Ludmila Plesná – SERIÁL: ŠVP jako příležitost pro učitele 8

pátek 22. května 2009 ·

Osmý díl seriálu Ludmily Plesné, který vycházel v roce 2007/2008 v Učitelských listech, se zabývá projektovou výukou.


8. Cesta k projektu

Projekty mohou mít ve škole mnoho různých podob. V nejužším smyslu je projekt nebo projektová výuka činnost směřující k praktickému využití a je zaměřený na problém, který žáci chtějí vyřešit.

Například naplánovat a uskutečnit výlet, jarmark, divadelní představení, vyřešit třídění odpadů ve škole, zjišťovat kyselost srážek v rámci celostátního výzkumu, vytvořit informační brožuru o místě bydliště nebo dokonce ve spolupráci s místním úřadem vybudovat naučnou stezku. Výhodou takového projektu je praktická využitelnost a smysluplnost pro žáky. Blíží se tomu, co v běžném životě potřebujeme a řešíme.

Častěji se ve škole setkáváme s tzv. tematickým projektem nebo integrovanou tematickou výukou. Jako hlavní spojovací článek zde převažuje téma, okolo kterého se soustředí učení, dochází k propojení několika vzdělávacích oblastí. Výhodou je, že nenarušuje systematičnost učení. Důležité je, aby žáci měli dostatek možností účastnit se plánování, organizování vlastní práce, volby vlastního způsobu zpracování a uplatnění tvořivosti a nápadů a aby taková výuka měla pro žáky praktický význam a smysl. Produktem může být výstava, brožura, plakát, ale i výrobek nebo společná akce.

Přechod mezi ITV a projektem nebývá přesně ohraničený a i výsledné projekty jsou vždy kombinací mnoha různých typů. Záleží na nosné myšlence nebo problému, na praktickém zaměření, počtu žáků a tříd, které se projektu zúčastní, délce trvání a na mnoha dalších okolnostech.

Uvažujeme-li o změně vyučovacího stylu, můžeme si pro názornost uvést zobrazení, které používá lektor Jiří Hruška:

PROJEKTY

Frontální výuka –> integrovaná tematická výuka –> projekt

Pro funkční uplatnění projektové výuky je důležitá předchozí příprava – vytvoření pravidel, osvojení potřebných schopností a dovedností. Zároveň prací na projektu se tyto kompetence rozvíjejí.

Co je důležité z hlediska žáků:
- schopnost spolupracovat
- aktivně se zapojit do činností
- zodpovědnost za vlastní práci
- vnitřní motivace – význam pro dítě samotné
- schopnost plánovat a organizovat si vlastní práci
- spolurozhodování, možnost volby
- samostatnost
- formulovat a vyjadřovat myšlenky
- pojmenování toho, co se naučili
- schopnost sebehodnocení

Co je důležité z hlediska učitele:
- vytváření bezpečného prostředí
- změna role učitele (průvodce, podporovatel)
- stanovení cílů
- návaznost ve vyučovacím procesu
- propojení předmětů, globální přístup
- plánování společně s žáky, rodiči a dalšími učiteli
- promyšlení postupu
- časové rozvržení, fázování projektu
- nápomoc při organizování
- vyhodnocení projektu a sebereflexe

Co je třeba promýšlet při plánování:
- jak nastolit problém a zapojit žáky do plánování
- jaké kompetence budu u žáků sledovat a cíleně rozvíjet
- jaké učivo si budou žáci osvojovat
- co bude výstupem
- jak využít předchozí zkušenosti dětí
- čas, který bude pravděpodobně potřeba
- jak lze využít příležitostí mimo školu (exkurze, návštěvy muzea, obecního úřadu aj.)
- rozdělení dětí na skupiny, počet žáků ve skupinách
- nakolik budou žáci schopni pracovat samostatně
- co dělalo minule problémy, co je třeba zlepšit a jak
- brát v úvahu různé typy inteligence
- jak umožnit žákům volbu
- jak informovat a zapojit rodiče, případně další osoby
- kde nalézt potřebné informace
- materiální vybavení a potřeby
- jak budeme prezentovat
- forma hodnocení


