Vladimír Vokál: Děti možná brzy přestanou chodit do školy, zaznělo v iDNES Lounge

Umělá inteligence může během několika let proměnit samotný smysl školy. Podle Vojtěcha Komendy z AIExcellence, Ladislava Mrklase z CEVRO Univerzity a Jana Vöröše Mušuty z EDUinu už dnes část rodičů přemýšlí o domácím vzdělávání a školy podle expertů stále připravují děti spíš na svět, který mizí. Klíčové budou praxe, sociální dovednosti a schopnost učit se celý život.

Luděk Šnirch: Jsou high-stakes testy přínosem českému vzdělávání, nebo jeho brzdou?

16 let zkušeností s jednotnými státními zkouškami z matematiky – analýza dopadů na základě dat Cermatu.

Jiří Münich: Zbytečná panika nad dotazníky ČŠI

Informace o vzdělávání chybí. Pobouřené posty nesou jen lajky, my ale potřebujeme konstruktivní diskuzi.

Milan Hausner: Slepá data a úřednický absolutismus: Proč stát při měření přidané hodnoty škol fatálně selhal

„České školství potřebuje data, ne alibismus!“ Škola, kde se bojíte odpovědět, protože odpovědi končí u inspektora!

 

Nové šetření České školní inspekce (ČŠI) má ambiciózní cíl: měřit přidanou hodnotu škol. Teorie je krásná; školy, které posouvají žáky i z náročných poměrů, by měly být odměněny, zatímco školy se silným rodinným zázemím by neměly být chváleny jen za startovní čáru.

 

Realita je ale v troskách a školní chodby ovládla panika. V mém komentáři rozkrývám, proč se úřednický absolutismus a neschopnost státu transparentně komunikovat mění v totalitu (ne) dat.

 

Proč se všichni hrozí takových dotazníků? Co nutí rodiče, kterých se nikdo neptal na souhlas, k nepříčetnému vzteku?

 

A proč se ředitelé hroutí pod tlakem byrokracie a strachu z DPIA, zatímco stát si s informační povinností neláme hlavu? Proč i ty nejlepší vzdělávací úmysly krachují na neschopnosti centrálních institucí garantovat bezpečí a důvěru.

Marek Adler: Několik mých poznámek k zjišťování informací o dětech a jejich rodinách prostřednictvím dotazníku ČŠI

Ředitel Základní školy Be Open Marek Adler komentuje na sociální síti Facebook causu testování ČŠI: "Učitelé se dozvěděli obsah dotazníku až ve stejnou chvíli jako děti. Nebo vůbec, pokud se jim nedívali přes rameno. Takže neměli možnost jakkoliv ošetřit znepokojení a jiné emoce dětí. Toto mělo být ošetřeno v instrukcích pro učitele. včetně soupisu všech otázek, který měl být veřejný."

Vojtěch Štěpán: První školy ruší testy, které se ptají dětí, zda se chtějí zabít

Ve srovnávacích testech pro žáky 5. a 9. tříd základních škol jsou otázky směřující na osobní pocity testovaných. Podle kritiků měly být dotazy na citlivá témata dopředu ohlášené. Střední školy nyní testování pozastavují. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) si kvůli reakcím hodlá předvolat ústředního školního inspektora. Není tak jasné, zda se bude v testování pokračovat.

Julie Hrstková: Česko promrhává talent dětí a ví o tom už patnáct let. O místo na škole se bojuje podle směrovacího čísla a peněženky rodičů

Pokud se chce člověk dostat na střední školu s maturitou, měl by zkusit štěstí na Vysočině, ve Zlínském, Moravskoslezském či Jihočeském kraji. Šance na přijetí je zde stejně jako v Ústeckém či Olomouckém kraji významně vyšší než v Praze. Nutno dodat, že tristní situace v hlavním městě trvá už několikátý rok po sobě. A stejně tak dlouho probíhá diskuse o tom, jak moc a jak zbytečně Česká republika dokáže naprosto mrhat potenciálem dětí.

Markéta Hronová: Pokud se žák s 50 body dostane na gympl v Příbrami a v Praze ani náhodou, je to protiústavní. Spor má u soudu šanci, říká expert

V prvním kole přijímacího řízení se letos sice dostalo 93 procent přihlášených deváťáků, ale regionální rozdíly jsou velké – v Praze neuspělo skoro každé páté dítě. Podle nového programového ředitele vzdělávací organizace EDUin Jana Vöröše Mušuty je to protiústavní. „Děti mají právo na vzdělání, i to středoškolské. Pokud záleží na tom, v jakém místě žijí, je to špatně. Myslím, že kdyby to někdo napadl u soudu a stát zažaloval, má velkou šanci, že spor vyhraje,“ říká v rozhovoru pro HN.

