České školství čelí dlouhodobě výzvám, které nelze vyřešit dílčími reformami ani shora řízenými zásahy, ani není v silách jednotlivé organizace dosáhnout viditelné změny. Od roztříštěnosti systému přes nerovné podmínky žáků až po potřebu systematické podpory duševního zdraví a wellbeingu celkově – řešení toho všeho závisí na schopnosti dlouhodobé spolupráce a udržitelných krocích.
Zdroj: Řízení
školy č. 5, 23. 5. 2025
Právě proto vzniklo Partnerství pro vzdělávání
2030+, které od roku 2020 propojuje ke spolupráci desítky odborných organizací,
veřejnou správu i akademická pracoviště. Cílem je zlepšovat vzdělávací výsledky
a zároveň zvyšovat rovné šance všech dětí a mladých lidí ve vzdělávání.
Jednou z klíčových priorit Partnerství 2030+ je
vytvoření funkční místní školské správy, která by zajistila efektivní podporu a
vedení škol v území. Dnešní model, v němž je odpovědnost za kvalitu vzdělávání
rozptýlena mezi stát, obce a jednotlivé ředitele škol, selhává, výsledkem je,
že ředitelé jsou přetížení administrativou a nemají dostatek prostoru pro
vedení pedagogického procesu a zřizovatelům chybí odborné kapacity pro kvalitní
správu škol. Trvalo čtyři roky, než se podařilo vyjednat alespoň základní shodu
mezi klíčovými aktéry na tom, že je potřeba toto téma řešit systémově.
Nyní se nacházíme ve fázi, kdy už je ustavena
pracovní skupina složená ze zástupců MŠMT, Ministerstva vnitra ČR, Partnerství
2030+, Asociace ředitelů ZŠ ČR a Asociace dobrovolných svazků obcí ČR. Cílem
této pracovní skupiny je připravit pilotní
projekt ověření místní školské správy založené na meziobecní spolupráci
prostřednictvím společenství obcí. Pilotní projekt má být spuštěn v roce
Neméně důležité je téma wellbeingu ve školách –
zejména duševní zdraví žáků i pedagogů. Pracovní skupina Wellbeing při Partnerství
2030+ navázala na svou předchozí práci na definici wellbeingu ve vzdělávání a
na popisu oblastí podpory wellbeingu ve škole a aktuálně spolupracuje s MŠMT na
novelizaci vyhlášky č.
72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách. V rámci
této pracovní skupiny vznikl návrh
standardních činností školních poradenských pracovišť a cílů a principů,
kterými by se měla řídit, a také zakotvení role školních psychologů,
speciálních pedagogů i sociálních pracovníků. Žáci a žákyně jsou totiž v
současnosti častěji vystaveni různým vlivům, které jim brání naplno se
soustředit na učení.
Významným osvětovým počinem je Týden pro wellbeing ve škole, který proběhl pod koordinací
Partnerství 2030+ letos v únoru už podruhé. Zapojilo se do něj přes sto
odborných organizací a stovky škol napříč ČR. Součástí Týdne pro wellbeing ve
škole byla konference na Masarykově univerzitě v Brně, která se letos zaměřila
na aktuální a rychle rostoucí téma digitálního
wellbeingu – tedy rovnováhy mezi technologiemi a zdravým rozvojem dětí a
mladých lidí. Tématu digitálního wellbeingu se už od loňského roku věnuje
speciální pracovní skupina pod společným vedením Národního pedagogického
institutu ČR a Partnerství 2030+. V následujících týdnech bude zveřejněn její
první výstup – definice digitálního wellbeingu zpracovaná pro kontext
vzdělávání v ČR.
Za tím vším stojí jeden klíčový princip: spolupráce. Partnerství 2030+ vytváří prostor pro dialog mezi státními a nestátními aktéry, sestavuje mezioborové týmy, organizuje veřejné konzultace, odborné debaty, vytváří prostor pro přenos inspirace ze zahraničí i pro společné kampaně. Výsledkem nejsou jen publikace a návrhy opatření, ale především kultura vzájemného porozumění a společného hledání řešení, kterou lze přenášet napříč tématy i úrovněmi systému.
Jak říká
náš zahraniční konzultant Mark Cabaj, kanadský expert na kolektivní dopad:
„Závazek si nemůžete vynutit. Můžete inspirovat a vytvořit prostředí, které
podporuje spoluúčast.“ Právě o to se snaží Partnerství 2030+ – inspirovat a
vytvářet podmínky, v nichž mohou učitelé, ředitelé, zřizovatelé i odborníci
spolu postupně proměňovat české vzdělávání k lepšímu a utvářet prostředí, kde
se posiluje vzájemná důvěra. Zvýšení odborných kapacit, důvěry a vzájemné
spolupráce je také jednou z pěti strategických linií Strategie vzdělávací
politiky 2030+.
0 komentářů:
Okomentovat