Marie Bastlová: Šestiletá gymnázia jsou reliktem, říká Plaga

Mezi učiteli patřil mezi nejpopulárnější ministry školství. Jako jeden z mála vydržel v úřadu celé funkční období vlády. Teď kritizuje změny, které v resortu udělal současný ministr a chce se proto do úřadu vrátit. Jaké plány má?

 

Zdroj: Seznam Zprávy.cz 19. 3. 2025

 

Hostem Ptám se já byl bývalý ministr školství za ANO a předseda Rady Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství Robert Plaga (nestr.).

 

Někdejší ministr školství ve vládě Andreje Babiše (ANO) v letech 2017 až 2021 sice po neshodách se svým stranickým šéfem z hnutí odešel, teď se ale hodlá do vysoké politiky vrátit. Robert Plaga, který je v současnosti šéfem Národního akreditačního úřadu, by v případě vítězství ANO v podzimních sněmovních volbách rád zamířil zpátky do ministerského křesla.

 

K návratu ho podle něj motivovalo naštvání na to, jak resort vede ministr Mikuláš Bek (STAN). Ten je podle Plagy k lidem ve školství elitářský a arogantní, ale hlavně nezvládl prosadit důležité reformy (jako třeba novelu školského zákona nebo změnu rámcových vzdělávacích programů) ani získat pro resort potřebné peníze.

 

Budoucí možný ministr školství už proto slibuje změny, včetně navýšení rozpočtu.

 

Navýší ANO výdaje na školství, jak si představuje Robert Plaga? Co přesně chce v resortu změnit? A jak mu je sympatická současná politika hnutí Andreje Babiše?

 

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

 

Co v rozhovoru zaznělo?

 

1:00 Vám se stýská po politice, že? – Spíš se mi stýská po školství. – Vždyť jste v čele Národního akreditačního úřadu pro vysoké školy. – Já jsem se snažil a dal jsem ministerstvu novelu, věcný návrh, abychom se dostali do evropských struktur a Národní akreditační úřad fungoval podle evropských pravidel. To v tuto chvíli nefunguje, takže ten úřad samozřejmě dobrý je, ale mohl by být mnohem lepší.

 

2:00 Vy jste se nechal přesvědčit k tomu, že budete za hnutí ANO kandidovat do Poslanecké sněmovny. Platí, že budete lídrem ve Středočeském kraji, je to už jisté? – Jisté to je až ve chvíli, kdy jsou hotové kandidátky, respektive schválí to krajský sněm, ale všechno tomu nasvědčuje. Takže nevím, 95 procent.

 

2:30 A proč jste se nechal přesvědčit do toho, že půjdete do kampaně? Protože když jste předtím byl ministrem školství za hnutí ANO, tak jste neprošel volbami, to jste nebyl poslancem. – Já jsem byl odborník. (…) Před rokem 2017 jsem působil jako odborný náměstek pro vysoké školy, vědu a výzkum přímo na úřadě, na Ministerstvu školství. – Teď se jste vrhnul do kampaně, byla to podmínka ANO? – Nebyla, vyplynulo to. (…) Jestli se budeme bavit i o novele vysokoškolského zákona a narychlo přilepených pozměňujících návrzích, které omezovaly funkční období mě jako předsedy Rady Národního akreditačního úřadu pro vysoké školství, tak v podstatě tím, že jsem kritizoval Mikuláše Beka, že tam chybí 14 miliard korun, tak jsem se dozvěděl z Úřadu vlády, od některých lidí, od premiéra, že přece oni mě instalovali do funkce, tak mám mlčet. Takže vcelku logicky v tuto chvíli asi je potřeba přiznat, že když to kritizuju, tak nemůžu stát v té pozici mimo, jako nestranný odborník, to je jeden z těch motivů.

 

3:00 Druhý motiv, proč se vracím do politiky tak, že kandiduju, je skutečně ten, že si člověk jde pro tu důvěru voličů. Byť je to strašné klišé. – Mimochodem, vnímáte to zkrácení vašeho funkčního období jako nějakou osobní pomstu vůči vám? – Je to osobní. (…) Lidé z okolí ministra, a to je prokazatelné, se nechali slyšet, že jedním z důvodů, proč to je takhle, je, že jsem kritizoval přípravu rozpočtu 2024.

 

5:00 Tato vláda se ve svém programovém prohlášení přihlásila ke strategii 2030+, což je strategie vzdělávání, která byla schválena v té době, co jsem byl ministrem. A u Petra Gazdíka (bývalý ministr školství, pozn. red.) jsem skutečně měl dojem, že chce pokračovat v těch věcech, které jsou v té strategii napsané. Vláďa Balaš (nástupce ministra Gazdíka, pozn. red.) předsednictví, ale jinak ten úřad moc neposunul. Ale taky to bylo ještě relativně v pořádku. Ale Mikuláš Bek sice deklaruje, že naplní strategie 2030+, ale můžeme si vytáhnout pět témat a já vám ukážu, že to je protisměrné proti tomu, co je ta strategie.

