Matematika, kreativita, finanční gramotnost: Kde české školy vynikají a kde zaostávají? Výsledky českých žáků klesají každým mezinárodním měřením, ale držíme si průměr až lehký nadprůměr. Rodinné zázemí se stává překážkou. Výrazné problémy máme ve vztazích.
Zdroj: Tajný
učitel, 1. 12. 2024
Testování
se týkalo matematické, čtenářské a finanční gramotnosti. Poprvé v dějinách
testování odpovídali žáci a studenti i na otázky týkající se vlastní
kreativity. V České republice se zúčastnilo 430 škol a téměř 11 000
žáků druhých stupňů základních škol a studentů středních škol. Celosvětově
šetření proběhlo v 81 státech, z toho 37 bylo členů OECD a 44 partnerských
států.
Matematika
V matematice
jsme dosáhli na výsledek 487 bodů. Průměr Evropské unie je 472, stejný je i
průměr zemí OECD. Z evropských států je nejvýše Estonsko s 510 body,
na prvních šesti místech jsou země z Asie – Korejská republika, Japonsko,
Hongkong, Tchaj-wan, Macao a Singapur. Za zmínku stojí, že Singapur s 575
body utekl všem zemím. Například Rakousko dosáhlo stejných výsledků jako Česká
republika, Polsko má o dva body více, Finsko naopak o tři body méně než čeští
studenti (v průběhu textu již budu používat pouze „studenti“, i když se šetření
týkalo i žáků základní škol).
Interpretace
výsledků je vždy složitá, ale snad se dá objektivně tvrdit, že
v matematice nezaostáváme. Problémem ale určitě je, že během každého
měření má Česká republika horší výsledky. Na začátku 21. století bylo skóre
České republiky 516, nyní 487. Zhoršují se tedy průměrné výsledky, zvyšuje se
ale i podíl žáků, jejichž dovednosti nedosahují ani základní úroveň, konkrétní
počet takových žáků je 26 %.
Otázkou
je, proč se takové zhoršení odehrává? Mí zkušenější kolegové namítali, že
výsledky se začaly zhoršovat po zavedení státní maturity, ale jestli se jedná o
pouhou korelaci, či to reálně s výsledky souvisí, nejsem schopen
odpovědět.
Největší
systémová chyba českého školství?
Co je velkou klasikou a tématem, které už je známé, je velká závislost výsledků žáků na rodinném zázemí, kam lze zařadit nejvyšší dosažené vzdělání rodičů, vybavení domácnosti, počet knih a status povolání rodičů. 49 % procent znevýhodněných žáků nedosáhlo na druhou dovednostní úroveň, úrovně byly čtyři. Rozdíl mezi body zvýhodněných a znevýhodněných žáků se zvětšuje.
Výsledky zvýhodněných žáků
klesly oproti roku 2012 o 9 bodů (z 554 na 545) a průměrné výsledky
znevýhodněných žáků klesly o 19 bodů (z 448 na 429). Rozdíl mezi průměrnými
výsledky tak stoupl ze 106 na 116.
Klima ve
školách
V čem jsme podle měření jednoznačně nejhorší? Vztah učitele a žáka. Není překvapivé, že žáci s nejlepšími výsledky cítí zároveň podporu od učitelů a naopak, studenti s nejhoršími výsledky mají nejhorší vztahy s učiteli, mají největší obavy z matematiky a nejhůře vnímají klima třídy.
Co je ale nutné zdůraznit, i žáci s nejlepšími výsledky, kteří cítí podporu od učitelů, stále vnímají podporu a klima relativně negativně a na hranici PISA testování jsou takové výsledky pod hranicí nula. V indexu kvality vztahu žáků a učitelů jsme poslední ze všech států, kde k měření došlo, s indexem pod – 0,4. Musím ale dodat, že mě překvapuje první místo Korejské republiky (+ 0,4), kde právě teď probíhá epidemie sebevražd učitelů, a učitelé si stěžují na šikanu od žáků.
