Josef Mačí: V Česku chybí tisíce učitelů a bude hůř. „Náhradníci“ nestačí

Za deset let by v Česku mohlo chybět dalších 10 tisíc učitelů. Už dnes by přitom školy potřebovaly šest tisíc pedagogů navíc. Nevytrhnou to patrně ani učitelé z praxe.

 

Zdroj: Seznam.zprávy.cz 14. 6. 2025. Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

 

 

Marie podnikala, ale vždycky ji lákalo učení. Nakonec se po rodičovské dovolené rozhodla, že do školství přestoupí. Nejprve jako asistentka pedagoga, posléze si dodělala doplňující pedagogické studium a mohla začít učit naplno.

 

„Za mých mladých let nebylo úplně moderní studovat pedagogiku, otevřela se spousta obchodních akademií a ekonomických oborů vysokých škol, takže jsem šla původně tímhle směrem,“ říká Marie, která ale dnes už třetím rokem učí.

 

 

Praha hledá lidi do škol neustále

 

Bez lidí, kteří vstupují do školství, jinou než přímou cestou z pedagogických fakult by se české školy neobešly. Podle posledních dat jde asi o pětinu všech učitelů základních a středních škol.

 

České školství ale nemá průběžná data o učitelích, a tak je odkázáno na mimořádná šetření. Jedno takové po šesti letech právě probíhá, a tak bychom se během letošního roku měli dozvědět, jak na tom reálně školy jsou. I když výsledky nebudou příliš překvapivé, protože z terénu je spousta věcí slyšet dlouhodobě.

 

„Jsou regiony, například v částech Moravy, kde je kvalifikovaných učitelů dostatek. Naopak v Praze hledají školy učitele prakticky neustále,“ říká Jana Fryzelková, spoluzakladatelka organizace Začni učit!, která podporuje začínající i zkušené učitele a zároveň pomáhá do školství nadšeným lidem z praxe.

 

Když se vrátíme k Marii z úvodu článku, pro ni bylo hlavní důvodem pro změnu profese, že ji práce učitelky dává velký smysl.

 

„Změny kariéry nelituji. Baví mě to, děti mě neskutečně nabíjejí. Jsem ráda, že jsem se tak rozhodla. I když samozřejmě je tahle práce hodně nedoceněná,“ říká Marie s odkazem na finanční situaci ve školství.

 

Pokud se chceme podívat na skupiny lidí, kteří se chtějí stát učiteli nejčastěji, Fryzelková popisuje, že jde například o rodiče po návratu do pracovního procesu. Další velkou skupinou jsou pak čerství absolventi jiných oborů, kteří si nakonec řeknou, že by je spíš lákalo učitelství.

 

„Pak je značný počet lidí, kteří si v hlavě dlouho nesou sen, že by jednou rádi učili. A jde o zájemce opravdu v každém věku. Nedávno jsem provázela člověka, kterému je přes šedesát a chtěl by začít učit,“ dodává Fryzelková.

 

 

Ekonomové, právníci i ajťáci

 

Ředitelé mají podle současné legislativy možnost na tři roky zaměstnat jako učitele člověka, který nemá pedagogické vzdělání. Může ale vyučovat jen na druhém stupni nebo střední škole, a to předměty, které odpovídají charakteru jeho vysokoškolského vzdělání. Ekonom třeba matematiku, přírodovědec biologii.

 

Během tří let si ale musí kvalifikaci doplnit, a to formou doplňujícího pedagogického studia, které nabízí vysoké školy.

 

„Hlásí se k nám ekonomové, právníci, IT specialisté, chemici, ale třeba i lidé z kulturní sféry. Často přichází s pocitem, že chtějí předat dál to, co zažili a umí. Nejde o formální rekvalifikaci, ale o promyšlenou životní změnu – a my jim nabízíme cestu, jak se stát kvalifikovaným učitelem,“ říká Kateřina Esserová, vedoucí Centra pro celoživotní vzdělávání na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy.

 

Předat dál, co zažila a umí, chce také Tereza, která od září nastupuje jako nová učitelka na menší škole. Dříve pracovala jako personalistka.

 

„Chtěla jsem být učitelkou už jako malá holka. Že bych ale opravdu změnila kariéru, jsem se rozhodla až během covidu, když jsem vyučovala své děti doma. Hrozně mě to chytlo, a tak jsem se následně pustila do studia,“ vysvětluje Tereza, že nechtěla vstupovat do školství bez toho, že by už začala pracovat na své nové kvalifikaci.

 

O učitelství dlouho přemýšlel také Karel, nejvíce ho zaujalo ale studium mezinárodních vztahů, které absolvoval. Nějaký čas pracoval jako úředník, nakonec ale od září nastupuje do školy. Nejprve na pozici asistenta pedagoga, zároveň s tím ale bude studovat, aby mohl později působit jako plnohodnotný učitel.

 

„Už jsem zkoušel učit a ohromně mě to naplňuje. Zároveň ale cítím, že ve spoustě oblastí zatím úplně nevynikám, a tak chci na sobě nejprve co nejvíce zapracovat,“ popisuje Karel.

 

 

Vyšší nároky odrazují zájemce o učitelství

 

Ministerstvo školství začalo v posledních letech klást vyšší nároky na programy doplňujícího pedagogického studia. To znamená, že absolvovat je zvládne méně lidí.

 

„Do roku 2022 byli do programu přijímáni všichni zájemci, kteří splnili podmínky přijetí (VŠ vzdělání). Od roku 2023 přijímáme do programu 30 osob. Důvodem je fakt, že MŠMT požaduje, aby studijní skupina měla maximálně 30 osob, a rozhodli jsme se otevírat jen jednu studijní skupinu,“ uvádí Kateřina Majdiaková z Centra celoživotního vzdělávání Technické univerzity v Liberci.

 

„Počty zájemců se v tuto chvíli snižují. Vliv na to má jistě zvýšení ceny studia – ta se zdvojnásobila z důvodů nových požadavků na vzdělavatele ze strany MŠMT,“ dodává Majdiaková s tím, že zvýšení ceny je možné vysledovat i na dalších univerzitách.

 

Dnes mohou méně studentů přijímat také na Univerzitě Palackého v Olomouci. Pokles zájemců pak potvrzují také například na brněnské Masarykově univerzitě. Na studenty jsou kladeny vyšší nároky z pohledu hodinové dotace, s tím se pojí právě i vyšší cena kurzů. Ta se může vyšplhat na některých školách dnes i přes 60 tisíc korun. Zdražovalo se klidně o třetinu až polovinu částky.

 

„Výrazné změny kvalifikačních i dalších požadavků na učitele v posledních letech také vedly k vyšší míře nejistoty u potenciálních zájemců o studium. Právě stabilita učitelské profese přitom v minulosti patřila k hlavním motivačním faktorům pro vstup do studia učitelských programů,“ říká mluvčí Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity Jan Šplíchal.

 

 

Chybět bude až 10 tisíc učitelů

 

Pohled na budoucnost českého školství přitom není příliš pozitivní, minimálně když to hodnotíme skrze nedostatek učitelů. Do roku 2035 by podle analýzy Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy mohlo chybět ve školách až 10 tisíc učitelů.

 

A to v případě, že se nepodaří zvrátit negativní trend – v minulosti absolvovalo studium učitelství čtyři tisíce studentů ročně, v posledních letech jsme spadli na tři tisíce. Ministerstvo školství chce proto navyšovat kapacity pedagogických fakult. Stejně ale není jisté, jestli se podaří nové učitele v dostatečných počtech za katedry dostat. Speciálně v místech, kde už dnes výrazně chybí.