 

6:00 Ano, motivátor k návratu do politiky je znechucení z toho, jakým způsobem se k učitelům, k ředitelům, ale i k vysokým školám chová Mikuláš Bek. A jak se chová k věcem, které jsem na ministerstvu nastartoval a které fungují. Přiznávám, je tam i určitá míra nějaké chlapské ješitnosti, protože tohle opravdu je parní válec, který projíždí tím, co jsem se tam čtyři roky snažil budovat.

 

7:00 (k rétorice hnutí ANO) To, co říkám v těch rozhovorech, a samozřejmě není to jenom o školství, tak jsou věci, které si skutečně myslím. A ano, máte pravdu, v rámci spektra jsou to dost často jiné věci, než říkají někteří třeba poslanci u pultíku. A to rovnou řeknu, že se mi nelíbí.

 

7:30 A jak se vám líbí agresivní stránka kampaně hnutí ANO, která je neopomenutelná? Z poslední doby například výrok Aleny Schillerové, že premiér je parchant? – Rozhodně mi to není sympatické a myslím si hlavně, že to je zbytečné. (…) Ztotožním se s tím, že mi nepřijde úplně korektní, že bych něco vyhlásil a pak někoho pozval, jestli s tím souhlasí. Tak takhle jsem nefungoval. Takže chápu tu věcnou stránku. Ale já bych ve videu rozhodně nepoužil tyhle expresivní výrazy.

 

8:00 (k postojům ANO k Donaldu Trumpovi) Jestli mi je sympatická politika Donalda Trumpa po zvolení? Není. Je velmi na místě, aby se Evropa vzbudila, to si myslím, že řekne ale každý. A já jsem červenou čepici nenosil před volbami Donalda Trumpa. A po volbách, si myslím, že už ji nikdo, kdo vidí, co vlastně v reálu začal dělat, z Evropy nemůže nosit. (…) Ale chci se starat o školství v České republice. Myslím si, že silné Česko je podle mě slogan, který bychom měli všichni chtít.

 

17:00 Vy píšete program hnutí ANO pro školství, tak nevím, jestli není tajný, jako jsou jiné části volebního programu hnutí ANO. – Já o těch věcech mluvím dlouhodobě. – Co budou vaše hlavní priority? – Bylo by to férové říct, že jakýkoliv nový ministr školství, ať to budu já nebo kdokoliv jiný, bude v prvním roce řešit kostlivce po Mikuláši Bekovi. (…) Jsou takzvané rámcové vzdělávací programy, které v tuto chvíli mají dvouleté zpoždění a není to odpracováno. Je to povinný jazyk od sedmé třídy nebo angličtina od první třídy, není žádná podpora do těch škol, aby se to skutečně stalo u toho povinného jazyka, druhého povinného jazyka.

 

19:00 U druhého povinného jazyka jsem přesvědčen, že se máme vrátit k názoru odborníků, kteří říkali, že má zůstat povinně volitelný. Ořezání na tři jazyky, němčina, francouzština, španělština, nedává úplně smysl. Třeba v Moravskoslezském kraji si spousta dětí zvolila polštinu. – Nebo ruštinu, jak už jste říkal. – Nehrajme si na to, že ruština není potřeba nebo by neměla patřit do toho výběru. (…) Do té nabídky by se měla vrátit i ruština.

 

20:00 Takže chcete celkově vrátit kroky ministra Beka. – Bude to velmi těžký úkol, protože není důvěra učitelů, protože se s nimi nekomunikovalo. Já sám v tuto chvíli nedokážu říct, jaké zásahy budou potřeba, protože nejsem uvnitř toho procesu, ale toto je velký úkol. Aby bylo školství moderní, zůstává prioritou. Rád bych to dodělal a udělal to správně. A tak, aby to skutečně poznali rodiče, že se děti učí jinak.

 

21:00 Na vysoké školy nastupují populačně silné ročníky. Další tři roky je patnáctiprocentní nárůst věkové kohorty devatenáctiletých, to znamená více zájemců té skupiny, která vstupuje na vysoké školy. A je potřeba posílit rozpočty vysokých škol.

 

23:00 Nepřipouštíte si nějakou vinu za to, že nebyla místa nebo pořád nejsou místa v dostatečném počtu na středních školách pro ty silné populační ročníky? – Děkuju za tu otázku, protože mi dáváte prostor asi podevadesátéčtvrté vysvětlit, jaké jsou role jednotlivých aktérů v systému. – Takže mi řeknete, že to bylo na krajích, na zřizovatelích. Řekl jste to svým kolegům ve straně, když byli hejtmani? – S našimi hejtmany jsem se přel o to, aby uměle neodbočovali část té populace právě do učňovských oborů. A pokud se ptáte na debatu o kapacitách, tak Ministerstvo školství objelo všechny kraje i s Českou školní inspekcí se studií, která jasně říkala jednak demografický vývoj, jednak i socioekonomický status rodičů. A upozorňovali jsme kraje na to, že by měly navyšovat kapacity.

 

29:00 Jak se stavíte k víceletým gymnázium? Bude to hnutí ANO ve vládě řešit? Protože současná stínová ministryně za hnutí ANO přišla s tím, že by chtěla zrušit víceletá gymnázia, vy jste zastánce zrušení těch šestiletých a omezení těch osmiletých. – Ve strategii 2030+ bylo v závěrečné etapě zrušení těch osmiletých gymnázií, protože rozřazování dětí v 11 letech je podle severských modelů a všech dalších zkušeností těch systémů předčasné. A ta podmínka, která tam byla, je zlepšení kvality úrovně na druhých stupních základních škol. Šestiletá gymnázia jsou jako reliktem. (…) Osmiletá gymnázia bychom skutečně měli omezit tak, jak to bylo původně zamýšleno. Minimálně krok jedna je omezit na tu kapacitu pět až 10 procent populace.

 

30:00 Ale je to hnáno rodičovskou poptávkou. Ať se tady přiznám, tak moje dvě dcery také chodí na osmileté gymnázium. Přestože mám ve strategii, že už ta gymnázia budeme rušit. To je takovéto standardní, co se říká, že si potom ta Poslanecká sněmovna nevypustí rybník pro svoje děti. Ale systémově to dobře není. – Proč jste dal své dvě děti na osmileté gymnázium? Základky, kam chodily, nebyly dost dobré? – Dobře jsem vám nahrál. Já vždycky říkám, a je to pravda, že doma mám hlas poradní, takže jsem o tom úplně nerozhodoval.

 

33:00 Je na místě pochválit stávající vládu za to, že se rozjela digitalizace přijímacího řízení na střední školy? – Rozhodně ano. Teď pominu to, že to dělal pan Krejčí se svým synem přes Vánoce na koleni, aby to dopadlo. Opět budu férový, já jsem říkal, že bych tu odvahu to risknout, ať to dopadne, jak to dopadne, neměl. A radši bych to o rok odložil.

 

34:00 Myslím si, že ale v tom procesu musíme pokračovat dál, to znamená minimálně otočit přijímací řízení, a pak až podávat přihlášky, je něco, k čemu bychom měli směřovat. – To znamená, aby se nejdříve udělaly přijímací testy a teprve potom by děti dávaly přihlášky s vědomím toho výsledku. – Přesně tak.

 

35:00 A budete měnit i nějakým způsobem obsah přijímacích zkoušek na střední školy? Protože vy jste také říkal, že i to by mělo korespondovat se změnou výuky. – Rozhodně, protože když se dneska podíváte, jak to funguje… myslím, že i současné vedení ministerstva, ať jsem férový, se snaží tlačit vedení Cermatu k tomu, aby upravovalo ten obsah, aby víc korespondoval s tím, co vlastně se v těch školách děje. A nebylo to tak –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a u gymnázií to je extrém –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ že vy dítě učíte mimo ten systém, vy ho učíte na cermaťácké testy, aby mělo šanci uspět.

 

36:00 To je závislé na tom, jestli máte na to dítě čas. A je to závislé na tom, jestli máte prostředky na to doučování. Krok k tomu je, a to berte jako nějaké mé přání, nějaký ministerský youtubový kanál. Který by byl nejen na to, že si můžete z Cermatu stáhnout testy a vyzkoušet si je doma s dítětem, ale kdyby tam dobří učitelé vysvětlovali bezplatně typy těch testů Cermatu, tak si myslím, že to je věc, kterou bych chtěl třeba, aby Národní pedagogický institut udělal.

 

40:00 Kolik na všechny své plány budete potřebovat peněz navíc oproti stávajícímu rozpočtu Ministerstva školství? Desítky miliard korun. I tato vláda tam má, že se máme blížit ve výdajích na vzdělávání, ne na platy, ale ve výdajích na vzdělávání průměru zemí OECD. My jsme se ho dotkli v roce 2021 a teď padáme. (…)– Takže oproti současnosti byste potřeboval navíc nějakých 40, 50 miliard korun. – Minimálně.