Doporučení z Draghiho zprávy ukazují možnou cestu, jak zkvalitnit vzdělávací systém nejen v Evropě, ale i v Česku

Evropská komise si nechala vypracovat od bankéře, ekonoma a bývalého italského premiéra Maria Draghiho zprávu o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti. Dokument popisuje příčiny špatného stavu evropské ekonomiky a to, kde má Evropa zabrat, aby její ekonomika nerostla pomaleji než ekonomika USA nebo Číny. Kromě toho, že je podle zprávy potřeba více investovat, dokončit nastavení pravidel jednotného trhu, omezit byrokracii nebo zjednodušit pravidla pro malé a střední podniky, což podrobněji popisují Seznam Zprávy či Aktuálně, věnuje se Draghi v hloubkové analýze reportu „odstraňování rozdílů”, a tím logicky také vzdělávání.

 

Zdroj: Beduín 41/2024, 2. 12. 2024

 

Ve zkratce se dá rozsáhlý obsah zprávy z pohledu školství shrnout do líbivého hesla „vzdělávání je základem budoucnosti každé společnosti”. V praxi to ale tak jednoduché není. Draghiho report přináší řadu doporučení pro reformu vzdělávacího systému v Evropě a může tak být nástrojem pro modernizaci školství i jeho propojení s potřebami trhu práce. Jak v příspěvku na sociální síti Facebook vysvětluje ekonom Daniel Münich z think-tanku IDEA při Cerge-EI, je součástí hloubkové analýzy „odstraňování rozdílů v dovednostech”. Tedy obecná doporučení pro Evropu, která se ale dají aplikovat i na český vzdělávací systém. Co však konkrétně tato doporučení mohou znamenat pro Českou republiku a jaké kroky je třeba podle zprávy podniknout?

 

 

Revize RVP nebo propojení s pracovním trhem

 

Prvním krokem je zavedení efektivního systému sběru a analýzy dat z oblasti vzdělávání a trhu práce na úrovni jednotlivců a domácností. Díky podobným datům by mohli politici lépe chápat potřeby pracovního trhu a zároveň jednotlivcům poskytovat přesnější informace o možnostech kariérního růstu. Propojení těchto dat umožní přinést vědecky podložené závěry, které mohou zásadně ovlivnit kvalitu vzdělávacího systému.

 

Dalším nezbytným opatřením je v Česku bolavé téma – revize rámcového vzdělávacího programu. Podle Draghiho zprávy je potřeba ji udělat komplexně a současně RVP převést do praxe prostřednictvím školních vzdělávacích programů. Což by mělo vést až k úpravám samotné výuky v hodinách. Jedná se o dlouhodobě diskutované téma, které však stále naráží na nepružnost systému a nedostatečné zapojení pedagogů do změn. Jak už dříve upozorňoval EDUin, pro úspěch celé změny obsahu vzdělávání je nejdůležitější, jak ji přijmou učitelé. Ministerstvo školství chce revizi schválit do konce tohoto roku a odstartovat tím její zavádění do škol. A to i přesto, že jsou nedořešené některé klíčové otázky, jako je rozdílná kvalita zpracování oborů a oblastí vzdělávání či rozpaky odborné veřejnosti nad chybějící diskuzí o zapracování připomínek. Nejen tyto otázky EDUin podrobněji shrnuje v krátké analýze.

 

Dále kromě Evropy i Česká republika vykazuje nízkou míru zapojení do dalšího vzdělávání (up-skilling a re-skilling), což brání adaptaci pracovní síly na rychle se měnící trh. Navzdory dočasnému zlepšení díky evropským fondům zůstává tento problém nevyřešený. Možným řešením je rozšíření vzdělávacích příležitostí nejen na školách, ale i pro dospělé, aby si osvojili dovednosti potřebné k dalšímu učení.

 

Slabým článkem českého vzdělávacího systému jsou také odborná učiliště. Na rozdíl od Rakouska či Švýcarska, kde tyto instituce fungují efektivně, tuzemské školství zaostává. Neexistuje ani kvalitní debata o roli mistrů odborné přípravy, jejíž inovace se dlouhodobě odkládala, o modernizaci vybavení učilišť či lepším propojení s potřebami zaměstnavatelů.

 

Složitá legislativa pro vzdělance ze zahraničí či platy učitelů

 

V České republice stále přetrvávají překážky pro vzdělané pracovníky ze zemí mimo EU, jakými je například složitá legislativa nebo nedostatek programů v angličtině na univerzitách. Studenti ze třetích zemí narážejí na obtížné procesy při získávání víz, což omezuje rozvoj mezinárodní spolupráce a kulturní diverzity v akademické sféře.

 

Nedostatečně rozvinutá zůstává v Česku také politika podpory talentů. Místo toho, aby se české školství zaměřilo na jejich identifikaci a rozvoj v rámci inkluze, vedou se debaty o omezení či zrušení inkluzivního vzdělávání. Statistiky přitom naznačují, že Česká republika má potenciál rozvíjet mnohem více nadaných dětí, než si aktuálně uvědomujeme.

 

Jak v příspěvku připomíná ekonom Daniel Münich, Česká republika sice začíná podporovat studium jaderné energetiky, ale potřebuje mnohem širší strategii pro kritické profese. Nedostatek kvalifikovaných odborníků ohrožuje budoucnost nejen v energetice, ale i v dalších sektorech. Podobně postrádají systematickou podporu v rozvoji manažerských dovedností malé a střední firmy a tento nedostatek brání jejich růstu a konkurenceschopnosti. Což je oblast, která se opomíjí na odborné i politické úrovni.

 

V části o „odstraňování rozdílů” se Draghiho zpráva věnuje také platům učitelů. Ty v České republice dosáhly v roce 2021 téměř průměru EU, ale tento trend se zvrátil. Relativní pokles platů opět zhoršuje motivaci a prestiž učitelské profese. U ledu zůstává také kariérní řád, což brzdí možnosti profesního růstu učitelů.

 

Poslední doporučení se zaměřuje na zvýšení participace tří specifických skupin na trhu práce: mladí lidé, ženy s malými dětmi a starší generace. Mladí lidé v Česku vstupují na trh práce relativně pozdě. Ženy s malými dětmi často nemohou pracovat kvůli nedostatku školek. Starší lidé mnohdy odcházejí do důchodu předčasně, protože chybí dostupné sociální služby, což je nutí například pečovat o své rodiče. 

 

Ve výsledku tak doporučení z Draghiho reportu a jejich implementace do praxe představuje pro Českou republiku významnou příležitost k modernizaci vzdělávacího systému a k jeho lepšímu propojení s potřebami trhu práce. Klíčovým krokem je však změna přístupu k plánování a realizaci reforem, které musí být efektivní, dlouhodobé a systematické. Bez těchto změn nebude vzdělávací systém schopen reagovat na výzvy 21. století.