Ministerstvo školství má v rozpočtu na příští rok skoro 291 miliard korun – to je bezmála o 18 miliard víc než letos. Ani solidním navýšením kabinet Petra Fialy nesplní slib vynakládat na vzdělání aspoň průměr vyspělých zemí. O příležitost dodržet slovo u své velké priority ale přišel už s minulými rozpočty, ne teď.
Zdroj: iRozhlas.cz
12. 11. 2024
Což je
samozřejmě mrzuté, ale stejně důležité jako miliardy, jsou vypočitatelnost a
dlouhodobá stabilita peněz na vzdělávání. Protože kvalita škol, skladba
učitelských sborů nebo třeba úroveň univerzit jsou jen a jen výsledkem
dlouhodobé práce a rozmyšleného financování.
Bohužel
viděno těmito očima – návrh státního rozpočtu, který nyní projednávají poslanci
ve Sněmovně, je zas jen polotovar.
Není
v něm opět dořešeno financování nepedagogických pracovníků, není jasné,
kdo a jak zaplatí nové pozice sociálních pedagogů nebo školních psychologů, se
kterými počítá novela školského zákona, a žádný smysl nedává střednědobý
rozpočtový výhled na další dva roky.
Kuchařky
mají platit obce
Rozpočet
ministerstva školství minulý týden projednal příslušný sněmovní výbor, ale
položky s otazníkem po něm jasnější nejsou. Zas se opakuje problém
s financováním nepedagogických pracovníků – tedy kuchařek, školníků,
uklízeček, hospodářek a dalších provozních pracovníků.
Vláda
navrhuje, aby jejich placení převzali zřizovatelé škol – tedy obce a kraje.
Proč ne. Jenže namísto aspoň deseti miliard pro ně od 1. září 2025, přišel
kabinet pouze s příslibem, že v jejich prospěch změní rozpočtové
určení daní.
Ministr
školství Mikuláš Bek (za STAN) teď poslancům ve výboru objasnil, že převod na
zřizovatele upraví školský zákon, který už dorazil do Sněmovny a schvalovat se
bude v únoru.
Národní
rozpočtová rada vládu kritizovala, že rozpočet by měl stát jen na schválené
legislativě a nikdo taky zatím nevysvětlil, komu se výnosy z daní seberou, když
se obcím a krajům navýší.
Hraje se
o 14 miliard
Z debaty
ve školském výboru také vyplynulo, že zřejmě nejde o zmíněných 10 miliard, ale
možná o 14. Ministr upozornil – ale ne zcela jasně –, že je potřeba vycházet ze
sumy vyšší o čtyři miliardy, o kterou se zvyšoval letošní rozpočet až
v lednu. Logicky by měly obce a kraje dostat víc: má ale ministr financí
někde těch 14 miliard připravených?
Peníze na
nové podpůrné profese – resp. správně jde o zřizované školní psychology, nebo
sociální pedagogy – se snad najdou právě díky tomu, že se školy „zbaví“
kuchařek a školníků. Ale je to jedna velká rozpočtová a časová nejistota.
Chudáci
ředitelé, ale vlastně i zřizovatelé, učitelky a učitelé, pozorní rodiče i
studenti…
Vláda
spolu s rozpočtem předkládá do Sněmovny také výhled na další dva roky,
tedy
Protože
na další roky pracuje se stejnou částku jako na rok 2025. Na první pohled je to
málo, a programový ředitel organizace EDUin Miroslav Hřebecký k tomu
dodal: „Jde o čistě virtuální předstírání líbivých čísel, aby to dobře vyšlo.
Takže pokud nezačneme používat objektivní čísla, tomuto trapnému handrkování se
nevyhneme ani v letech budoucích.”
Bohužel,
právě takový je přístup vlády k financování jedné její velké priority – a
vzdělávání opravdu zase čeká rok trapného handrkování.
Autor je
šéfredaktor deníku Právo a šéfredaktor Seznam Zprávy
0 komentářů:
Okomentovat