V testování počítačové a informační gramotnosti (ICILS) ve 34 zemích skončili čeští žáci osmých tříd a jejich vrstevníci z víceletých gymnázií druzí. V informatickém myšlení pak byli v mezinárodním srovnání třetí. Výsledky loňského průzkumu představil na tiskové konferenci ústřední ředitel České školní inspekce Tomáš Zatloukal. Při testování se sledovalo používání technologií i shromaždování, posuzování, vytváření a sdílení informací a jejich bezpečné využívání.
Zdroj: České noviny 12. 11. 2024
V
počítačové a informační gramotnosti se čeští žáci umístili druzí za Jižní
Koreou, v informatickém myšlení je předstihli studenti z Tchaj-wanu a Jižní
Koreje.
"Naši
žáci dosáhli v informační a počítačové gramotnosti a v informatickém myšlení
jedny z nejlepších výsledků ve srovnání s ostatními zeměmi, které byly do mezinárodního
šetření zapojeny. Možná se to na jednu stranu ukazuje jako překvapivé, ale na
druhou stranu – pokud všechny skupiny žáků z hlediska jejich socioekonomického
zázemí mají podmínky pro vzdělávání – tak se ukazuje, jak pozitivní efekt to
může systémově mít," uvedl Zatloukal. Díky přístupu k technologiím ve
školách se tak podařilo zmírnit znevýhodnění chudých dětí. "Nejvíce
znevýhodněná skupina není ta nejhloupější, nemá jen podmínky," podotkl šéf
inspekce. Podle něj k posílení digitálních dovedností žáků i kantorů přispěla
také covidová epidemie s výukou na dálku.
Školáci
vyplňovali přes aplikaci dva půlhodinové testy k počítačové a informační
gramotnosti a dva testy na informatické myšlení, které trvaly 25 minut. Dalších
30 minut zabral žákovský dotazník.
V
počítačové a informační gramotnosti skončili čeští žáci a žačky za Jižní
Koreou, v průměru získali 525 bodů, o 15 bodů méně než korejští vrstevníci.
Dosáhli nejlepšího výsledku z EU. Unijní průměr činil 497 bodů. Průměr všech
testovaných zemí, mezi nimiž vedle členských států sedmadvacítky byly i
Tchaj-wan, Srbsko, Bosna a Hercegovina, Kazachstán či Omán, dosáhl 476 bodů.
Nejslabší byli ázerbájdžánští školáci s 319 body.
Český
zisk se po deseti letech mírně snížil. V testování v roce 2013 dostala Česká
republika 540 bodů. Za desetiletí se z 15 na 28 procent zvedl podíl dětí, které
nedosahují základní úrovně. Mají jen základní dovednosti, neumějí rozpoznávat a
posuzovat informace, neznají zásady bezpečí v kyberprostoru. "Zhoršení se
netýká jen České republiky, u nás se ale podíl zdvojnásobil," podotkl
Zatloukal.
V
informatickém myšlení čeští žáci a žačky byli pak třetí s 527 body za
tchajwanskými a korejskými školáky. Zaostali za nimi o
Školní
inspekce stav pak mapovala ve 433 základních a 198 středních školách. Zapojilo
se 15.000 žáků z pátých a 19.700 z devátých tříd, 48.000 středoškoláků z
druhých ročníků a celkem také 1700 ředitelů a 14.700 učitelů.
Podle
zjištění denně ve škole s digitálními technologiemi pracuje 16 procent českých
školáků, v EU je to v průměru třetina. Ve volném čase technologie pro zábavu
každý den víc než dvě hodiny používá 61 procent dětí a mladých v Česku, v
sedmadvacítce 55 procent.
Úplný
zákaz mobilů platí ve 14 procentech škol. Čtyři pětiny používání mobilních
telefonů nějak omezují, pět procent naopak vůbec.
Podle
záměrů by digitální dovednosti měli školáci rozvíjet nejen v informatice, ale v
různých předmětech. Podle národního koordinátora průzkumu ICILS Josefa Basla je
v tom Česko zatím na začátku. "Dobrým základem je to, že ačkoliv má část
učitelů rezervovaný postoj, tak převažuje kladný," uvedl Basl.
Výrazně
kladný postoj k využívání digitálních technologií ve výuce má 29 procent
učitelů ze základních škol a 36 procent ze středních škol. Rezervovaně, ale
pozitivně možnosti vnímá pak 28 procent kantorů na základních a 31 procent na
středních školách. Podle Basla je klíčové vytvořit učitelům podmínky k jejich
dalšímu vzdělávání. Pokud si pedagogové v digitálním světě věří, častěji
technologie ve výuce používají, zjistil průzkum.
0 komentářů:
Okomentovat