně opustí nebo
v něm po dokončení nepůsobí. Snaha o změnu oboru během studia často
znamená, že žák musí začít jiný obor opět od začátku, což je zdlouhavé
a drahé.
Na rozdíl
od odborných středoškolských programů absolventi všeobecných lyceí nezískají
přímou profesní kvalifikaci. To předpokládá, že budou pokračovat
v navazujícím studiu. Není to nic zarážejícího, neboť většina dnešních
absolventů středních škol směřuje do terciárního vzdělávání. Avšak velká část
absolventů SOŠ se necítí pro studium na VŠ/VOŠ dobře připravena. Pokud by
formálně existoval jen jeden obor lyceum, který si školy budou moci oborově
profilovat prostřednictvím svého ŠVP, bude potřeba dořešit několik
souvisejících důsledků a otázek. Budou si žáci moct propojit více odborností?
A když nyní pro práci v předškolním vzdělávání stačí absolvování
střední pedagogické školy včetně pedagogického lycea, jak bude nový typ studia
uznáván?
Rozšiřování
kapacit všeobecného studia je určitě dobrý počin, nicméně nezapomínejme na to,
že je potřeba důsledně dotáhnout inovaci
oborové soustavy (tj. abychom jen nesnižovali počet oborů, ale aby
soustava byla především prostupná a umožňovala oddálení profilace)
a také přetvořit část odborného vzdělávání na centra celoživotního
vzdělávání při SOŠ, která se otevřou i dospělým.
Nestačí
gymnázia?
Jednou
z často kladených otázek je, proč potřebujeme všeobecná lycea, když máme
gymnázia. Nestačilo by jen rozšířit kapacity gymnázií? Individualizace výuky,
rozvoj kompetencí, identifikace a rozvoj nadaných a mimořádně
nadaných žáků se podle zpráv ČŠI nedaří ani gymnáziím. MŠMT tak slibuje, že
všeobecná lycea budou více zaměřená na všeobecný rozvoj. Nové lyceum by mělo
přinést větší prostor pro individualizaci výuky a větší odpovědnost žáků
za vlastní vzdělávací cestu. To je možné do jisté míry i dnes prostřednictvím
volitelných předmětů. Všeobecná lycea by však tuto možnost měla výrazně posílit
– žáci budou mít větší podíl volitelné složky a k tomu se plánuje, že
by část volitelných předmětů mohli absolvovat na místní VOŠ/VŠ.
Všeobecné
vzdělávání je v Česku nedostatkovým zbožím. U nás je všeobecné
vzdělávání (gymnázia a lycea) dostupné pouze pro zhruba 30 % žáků
středních škol. Přitom v průměru je v EU ke všeobecnému studiu
přijímána zhruba polovina středoškoláků. Ministerstvo školství
by chtělo, aby i v ČR byla do roku 2027 až polovina oborů, které kraje nabízejí,
všeobecná. Podpora gymnázií a všeobecného vzdělávání je prioritou i současné vlády.
Zájem
o všeobecné středoškolské studium roste, stejně jako podíl maturantů
pokračujících ve studiu na vysoké škole. Výrazně tedy roste zájem o VŠ
vzdělání, ale kapacity středoškolských všeobecných oborů se zásadně nenavyšují.
Pokud se rozšíří oborová soustava o další všeobecné možnosti, a tím
se navýší i kapacity všeobecněji pojatého studia tak, aby odpovídaly zájmu
o studium na VŠ, tím lépe bude nabídka odpovídat poptávce. Na toto
rozšíření lze získat kapacity a prostředky prostřednictvím útlumu
neperspektivních a dlouhodobě nenaplněných oborů, zejména těch
učebních. Kapacita
nabízených nematuritních oborů je totiž obrovská, avšak poptávka po nich nízká.