Jitka Polanská: Reformy, které chtějí změnit všechno, nakonec změní velmi málo, říká výzkumník v oblasti školního kurikula Dominik Dvořák

Před devíti lety vydal Dominik Dvořák článek s názvem „Vzdělávací obsah: ukazují Bernsteinova teorie a sociální realismus cestu z krize?“. Má potenciál nahlodat představu o tom, že směr, který zvolila Česká republika při tvorbě kurikula základního vzdělávání, je univerzálně platný. Ač jsou koncepty, které text prezentuje, v zahraniční debatě přítomné už čtvrt století, u nás mimo akademickou sféru příliš nepronikly.

Jan Křovák: MŠMT chystá revoluci v řízení vysokých škol. Rektor má vzejít z mezinárodního výběrového řízení

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy připravuje zásadní reformu řízení vysokých škol. Pracovní dokument ministerstva, který má redakce k dispozici, vznikl jako podklad pro fokusní skupinu k věcnému záměru nového vysokoškolského zákona a popisuje rozsáhlé změny v tom, jak jsou české univerzity spravovány a kdo rozhoduje o jejich vedení. Klíčovým aspektem by měl být vznik tzv. univerzitní rady, která by mimo jiné měla řídit volbu rektora v otevřeném mezinárodním výběrovém řízení, role akademického senátu by byla výrazně omezena. Následovat nyní budou jednání s reprezentacemi vysokých škol, tedy Českou konferencí rektorů a Radou vysokých škol, jejichž komentáře redakce shání.

Petr Šilhán: Zajíčková – Financování škol je zvrácené. Vzdělávání nevyhovuje potřebám mladé generace

Tuzemský vzdělávací systém je neefektivní a financování škol prostřednictvím tzv. PHmaxů, tedy maximálního počtu odučených hodin hrazených státem, je zvrácené. V rozhovoru pro CNN Prima NEWS to řekla stínová ministryně školství Renáta Zajíčková (ODS), která stojí za návrhem reformy školství 8+2. Podle ní je třeba současné vzdělávání přizpůsobit 21. století a potřebám nejmladší generace. V rámci této změny považuje za důležité se vypořádat s akutními problémy, jako například vysokou mírou odkladovosti či přijímacími zkouškami na střední školy.

Tereza Engelová: „Není čas něco vymýšlet.“ Výsledky přijímaček už jsou, expert říká, v čem ztrácíme

V pátek se uchazeči o střední školy dozvěděli, jak dopadly jejich přijímací zkoušky. Pro mnohé tak začne martyrium druhého kola navzdory tomu, že kapacity škol poptávku „naplňují“. Nikoliv však tam, kde by žáci chtěli studovat. Proč je české školství stále zakleté? Jak si stojíme ve srovnání se zbytkem Evropy? Téma Spotlightu s Danielem Münichem, výkonným ředitelem think-tanku IDEA.

David Klimeš: Chcete se dostat na střední? Smůla! Pokusy na dětech v Praze pokračují

Chytré děti z nejbohatšího regionu republiky mají stále problém dostat se na střední školy. Projekt vládců Prahy, jak udělat z hlavního města periferii, možná narazí u obecních voleb.

Odborné stanovisko SKAV: 10 let s jednotnou přijímací zkouškou

Jednotná přijímací zkouška (JPZ) je součástí českého vzdělávacího systému již více než deset let. Tento časový odstup vytváří dostatečný prostor pro vyhodnocení jejích dopadů na vzdělávání v kontextu Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. Považujeme to za důležité i s ohledem na probíhající revizi Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV) a na výzvu, kterou bude pro školy představovat implementace nového kurikula.

SKAV vydává stanovisko k jednotné přijímací zkoušce: Kosmetické úpravy nestačí, systém po 10 letech potřebuje zásadní změnu

Jednotná přijímací zkouška (JPZ) je součástí českého vzdělávacího systému již více než deset let. Tento časový odstup vytváří dostatečný prostor pro vyhodnocení jejích dopadů na vzdělávání v kontextu Strategie vzdělávací politiky ČR do roku 2030+. Považujeme to za důležité i s ohledem na probíhající revizi Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV) a na výzvu, kterou bude pro školy představovat implementace nového kurikula.

Markéta Hronová: Ing. Vzácný. Budoucnost je v technologiích, ale technici chybí. Vysoké školy slevují z matematiky

Česko jako tradiční průmyslová země trpí nedostatkem technicky vzdělaných odborníků – a to v situaci, kdy se právě technologie a AI v debatách o budoucnosti trhu práce skloňují nejvíce. Starší experti odcházejí do penze a mladé lidi technické obory nelákají. Podle nového průzkumu Svazu podnikatelů ve stavebnictví zvažuje studium tohoto oboru jen 10 procent deváťáků a maturantů.

Petra Jaroměřská: Týrané, zneužívané a zanedbávané děti. Šéfka OSPOD reaguje na kauzu zabité holčičky

Česko od loňska zrušilo kojenecké ústavy. A připravuje se i na zrušení ústavní péče pro děti do sedmi let. Do toho stát slibuje zásadní změny v ochraně ohrožených dětí. Důvodem má být tragický případ malé Viktorky, kterou loni na podzim soud na doporučení Orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD) svěřil do péče biologického otce, který holčičku po pěti měsících zavraždil.

Josef Mačí: Kapacity speciálních škol nestačí. V Praze se na místa čeká a losují se

Zapsat dítě na speciální školu nemusí být snadné. V hlavním městě se místa losují a děti pod čarou musí čekat. Stejný problém se řešil i loni.

Pavel Mentlík: Zájem o studium učitelství roste, rozhodující fáze je ale před námi

Od roku 2019 vykazuje vývoj počtu přihlášek na naší fakultě zřetelný trend, kdy můžeme říci, že zájem o studium učitelství se v posledních letech celkově zvyšuje. Nárůst začal v roce 2019, kdy lidé v průběhu pandemie covid-19 viděli z domova přímo význam škol a pokud měli děti, v přímém přenosu sledovali práci učitelek a učitelů. Uvědomovali si tak význam učitelské profese a v té době také docházelo k posilování prestiže učitelské profese ze strany státu.

Michal Černý: Proč MŠMT navrhlo a prosadilo zrušení známek na vysvědčení v nejnižších ročnících? Není to jen kvůli zpřísnění odkladů

Ředitel odboru předškolního a základního vzdělávání Michal Černý se se svým týmem podílel na změně, díky které žáci v prvních dvou ročnících základní školy už neuvidí na vysvědčení číslici, a to od školního roku 2027/2028. Černý v komentáři vysvětluje cíle této zásadní reformy, která by měla proměnit vztah dětí ke škole i učitelů k jejich hodnocení. Zmiňuje i zahraniční kontext: Česká republika je jedna z mála evropských zemí, které v nižších ročnících základní školy stále ještě známkují. 21. dubna MŠMT rozeslalo do škol návodnou metodiku, která má pomoci učitelům změnu uskutečnit.

Na nenahraditelnou roli základních uměleckých škol upozorní jubilejní festival ZUŠ Open i další projekty Nadačního fondu Magdaleny Kožené

Celostátní festival základních uměleckých škol ZUŠ Open společně s Nadačním fondem Magdaleny Kožené (NFMK) letos slaví 10 let. Festival, který se uskuteční již od 13. května do 1. června, se z původního jednodenního happeningu vyprofiloval ve významnou kulturní událost, která v rámci stovek akcí otevřených široké veřejnosti přináší projekty s vysokou dramaturgickou a uměleckou hodnotou. ZUŠ Open ukazuje, jak důležitou roli mají základní umělecké školy ve vzdělávání. Pomáhají vyrůstat budoucím profesionálním umělcům, ale zároveň jsou bezpečným prostředím pro rozvoj každého dítěte, podporují jeho kreativitu, duševní zdraví i celkový osobnostní růst.

Tereza Hübscherová: Rodiče si stále častěji stěžují na školy. Ty nemají dobře nastavenou komunikaci, míní šéfinspektor

Rodiče si stále častěji stěžují na učitele a vedení škol. Ukazují to čísla České školní inspekce, na kterou se od září obrátili ve více než 1400 případech. Inspekce očekává, že do konce školního roku to číslo vzroste zhruba na 1900 stížností,a že jich tedy bude asi o 300 víc než loni. „Řada škol nemá dobře nastavenou vnitřní komunikaci a komunikaci s rodiči,“ popisuje pro Radiožurnál ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.

Jan Zeman, Jakub Špalek, Benjamin Šimsa, Michaela Röschová: PAQ Research. Matoucí systém, drahá příprava. Přijímačky na střední prohlubují nerovnosti.

Nerozhodují pouze studijní předpoklady. Roli hraje i informovanost, aspirace a investice do přípravy.

Jitka Polanská: Absolutní svoboda je romantická iluze, říká zakladatel Institutu pro podporu inovativního vzdělávání Pavel Kraemer

Celosvětové hnutí alternativních škol prochází v poslední době určitou revizí vlastních myšlenek i kroků. Možná bychom měli ubrat na energii vzdoru, myslí si Pavel Kraemer.