Evropská komise si nechala vypracovat od bankéře, ekonoma a bývalého italského premiéra Maria Draghiho zprávu o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti. Dokument popisuje příčiny špatného stavu evropské ekonomiky a to, kde má Evropa zabrat, aby její ekonomika nerostla pomaleji než ekonomika USA nebo Číny. Kromě toho, že je podle zprávy potřeba více investovat, dokončit nastavení pravidel jednotného trhu, omezit byrokracii nebo zjednodušit pravidla pro malé a střední podniky, což podrobněji popisují Seznam Zprávy či Aktuálně, věnuje se Draghi v hloubkové analýze reportu „odstraňování rozdílů”, a tím logicky také vzdělávání.
Zdroj: Beduín
41/2024, 2. 12. 2024
Ve
zkratce se dá rozsáhlý obsah zprávy z pohledu školství shrnout do líbivého
hesla „vzdělávání je základem budoucnosti každé společnosti”. V praxi to ale
tak jednoduché není. Draghiho report přináší řadu doporučení pro reformu
vzdělávacího systému v Evropě a může tak být nástrojem pro modernizaci školství
i jeho propojení s potřebami trhu práce. Jak v příspěvku na sociální síti
Facebook vysvětluje
ekonom Daniel Münich z think-tanku IDEA při Cerge-EI, je součástí hloubkové
analýzy „odstraňování rozdílů v dovednostech”. Tedy obecná doporučení pro
Evropu, která se ale dají aplikovat i na český vzdělávací systém. Co však
konkrétně tato doporučení mohou znamenat pro Českou republiku a jaké kroky je
třeba podle zprávy podniknout?
Revize
RVP nebo propojení s pracovním trhem
Prvním
krokem je zavedení efektivního systému sběru a analýzy dat z oblasti vzdělávání
a trhu práce na úrovni jednotlivců a domácností. Díky podobným datům by mohli
politici lépe chápat potřeby pracovního trhu a zároveň jednotlivcům poskytovat
přesnější informace o možnostech kariérního růstu. Propojení těchto dat umožní
přinést vědecky podložené závěry, které mohou zásadně ovlivnit kvalitu
vzdělávacího systému.
Dalším
nezbytným opatřením je v Česku bolavé téma – revize rámcového vzdělávacího
programu. Podle Draghiho zprávy je potřeba ji udělat komplexně a současně
RVP převést do praxe prostřednictvím školních vzdělávacích programů. Což by
mělo vést až k úpravám samotné výuky v hodinách. Jedná se o dlouhodobě
diskutované téma, které však stále naráží na nepružnost systému a nedostatečné
zapojení pedagogů do změn. Jak už dříve upozorňoval EDUin, pro úspěch celé
změny obsahu vzdělávání je nejdůležitější, jak ji přijmou učitelé. Ministerstvo
školství chce revizi schválit do konce tohoto roku a odstartovat tím její
zavádění do škol. A to i přesto, že jsou nedořešené některé klíčové
otázky, jako je rozdílná kvalita zpracování oborů a oblastí vzdělávání či
rozpaky odborné veřejnosti nad chybějící diskuzí o zapracování připomínek.
Nejen tyto otázky EDUin podrobněji shrnuje
v krátké analýze.
Dále
kromě Evropy i Česká republika vykazuje nízkou míru zapojení do dalšího
vzdělávání (up-skilling a re-skilling), což brání adaptaci pracovní síly na
rychle se měnící trh. Navzdory dočasnému zlepšení díky evropským fondům zůstává
tento problém nevyřešený. Možným řešením je rozšíření vzdělávacích příležitostí
nejen na školách, ale i pro dospělé, aby si osvojili dovednosti potřebné k
dalšímu učení.
Slabým
článkem českého vzdělávacího systému jsou také odborná učiliště. Na rozdíl od
Rakouska či Švýcarska, kde tyto instituce fungují efektivně, tuzemské školství
zaostává. Neexistuje ani kvalitní debata o roli mistrů odborné přípravy, jejíž
inovace se dlouhodobě odkládala, o modernizaci vybavení učilišť či lepším
propojení s potřebami zaměstnavatelů.
Složitá
legislativa pro vzdělance ze zahraničí či platy učitelů
V České
republice stále přetrvávají překážky pro vzdělané pracovníky ze zemí mimo EU,
jakými je například složitá legislativa nebo nedostatek programů v angličtině
na univerzitách. Studenti ze třetích zemí narážejí na obtížné procesy při
získávání víz, což omezuje rozvoj mezinárodní spolupráce a kulturní diverzity v
akademické sféře.
Nedostatečně
rozvinutá zůstává v Česku také politika podpory talentů. Místo toho, aby se
české školství zaměřilo na jejich identifikaci a rozvoj v rámci inkluze, vedou
se debaty o omezení či zrušení inkluzivního vzdělávání. Statistiky přitom
naznačují, že Česká republika má potenciál rozvíjet mnohem více nadaných dětí,
než si aktuálně uvědomujeme.
Jak v příspěvku
připomíná ekonom Daniel Münich, Česká republika sice začíná podporovat studium
jaderné energetiky, ale potřebuje mnohem širší strategii pro kritické profese.
Nedostatek kvalifikovaných odborníků ohrožuje budoucnost nejen v energetice,
ale i v dalších sektorech. Podobně postrádají systematickou podporu
v rozvoji manažerských dovedností malé a střední firmy a tento nedostatek
brání jejich růstu a konkurenceschopnosti. Což je oblast, která se opomíjí na
odborné i politické úrovni.
V části o
„odstraňování rozdílů” se Draghiho zpráva věnuje také platům učitelů. Ty
v České republice dosáhly v roce 2021 téměř průměru EU, ale tento trend se
zvrátil. Relativní pokles platů opět zhoršuje motivaci a prestiž učitelské
profese. U ledu zůstává také kariérní řád, což brzdí možnosti profesního růstu
učitelů.
Poslední
doporučení se zaměřuje na zvýšení participace tří specifických skupin na trhu
práce: mladí lidé, ženy s malými dětmi a starší generace. Mladí lidé v Česku
vstupují na trh práce relativně pozdě. Ženy s malými dětmi často nemohou
pracovat kvůli nedostatku školek. Starší lidé mnohdy odcházejí do důchodu
předčasně, protože chybí dostupné sociální služby, což je nutí například
pečovat o své rodiče.
Ve
výsledku tak doporučení z Draghiho reportu a jejich implementace do praxe
představuje pro Českou republiku významnou příležitost k modernizaci
vzdělávacího systému a k jeho lepšímu propojení s potřebami trhu práce.
Klíčovým krokem je však změna přístupu k plánování a realizaci reforem, které
musí být efektivní, dlouhodobé a systematické. Bez těchto změn nebude
vzdělávací systém schopen reagovat na výzvy 21. století.
0 komentářů:
Okomentovat