Čeští žáci by ve výuce uvítali více diskuzí, vzdělávacích her a větší zapojení digitálních technologií namísto převládajícího frontálního výkladu. Vyplývá to z výzkumné zprávy Jak se učíme my, kterou pro Nekrachni zpracoval STEM.
Zdroj: EDUin
14. 2. 2025
Z výzkumu
mezi generací Z (dětí narozených zhruba od poloviny 90. let do roku
2010, pozn. red.) vyplývá, že žáci vnímají školu především jako místo pro
socializaci se spolužáky. Vztahy s učiteli hodnotí většinou pozitivně,
avšak samotná výuka je často demotivuje – chybí jim v ní praktický přínos
pro život mimo školu a mají problém udržet pozornost. Za rozporuplným
vnímáním přínosu výuky stojí především její nízká interaktivita. „Právě tyto
prvky žáky aktivně zapojují a činí pro ně hodiny zajímavějšími. Informace,
které učitel předává, si dnes totiž mohou snadno najít i jinde,“ uvádí
Maria Šimůnková, šéfka Nekrachni, která zároveň působí jako členka kabinetu
ministra školství.
Umělá
inteligence se v poslední době stává důležitým nástrojem jak ve výuce, tak
při domácí přípravě. Zkušenosti s ním má totiž 45 % dotazovaných
žáků, přičemž u starších věkových skupin je dané procento výrazně vyšší.
Nejčastěji používají ChatGPT, s odstupem následuje Photomath, který pomáhá
řešit matematické úlohy. Kromě toho mladá generace používá AI nástroje zejména
v hodinách češtiny nebo cizího jazyka.
AI ve
školách: pomůcka, nebo hrozba?
Ukazuje se, že žáci vnímají výhody, které využití AI přináší, ale také si
uvědomují limity daných nástrojů. Shodují se však jednoznačně na tom, že je
důležité umět je používat. Zhruba třetina oslovených respondentů v tomto
ale již narazila na odpor či zákazy ze strany učitelů. Je pozoruhodné, že
zatímco učitelé starších dětí AI nástroje ve výuce využívají více, zároveň
častěji přistupují k jejich restrikcím – snahy o omezení užívání zde dosahují
až poloviny případů. Naopak na základních školách převládá spíše neznalost
daných digitálních technologií, tudíž i méně zákazů.
____________________________
Nová výzkumná zpráva od STEM, kterou si nechala zpracovat nezisková vzdělávací organizace Nekrachni, přináší podrobnosti o návycích v učení, preferencích a vzdělávacích potřebách generace Z (dětí narozených zhruba od poloviny 90. let do roku 2010, pozn. red.). Žáci ve věku 11 až 19 let v dotazníkovém šetření odpovídali na otázky týkající se jejich přístupu k výuce, využívání umělé inteligence při domácí přípravě i ve vyučování a také na roli sociálních sítí. „Vycházeli jsme z předpokladu, že digitální technologie ovlivnily způsob, jakým se my – první generace, která vyrůstala s technologiemi – učíme a jak informace zpracováváme. Výsledky výzkumu pomohou nejen nám, ale i dalším vzdělávacím organizacím a školám zamyslet se nad tím, jak se technologie promítají do učení a jak by se mohlo vzdělávání lépe přizpůsobit současným potřebám,“ říká Šimůnková.
____________________________
Názor žáků na využití AI ve výuce osvětluje také nedávná studie Děti a AI realizovaná společnostmi Vodafone a Ipsos. Výsledky ukazují podobný trend – většina z nich má pochybnosti, že jejich učitelé umělé inteligenci dostatečně rozumí a umí s ní pracovat, ač to považují za důležité.
Téma
zákazu používání umělé inteligence je jen dalším stupínkem v již
existující debatě o omezení používání mobilních telefonů
a digitálních technologií ve školách. „Ignorovat je ve školním prostředí
není realistické, zároveň však nelze přehlížet některé prokázané negativní
dopady. Mnohé školy potvrzují, že například omezení používání mobilů vede ke
zlepšení koncentrace žáků,“ komentuje Miroslav Hřebecký, programový ředitel
EDUinu.
Nejen že
může mít jejich časté používání vliv na soustředění, ale také na míru
stresu žáků. Z výzkumu ale vyplývá, že si samotní studenti tento možný
vliv často neuvědomují. „Optimálním řešením by bylo, kdyby učitelé dokázali s digitálními
technologiemi efektivně pracovat ve výuce – podobně jako se v minulosti
naučili využívat kalkulačky – a zároveň aby škola nastavila jasná
pravidla, která by zabránila jejich nevhodnému využívání,“ pokračuje Hřebecký.
Tématu zákazů se věnujeme podrobněji i v newsletteru bEDUin z 10.
2.
S
Hřebeckým nepřímo souhlasí i Šimůnková, která dodává: „Zkušenosti jiných
organizací ukazují, že přístup učitelů k technologiím do velké míry závisí
i na vedení školy. Během pandemie a zavádění online výuky se jasně
ukázalo, že tam, kde vedení dokázalo nastavit jasná pravidla a sjednotit
učitele v přístupu k technologiím, byla online výuka efektivnější.“
Stejné principy lze podle ní uplatnit i při práci s umělou
inteligencí – pokud škola nastaví smysluplná pravidla, učitelé ji snáze přijmou
a naučí se s ní efektivněji pracovat. Místo toho, aby v ní
viděli jen hrozbu, například v podobě zvýšeného podvádění.
0 komentářů:
Okomentovat