Výsledky
zde prezentované nejsou objektivní, je to výsledek toho, jak situaci vnímají
žáci, což je samozřejmě důležitý pohled.
Finanční
gramotnost
Ve finanční gramotnosti patříme k nejlepším. Finanční gramotnost definuje PISA jako „znalost a porozumění finančním pojmům a rizikům, stejně jako dovednosti a postoje potřebné pro uplatnění těchto znalostí a porozumění za účelem efektivně se rozhodovat v různých situacích souvisejících s financemi, zlepšit finanční situaci jedince a celé společnosti a zapojit se do ekonomického života.“
Průměrný výsledek České
republiky byl 507 bodů, nejlepší výsledek je
Ale opět
se nám zvýšil počet žáků (z 10 % na 15 %), kteří nedosahují základní úrovně. Za
posledních deset let se výsledky významně nezměnily, máme horší skóre o 6,6
bodů, ale to nehodnotí PISA jako statisticky významné. Například první Belgie
se zhoršila o 14,5 bodů, Italové zaznamenali nejvýraznější zlepšení, a to o
17,2 bodů.
Pokud výsledky rozdělíme podle typu škol, bude vše podle stereotypních očekávání. Nejlepší byla víceletá gymnázia, základní školy se naopak propadají. Střední odborné učiliště jsou na tom vyloženě špatně, jen jedno procento studentů zde dosáhlo na pátou nejlepší úroveň.
Naopak z víceletých gymnázií 42 %
procent studentů dosáhlo na nejvyšší úroveň a naopak nikdo nebyl na nejhorší
úrovni. Měření se ptalo i na doplňující otázky, z kterých vyplynulo, že
studenti středních odborných učilišť mají zároveň největší tendenci nakupovat
podle momentální nálady, spíš utrácet než dlouhodobě spořit, a raději žijí
dneškem, než aby mysleli na zítřek.
Kreativita
na českých školách
Tvůrčí myšlení? Absolutní průměr. Tak by se jednoduše dala shrnout další kategorie. Měření tvůrčího měření bylo novinkou. PISA definovalo tvůrčí myšlení jako „schopnost aktivně vytvářet, posuzovat a vylepšovat návrhy, které mohou vést k originálním a efektivním řešením, k vytváření nových poznatků a k působivým projevům představivosti“.
Čeští
žáci dosáhli na průměrné skóre 32,6, průměr Evropské unie je
Zajímavé
nejsou jen výsledky testování, ale i následné odpovědi studentů
v doplňujících otázkách. Měřila se tak například i sebedůvěra
v kreativitě, z čehož vyplynulo, že naši žáci si výrazně nevěří, jsou
třetí od konce. Stejně tak otevřenost ke kreativitě a zvídavost, v obou
měřeních skončili české dívky a chlapci na posledních místech států OECD a
v obou jsou na indexu v záporných hodnotách. Podle žáků podporuje 50
% učitelů jejich originální řešení. Méně má jen Polsko.
České
školství má i další problém. S tvrzením „rád/a se učím nové věci“
souhlasilo 61 % procent českých žáků (70 % průměr v OECD), ale jen 31 %
z nich souhlasilo s tvrzením „rád/a se učím nové věci ve škole“ (50 %
OECD). Naši studenti se tak rádi učí novým věcem, jen ne ve škole.
Na závěr
snad až kacířská myšlenka. Výsledky našeho státu jsou v konkurenci OECD
států průměrné až nadprůměrné, zároveň ale jde do našeho školství putují velmi
podprůměrné finance v porovnání opět stejné konkurence OECD států. TO
podle mě dělá z našeho školství extrémně úspěšné školství.
Zdroje
Česká
školní inspekce: O
šetření PISA. 23. 11. 2024
Česká
školní inspekce: Národní
zpráva PISA 2022. Finanční gramotnost, 23. 11. 2024
Česká
školní inspekce: Národní
zpráva PISA 2022. Tvůrčí myšlení, 23. 11. 2024
0 komentářů:
Okomentovat