Nová studie think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR nabízí přehled významných světových empirických výzkumů především z oblasti ekonomie vzdělávání, které zkoumají fenomény související s lidským talentem. Studie nabízí z ekonomické perspektivy odpovědi například na otázky, jaká je role talentu v moderním světě, jakým bariérám čelí nadaní jedinci a jaké jsou doporučené vzdělávací strategie nadaných. Studie mimo jiné usiluje zvýšit dosud poměrně nízkou míru pozornosti, která je tomuto tématu věnována v České republice, mezi školskou a výzkumnou komunitou, mezi tvůrci veřejných politik i širší veřejností.
Zdroj: Pedagogické info 2. 1. 2025
Rozvoj
lidského talentu a vzdělanosti může představovat obrovský společenský přínos,
ať už prostřednictvím lepších životních rozhodnutí jedinců, vyšší občanské
angažovanosti, nižší kriminality nebo vyšší míry inovativnosti, jež je hnacím
motorem hospodářského růstu. Empirická data potvrzují, že rozdíly v úrovni
vzdělanosti mohou vysvětlit až 73 % rozdílů v hospodářském růstu mezi
zeměmi.
Ukazuje
se, že pro rozvoj plného potenciálu nadaných jsou klíčové včasná identifikace a
následné vzdělávání pomocí intervenčních programů. Důležité je také řízení
tohoto procesu na všech úrovních vzdělávacího systému a průběžné vyhodnocování.
Rozvoj
nadání vyžaduje vytvoření podpůrného prostředí, k čemuž jsou ve světě využívány
různé strategie. Mezi efektivní a relativně levné metody patří obohacení
učebních osnov pro nadané žáky a akcelerace, která je v ČR většinou realizována
možností přeskakovat ročník. Další formu intervence představuje selekce žáků
podle schopností, nicméně její dopady jsou sporné.
“Selekce
žáků na základě schopností sice může usnadnit výuku a její akceleraci v
homogennějších třídách, ale zároveň může prohlubovat nerovnosti ve vzdělávání,
zejména v případě rané selekce žáků dle schopností, kdy hraje klíčovou roli
rodinné zázemí,” vysvětluje sporné účinky selekce spoluautorka studie
Miroslava Federičová.
Mnozí
nadaní jedinci čelí v průběhu svého vývoje sociálním a ekonomickým bariérám,
jež brání rozvoji jejich plného potenciálu. Odborná literatura hovoří o těchto
opomenutých nadaných dětech jako o “ztracených Einsteinech”. Nejčastěji se
vyskytují v nízkopříjmových rodinách a regionech a lokalitách, kde chybí vzory
úspěšného a aspirativního chování. Významnou skupinu mezi “ztracenými
Einsteiny” tvoří nepřekvapivě ženy.
Nadaní a
talentovaní mladí lidé představují pro společnost velkou příležitost rozvoje. Z
tohoto pohledu jsou na základě zahraničních studií klíčová následující
doporučení na úrovni škol a vzdělávacího systému:
— Ve
školách by se vzdělávání nadaných mělo týkat všech pedagogů a vedení školy by
mělo poskytovat supervizi a systematicky usilovat o zlepšování kvality ve všech
oblastech výuky. Rozdíly v kvalitě učitelů mezi školami jsou zásadní a rozdíly
v dopadu dobrých a špatných učitelů na žáky mohou být obrovské.
— Vzdělávání
nadaných je nutné více začlenit do formálního vzdělávání učitelů i do jejich
dalšího profesního rozvoje.
— Školy
potřebují lepší podporu při identifikaci nadaných žáků, která by měla probíhat
již v raném věku, být aplikována univerzálně na všechny žáky a založena na
potenciálu spíše než na prokázaných studijních výsledcích.
— Lepší
alokaci talentu je možné podpořit poskytováním spolehlivých informací o
výsledcích studentů, kvalitě škol a přínosech vzdělání.
— Klíčová
je celková kvalita vzdělávacího systému na všech úrovních. Nedostatky a
neefektivity ve vzdělávacím systému jako celku se promítají do všech oblastí,
tedy i do případných opatření na podporu nadaných.
— Každá
intervence do vzdělávání nadaných by měla procházet pravidelným hodnocením
dopadů.
Údaje shromažďované pro administrativní účely by měly být použitelné a měly by se používat k dalšímu rozvoji vzdělávacího systému.
Studie vznikla jako součást Talentu, společného projektu think-tanku IDEA při CERGE-EI a Nadace RSJ, a s podporou programu Strategie AV21 Společnost v pohybu.
Kompletní studie je k dispozici v anglické verzi a ve zkrácené verzi české.
0 komentářů:
Okomentovat