Markéta Honová: V matematice bývali Češi nejlepší, teď výsledky žáků klesají. Chybí nám učitelé, říká Nešetřil

Chtěl se stát matematikem, nakonec ho ale zlákal byznys. Před sedmi lety prodal jedné z největších softwarových firem světa Oracle za miliardy svůj start-up Apiary, pak založil neziskovou organizaci Česko.Digital. Následovala kariérní pauza, v níž se Jakub Nešetřil věnoval hlavně rodině. Když ale začal přemýšlet, do čeho nového by se pustil, oslovil ho zakladatel firmy Qminers specializující se na algoritmické obchodování Petr Zahradník s tím, že by chtěl rozšířit svůj projekt Matika Česku.

 

Zdroj: Hospodářské noviny 27. 11. 2024

 

Rozhodli se proto založit nový nadační fond, který bude Nešetřil řídit. Jeho hlavní činnost je finanční podpora učitelů matematiky, snaží se také upozorňovat na to, že matikářů a fyzikářů ubývá a je potřeba s tím něco dělat. „Překvapilo mě, jak rozsáhlý je to problém. Zároveň vnímám, že česká společnost už je vůči výzvám, že je něčeho nedostatek, otupělá,“ říká Nešetřil v rozhovoru pro HN.

 

Proč jste se rozhodl, že vaše další kroky povedou zrovna k podpoře učitelů matematiky?

 

Dává mi smysl investovat svůj čas do oblastí, v nichž můžeme být nejlepší. Když jsem hledal, kam investovat peníze po prodeji Apiary, vybral jsem si digitalizaci, protože mi přišla škoda, jak je česká společnost digitálně přátelská a technologie akceptující, ale neziskový a státní sektor této konkurenční výhody nevyužívá. Matika Česku je pro mě další pokračování toho příběhu. My jsme v matematice byli v mezinárodním srovnání na předních příčkách. Moji spolužáci na gymnáziu vyhrávali matematické a fyzikální olympiády na celosvětové úrovni, vzpomínám si například na jejich vítězství v Pekingu. Věřím, že v Česku máme velký potenciál, proto mi dává smysl matematiku podporovat a bít na poplach, že se jí dostatečně nevěnujeme.

 

Vy máte matematiku v rodině, že ano?

 

Ano, stejně jako Petr Zahradník, to nás spojuje. Oba naši tátové jsou respektovaní profesoři matematiky na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Ani jeden z nás se matematikou nakonec profesionálně neživí. I když jako malý kluk jsem chtěl být popelářem a hned potom matematikem. Když jsem viděl svého tatínka, jak při cestování po světě potkává spoustu inspirativních lidí a v neděli odpoledne po obědě se natáhne na gauč, zavře oči, vezme si propisku a tvrdí, že pracuje, tak mi to přišlo jako dream job. 

 

Experti se shodují, že klíčové je podchytit zájem dětí o matematiku už na základní škole. Jak vy vzpomínáte na svého učitele nebo učitelku?

 

Já jsem svoji paní učitelku na základní škole asi dost rozčiloval. Protože moje oblíbená zábava byla, že když ona psala příklady z matematiky na tabuli, tak já jsem je v hlavě počítal, a jakmile pustila křídu, měl jsem je spočítané. Velmi intenzivně si ale vzpomínám na ten šok, když jsem se po sametové revoluci s rodiči přestěhoval na rok do Kanady a chodil jsem tam do sedmé třídy. První hodinu jsem dostal opakování a tam byly příklady jako 5 plus 7 a 34 minus 9. Myslel jsem, že mě omylem poslali do třetí třídy. Následující rok jsem všechna nová témata, s nimiž přišla paní učitelka, spolužákům vysvětloval.

 

A máte pocit, že znalosti žáků degradují?

 

Můžu mít nějaký pocit, ale důležité je podívat se na to objektivně, skrz fakta. Když začínaly PISA testy, které srovnávají úroveň znalostí žáků mezi státy, byli jsme v matematice na 18. pozici, pak jsme klesali až na 28. pozici. Nás ale straší i to, že učitelé matematiky a fyziky mají nejvyšší věkový průměr ze všech učitelských specializací.

V čem chcete být jiní než stávající organizace, které se v Česku věnují podpoře vzdělávání?

Myslím, že tady vůbec není potřeba se vůči nim nějak konkurenčně vymezovat. Organizace jako Učitel naživo nebo Začni učit dělají skvělou práci průřezově přes celý systém školství, my jsme s nimi v úzkém kontaktu a konzultujeme s nimi naše plány. Na rozdíl od nich se však chceme zaměřit pouze na ty nejvíce nedostatkové učitele: matematiky, fyziky a informatiky.

Proč jste se rozhodli zvolit zrovna finanční podporu učitelů? 

Vycházíme z šetření, které ukazuje, že nejčastějším důvodem odchodu z učitelského povolání je nízký plat. Všichni jsme z byznysu, finanční stránka byla nejrychlejší a nejefektivnější způsob, jak se dostat alespoň k částečnému řešení. Vybraným učitelům tedy posíláme každý měsíc 10 tisíc korun k platu. Vybudovat měkčí formy ohodnocení, jako třeba respekt ve společnosti, trvá mnohem déle. Díváme se i na to, jakým způsobem se dají učitelé podpořit v rámci příprav na hodiny nebo průvodcovství od seniornějších učitelů. V tomhle třeba dělá krásnou práci nadace Křídla, se kterou také spolupracujeme.

 

Nyní podporujete čtyřicet učitelů ročně, plánujete jejich počet navyšovat? 

Záleží na tom, kolik donorů seženeme. Už dnes se k nám rozhodl připojit dlouholetý šéf Avastu Ondřej Vlček, přední český startupový podnikatel Zdeněk Cendra, investor Pavel Mucha nebo Vlado Komár. V jednání máme další. Můj cíl pro příští rok je počet podpořených učitelů zdvojnásobit. Zároveň ale víme, že není v našich silách problém trvale vyřešit takovouto intervencí zvenku. Musíme jako společnost hledat dlouhodobé a systémové řešení.

 

Jak učitele do projektu vybíráte?

 

Hledáme začínající učitele, kteří do systému v posledních letech nastoupili a motivují svoje žáky. Spočítali jsme si, že je to nejefektivnější, protože největší riziko odchodu ze školství je právě v prvních letech. Pokud o motivovaném začínajícím učiteli či učitelce víte, určitě budeme rádi, když nám dáte vědět. Podporujeme také ocenění pro nejlepšího učitele Global Teacher Prize, které každoročně vyhlašuje společnost EDUin. 

 

Jak se vám finanční podpora osvědčila? Máte od učitelů nějakou zpětnou vazbu?

 

Podporujeme je takto druhým rokem, takže nemůžeme ještě říct, jestli se nám je podařilo udržet v systému delší dobu. Jinak samozřejmě učitelé mají radost z toho, že je někdo ocenil. Na druhou stranu, také nám někteří říkají, že o tom nemůžou mluvit v kabinetu, protože by jim někdo mohl závidět. Jenže to je komplikovaná situace, kterou na trhu práce vůbec neřešíme. Je normální, že když jsou někteří lidé nedostatkoví, mají vyšší nástupní plat než jiní. Ale ve školství automaticky předpokládáme, že ve všech regionech a ve všech specializacích mají učitelé stejný plat, což ale nutně vede k současným problémům.

 

Kolik nových absolventů učitelství matematiky a fyziky bychom ročně potřebovali?

 

To právě přesně nevíme, chybějí nám data. Ale pro ilustraci: Specializaci učitele fyziky pro druhý stupeň a střední školy je možné v celé Praze a Středočeském kraji vystudovat pouze na Matematicko-fyzikální fakultě. Nikde jinde se učitelství fyziky neučí. Jsou roky, kdy studium dokončí jen jednotky absolventů. Z nich nastoupí do škol třeba dva a jeden ve škole dlouhodobě vydrží. Tedy ročně vygenerujeme pro spádovou oblast tří milionů lidí jednoho fyzikáře, zároveň jich třeba 50 odejde do důchodu. I kdybychom navýšili počet učitelů fyziky desetkrát, tak to ani zdaleka nepokrývá generační úbytky. Tedy je to problém, kde nestačí o třetinu lepší řešení. Musíme to změnit zcela zásadně. 

 

A jak? Není cesta i zlákat pro učitelství lidi z jiných profesí, kteří třeba ve svých kariérách vyhořeli?

 

Ano. Chování na trhu práce se vyvíjí. Už nebude platit, že se mladý člověk rozhodne pro učitelství, vystuduje ho a potom celý život učí. Učitelé ze systému odcházejí, ale zároveň i přicházejí. Dneska je trh práce mnohem víc dynamický a do budoucna bude určitě ještě víc, takže je potřeba počítat i s tím, že lidé mění povolání několikrát za život. Proto je důležité věnovat se i sekundární přípravě učitelů pro ty, kteří přicházejí z jiných profesí. 

 

Mohou nedostatek učitelů matematiky nějak ovlivnit i rodiče?

 

Pokud si všichni uvědomíme, že učitelé matematiky a fyziky jsou vzácní a máme jich zásadní nedostatek. A třeba jim poděkujeme, že učí naše děti. I to pomáhá.

 

Vy už jste učitelům svých dětí poděkoval?

 

Ano. Jeden můj syn je ještě na prvním stupni, druhý na druhém a mám hroznou radost z toho, že má dobrého učitele matematiky, který ho vede k tomu, aby zkoušel matematickou olympiádu a hrál si s čísly. A to je vlastně nejdůležitější. Úplně jsem roztál, když mi minulý týden řekl, že přemýšlel, jaký předmět má ve škole nejraději a došel k tomu, že matematiku. 

 

 

 

_________________

 

Jakub Nešetřil (45) v roce 2017 úspěšně prodal svůj vývojářský start-up Apiary technologickému gigantu Oracle. Přes dva roky pak působil v Oraclu na pozici viceprezidenta produktového vývoje.

V roce 2019 založil neziskovou organizaci Česko.Digital, se kterou za pomoci profesionálů z IT pomáhal s digitalizací ve veřejném a neziskovém sektoru, slyšet o nich bylo hlavně v době covidové pandemie.

Poté, co se zaměřil na rodinu, nyní bude řídit nadační fond Matika Česku, který chce podporovat učitele matematiky a zasadit se o dlouhodobé řešení jejich nedostatku.