Příklad rozklíčovaných kompetencí, které se při práci na projektu mohou rozvíjet (1)

5. ročník

Kompetence k učení
- s pomocí učitele si předem stanoví podmínky a kritéria, za kterých bude jeho práce úspěšná
- rozliší stěžejní cíle od těch méně důležitých a předem si rozvrhne čas na potřebnou přípravu
- formuluje, jaký význam má získaná informace pro běžný život a propojuje získané informace s předešlými zkušenostmi

Kompetence k řešení problémů
- ve spolupráci s ostatními pojmenuje problém
- navrhne možnosti, kterých by při řešení problému mohl použít
- postupuje systematicky při řešení jednoduchého problému

Kompetence komunikativní
- v různých zdrojích najde informace, které souvisejí s tématem, o němž se diskutuje
- k vyjádření používá grafických znázornění a symbolických prostředků
- když s druhým nesouhlasí, řekne mu to tak, aby ho neurazil, zformuluje, proč nesouhlasí

Kompetence sociální a personální
- než začne pracovat, probere s ostatními ve skupině zadaný úkol
- dodržuje termín splnění úkolu, plní mezitermíny dohodnuté s učitelem
- neodmítá ani nekritizuje nápady, dokud nejsou prozkoumány

Kompetence občanské
- chová se tak, aby důsledky jeho chování neomezovaly druhé
- pomáhá spolužákům, i když nejsou kamarádi
- za pomoci učitele žák ve skupině posuzuje, zda má dostatek informací k tomu, aby se mohl rozhodnout

Kompetencí, které se při práci na projektu mohou rozvíjet, je mnoho a není možné postihnout všechny najednou. Vždy je potřeba vybrat si jen takový počet cílů, které jsme schopni sledovat a hodnotit. Na další cíle a kompetence se můžeme zaměřit při příštím projektu.

Pro předávání zkušeností a inspiraci, ale i případnou další prezentaci je dobré vždy zaznamenat a uložit nejdůležitější informace o uskutečněném projektu jednoduchou přehlednou formou a doplnit je fotografiemi nebo videozáznamem.


Struktura projektu (2)

Název projektu: název upoutávající pozornost a zájem dětí
Autor: titul, celé jméno, škola + adresa školy, e-mail, web

Základní údaje:
typ projektu: (časová náročnost)
věková skupina:
vyučovací předměty:
úkol: konkrétní výstup – sborník, akce, pomůcka…
informační zdroje a pomůcky:
výchovné vzdělávací cíle:
a) dovednosti, volní vlastnosti, rozvoj osobnosti, klíčové kompetence
b) oborové cíle


Průběh projektu


Motivační a organizační část: úvodní evokace, zadání pravidel, cílů, kritérií hodnocení, forma průběhu projektu. Jaké bude časové a organizační schéma projektu (jak na sebe budou jednotlivé části navazovat, jaké budou termíny odevzdání/konání jednotlivých částí, změna rozvrhu / prostor ve vztahu k chodu školy)

Realizační část


Závěrečná reflexe projektu: práce s výstupy projektu apod.


Učitelské listy 2007/2008, č. 8, str. 9–10

1. díl seriálu najdete ZDE, 2. díl ZDE, 3. díl ZDE, 4. díl ZDE, 5. díl ZDE, 6. díl ZDE, 7. díl ZDE, 9. díl ZDE, 10. díl ZDE.

___________

(1) Kolektiv autorů: Klíčové kompetence v základním vzdělávání. Výzkumný ústav pedagogický v Praze, 2007
(2) Cichoňová, I., Dlabola, Z.: Manuál II – Diferenciace aneb cesta ke kvalitnímu kurikulu. Step by Step. Praha 2006 (materiál pro lektory)



0 komentářů: