Marie Kuželová: Vláda slibuje a neplní. Relativní platy učitelů od jejího nástupu klesají

Platy učitelů se od vládou slibované mety 130 procent průměrné mzdy neustále vzdalují. Nová analýza institutu IDEA exkluzivně pro Novinky ukazuje, že letos pedagogové podle odhadů dosáhnou jen na 108 procent průměrné hrubé měsíční mzdy. Příští rok mohou spadnout až na 102 procenta.

 

Zdroj: Novinky.cz 16. 6. 2025

 

Učitelé si od roku 2021 v porovnání se zaměstnanci, kterým mzdy rostou rychleji, každý rok o něco pohoršili.

 

 „Garantujeme kvalitní platové ohodnocení učitelů a udržíme jejich platy na úrovni 130 procent průměrné hrubé měsíční mzdy,“ stojí ve vládním prohlášení.

 

Svůj slib vláda nesplnila už vloni, kdy si učitelé včetně ředitelů vydělali v průměru přibližně 50,5 tisíce korun měsíčně, tedy asi 109 procent hrubé mzdy, přestože jde většinou o vysokoškoláky.

 

Nová studie institutu IDEA naznačuje, že letos a v následujících letech si učitelé relativně ještě pohorší. V roce 2026 by se jejich plat mohl podle střednědobého výhledu státního rozpočtu propadnout až na 102 procent průměrné hrubé mzdy.

 

Ministerstvo školství letos v lednu navýšilo platové tabulky učitelů o sedm procent. Při optimistickém uvažování s tímto číslem by průměrný plat učitelů včetně vedoucích pracovníků vystoupal asi na 54 tisíc korun, jak Novinám řekl výkonný ředitel institutu IDEA a spoluautor studie Daniel Münich. Upozornil ale, že ne všechny finance plynou tam, kam mají.

 

„Ředitelé jsou pod obrovským tlakem nízkých platů nepedagogických pracovníků a část tak berou z nadtarifní části platů učitelů, tedy z jejich odměn. Náš expertní odhad proto udává, že platy učitelů vyrostou jen o pět procent,“ uvedl ekonom.

 

„Platy ve školství jdou reálně dolů podobně jako v dalších sektorech. Učitelé aktuálně řeší spoustu věcí ve školství a platy jsou toho součástí,“ řekla k tomu Novinkám předsedkyně Učitelské platformy Petra Mazancová.

 

Ministerstvo financí očekává, že průměrná hrubá mzda v ekonomice bude za rok 2025 cca 49,2 tisíce korun. Vláda tak zřejmě nedostojí slibu ani v případě, že se platy neporovnávají s aktuálním rokem, nýbrž se mzdou o dva roky zpětně, jak to stojí v zákoně. Pro rok 2025 tak budou úředníci porovnávat platy s průměrnou mzdou z roku 2023, která byla podle Českého statistického úřadu 43 341 korun.

 

Aby za těchto podmínek platila hranice 130 procent průměrné hrubé mzdy, učitelé by si museli vydělat minimálně 56,3 tisíce korun.

 

„Žádných 130 procent, to ani náhodou,“ okomentoval to Münich. Definitivní čísla však budou k dispozici až zkraje příštího roku.

 

 

Učitelé chybí

 

Ministerstvo školství se brání neplnění povinností plynoucích ze zákona s tím, že počítá se zvyšováním průměrného rozepisovaného platu. „Dlouhodobým cílem ministerstva zůstává, aby se platy učitelů stabilně pohybovaly na úrovni 130 procent průměrné mzdy,“ uvedla mluvčí resortu Veronika Lucká Loosová.

 

Nejistota ohledně platů a jejich relativní pokles není dobrou zprávou ani pro školy a žáky. Už nyní asi desetinu hodin odučí nekvalifikovaní učitelé. Analýza provedená na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy předpokládá, že do deseti let může v Česku chybět až deset tisíc kvalifikovaných učitelů.

 

Ministerstvo školství proto u pedagogických fakult „objednává“ vyšší počet absolventů. Vládní prohlášení koneckonců obsahuje i formuli „posílíme motivaci pro výběr učitelského povolání“. Münich se však obává, že nízké platy způsobí opak. „Zájem připravovat se na učitelskou profesi, tedy jít na pedagogickou fakultu nebo obor poklesne. Lidi tam nepotáhne možnost kariéry ani výhled platu. Peníze sice nejsou všechno, ale je to důležité,“ poznamenal.

„Mladí učitelé nenastoupí, nemají motivaci, je to opravdu problém,“ souhlasí Mazancová.

Problémem učitelské profese je také pomalý růst platů v čase. „Učitelé ve věku 30 až 40 let mají relativně nízké platy, jsou přitom ve věku, kdy je nejvíc potřebují, protože mají rodiny, chtějí hypotéku,“ popsal Münich, co vše může vést k odchodu i stávajících pedagogů.

 

Zkušenosti podle něj ukazují, že například po roce 2017, kdy platy učitelů rychle vyrostly, ředitelé hlásili vyšší zájem o učitelské pozice a méně odchodů.

 

 

Méně peněz do škol

 

Relativně nízké platy učitelů (především ve srovnání s dalšími vysokoškoláky v ekonomice) vycházejí z celkového objemu financí, který plyne do regionálního školství. Nejvíce Česko vydávalo okolo roku 2021, kdy se výdaje vyšplhaly až na 2,8 procenta HDP. Letos to podle schváleného rozpočtu bude 2,6 procenta HDP.

 

Nahlédnutí do zmíněného střednědobého výhledu státního rozpočtu přitom nevěstí zlepšení. „Zatímco navýšení výdajů na obranu či důchody tam jsou, ve školství není nárůst ani o korunu,“ řekl Münich.

 

Většina politických stran dodnes nezveřejnila program, který by nastiňoval jejich povolební strategii ohledně školství.