Všeobecná
lycea by mohla být aktivátorem reformy gymnázií, která se nyní nemusí obávat
nedostatku uchazečů. Všeobecná lycea jim pravděpodobně „odsají“ část uchazečů,
poptávka po gymnáziích se sníží a zvýší se tlak na jejich proměnu. Není to
ideální postup, jak by se měly reformy dít. Na druhou stranu jsme ve školství
zvyklí na to, že změny se často dějí odspodu a méně plánovaně, vycházejí
z nápadů aktivních lidí v terénu, a nikoli ze systematických
opatření. Další argument je ryze praktický. Lycea budou přijatelnější pro
konzervativní část aktérů ve vzdělávání, kteří se brání rozšiřování gymnázií.
Jsou
všeobecná lycea skutečně všeobecná?
Otázkou
ale zůstává, jak moc budou tato lycea všeobecná. Podle návrhu rámcového
vzdělávacího programu mají všeobecná lycea zahrnovat až 31 hodin povinného
odborného (pozn. diskuse pokračuje
a nyní se mluví o „oborovém vzdělávání“) vzdělávání. Pro srovnání
kombinované lyceum má jen 16 hodin, technické lyceum 18 a ekonomické 19.
To vyvolává obavy, zda všeobecná lycea dostojí svému názvu.
Tak
vysoký počet hodin odborného povinného vzdělávání u nového lycea vznikl
tím, že cca 60 % disponibilních hodin musí být striktně věnováno odbornému
(oborovému) vzdělávání. Pokud má lyceum skutečně naplnit svůj prezentovaný
záměr, bude muset v konceptu kurikula disponovat dostatečnou flexibilitou
v rozdělení disponibilních hodin, aby si každá škola mohla svůj školní
vzdělávací program upravit podle místních podmínek vzhledem k vlastní
profilaci a podle potřeb studentů. Dle současného návrhu to však nebude
možné. Základ odborného vzdělávání lze vymezit v rámci povinného základu
a doplnit prázdné pole „odborné“ v RVP, avšak decentně, aby to
nakonec nedopadlo tak, že všeobecné lyceum bude odbornější (nebo oborovější)
než současná oborově profilovaná lycea.
Co bude
dál?
Všeobecná
lycea mají potenciál obohatit současnou středoškolskou nabídku, ale jejich
úspěch bude záviset na tom, jak se celá reforma podaří zrealizovat. Je třeba
zajistit, aby lycea skutečně nabízela flexibilitu ve výběru předmětů a aby
byli podporováni zřizovatelé i ředitelé v otevírání těchto typů
středních škol. Flexibilita disponibilní složky však není jediným přínosem.
Důležité bude, aby lycea nabízela kvalitní vzdělávací obsah založený na
moderním pojetí výuky, uměla se odlišit od odborných škol a kvalitně
naplnila všeobecně vzdělávací složku.
Pokusné
ověřování nového oboru Lyceum bude ukončeno
31. 8. 2032. Jaká postavení budou mít lycea po tomto datu? Je
nový koncept všeobecného lycea přípravou na záměr MŠMT/NPI, aby za 5 až 6 let z pohledu RVP
existoval jeden obor Lyceum, který si školy budou moct profilovat
prostřednictvím svého ŠVP? A pokud ano, kdy se o tom rozhodne? Během
pokusného ověřování, nebo až po něm?
Důležitá
bude také provázat jejich přípravu a vznik s probíhající inovací oborové soustavy,
zejména s konkrétní podobou principů slibujících vyšší horizontální
i vertikální prostupnost a oddálení brzké profilace mladých lidí.
Snížení počtu oborů zároveň otevře příležitost k systémovému ukotvení
a výraznému rozšíření center celoživotního vzdělávání pro dospělé při SOŠ,
kam by se mohla přesunout část odborného vzdělávání. Tato centra by poskytovala
kvalifikaci dle Národní soustavy kvalifikací a nahrazovala některé obory
vzdělání, které již nemají své opodstatnění nebo o ně není zájem
v počátečním vzdělávání, ale stále mají své uplatnění na trhu práce.
0 komentářů:
Okomentovat