Markéta Hronová: Já mluvím, vy si píšete. Střední školy se v modernizaci výuky posouvají jen málo, gymnázia se dokonce zhoršila

čtvrtek 16. ledna 2025 ·

Zatímco čím dál víc učitelů na základních školách zvládá omezovat biflování a učit více v rámci projektů nebo ve skupinách, výuka na středních se téměř nikam neposouvá. Podle výroční zprávy České školní inspekce se to na gymnáziích daří ještě méně než na středních odborných školách, dokonce se meziročně zhoršila. Ve třídách převládá výklad, což může mít podle odborníků devastující vliv na kreativní myšlení žáků.

 

Zdroj: Hospodářské noviny 7. 1. 2025

 

Syn Mirka Čepického studoval na pražském státním osmiletém gymnáziu, kde byla výuka založená na učení se věcí nazpaměť a jejich zopakování v testech nebo při zkoušení. „Učitelé se zaměřovali hlavně na to, co mu nešlo,“ říká jeho otec. Po třech letech byl zcela demotivovaný a jeho známky tomu odpovídaly. Po čtvrtém roce úspěšně udělal přijímací zkoušky a nastoupil na soukromé ITG gymnázium.

 

„Škola je taky těžká, ale baví ho. Posilují jeho silné stránky a mnohem více respektují studenty,“ popisuje Čepický s tím, že potomek má lepší výsledky a učí se dovednosti, které uplatní v praxi. Jako programátor už například získal i první malou placenou zakázku ze zahraničí.

 

Takový individuální přístup zatím ve většině škol podle zprávy České školní inspekce není běžný. Tři čtvrtiny gymnázií a o něco méně středních odborných škol by se podle hodnocení inspekce měly ve výuce více zaměřovat na individuální přístup k žákům. Stále na nich totiž převládá výuka v podobě klasického výkladu.

 

„V případě gymnázií došlo k výraznému meziročnímu zhoršení, podíl takto hodnocených škol vzrostl téměř o 15 procentních bodů. Ve středních odborných školách je patrný trend postupného zlepšování,“ píše se ve výroční zprávě vydané v prosinci.

 

 

Propast mezi školou a světem

 

Učitelé by přitom žáky ve výuce měli směrovat k získání dovedností, a nikoli pouze znalostí založených na učivu. „Učivo je pouze nosič. Většinu si ho pravděpodobně po letech nebudeme pamatovat, ale naučíme se díky němu užitečné dovednosti, které pak v životě zúročíme,“ vysvětluje programový ředitel vzdělávací organizace EDUin Miroslav Hřebecký.

 

Naučit se něco tak, jak to říká učitel, a pak mu to říct při zkoušení nebo napsat do testu, mnohdy vyhovuje části dětí i učitelů. Ale podle Hřebeckého je to devastující pro rozvoj jejich kreativity, nenaučí se tak hledat nová řešení. A to stejné konstatuje i inspekce: „Výukové metody u gymnázií naznačují omezené možnosti rozvoje žáků a jejich potenciálu.“

 

O gymnázia je mezi uchazeči největší zájem, takže nemají velkou motivaci se měnit. Rodiče to po nich ale obvykle ani nechtějí. „Vidí to tak, že se jejich dítě dostalo na nejlepší možnou školu, která je v daném regionu dostupná, následně odmaturovalo, dostalo se na vysokou školu a to stačí,“ nastiňuje situaci Hřebecký.

 

Jenže pokud školy děti nevedou ke kreativitě a nedělají s nimi aktivity, které je naučí dovednostem užitečným pro život – schopnost chápat texty nebo užitečně pracovat s digitálními zařízeními – pak se propast mezi teorií, kterou se dozvídají ve třídě, a reálným životem nebezpečně prohlubuje. „Pokud bude moc velká, děti na výuku rezignují. Ponoří se do pasivity nebo se přeorientují na vlastní mimoškolní zájmy či se začnou vzdělávat samy na internetu. Možností je spousta,“ míní Hřebecký.

 

Jako málo individualizovanou a příliš frontální zhodnotila loni inspekce i výuku na Gymnáziu Nymburk. „Ano, v prvních dvou ročnících učíme všechny stejně, pak se ale žáci specializují ve volitelných seminářích a tam už je to hodně individuální. Máme i angličtinu rozdělenou podle úrovní napříč ročníky,“ vysvětluje ředitel školy Jiří Kuhn.

 

S inspekcí vedli diskusi o tom, že to, co hodnotí jako frontální výuku, není jen výklad, ale třeba heuristický rozhovor, což je jedna z uznávaných učebních metod, při níž žák prostřednictvím otázek a odpovědí postupně odhaluje souvislosti k tématu. 

 

Nicméně si všiml, že žáci jsou ze základních škol mnohem více zvyklí na skupinovou práci, která na gymnáziu tolik není. Na druhou stranu podle něj záleží i na tom, jaké hodiny inspekce navštívila. Jestli ty půlené a laboratorní práce, nebo třeba klasickou výuku matematiky.

 

 

Pedagogové se nechtějí měnit

 

Problém může být i ve stárnoucím učitelském sboru, na což Česká školní inspekce také upozorňuje. Více než třetině učitelů už bylo padesát let. Vyrůstali za minulého režimu, kdy se dával důraz na jiné dovednosti a vlastnosti než dnes.

 

„Poměrně radikální změnu v pohledu na výuku chceme od lidí, kteří byli sami vychováváni v úplně jiném prostředí, což je pro ně dvojnásob náročné,“ upozorňuje Hřebecký s tím, že by tito učitelé měli dostat mnohem větší podporu v tom, jak styl výuky změnit.

 

Mezi staršími učiteli je jen menšina lidí, kteří by mohli přispět k osvěžení například skrze svoji vlastní zkušenost se studiem v anglosaských zemích, kde mají tolik odlišný model četby, psaní esejů a následných diskusí. Mladších učitelů je ve školách pořád velký nedostatek. 

 

Jak tedy změny dosáhnout, když na ni nikdo kromě inspekce netlačí? Klíč je v osvícených ředitelích, kteří pedagogy přesvědčí a hlavně motivují dělat to jinak. Nebo výrazný učitel, který přijde se zkušeností ze zahraničí či ze školy, která ho modernější metody výuky naučila.

 

Podle Hřebeckého není příliš pravděpodobné, že by na zlepšení kvality výuky tlačili zřizovatelé, tedy kraje, které mají střední školy na starost. Na svém území jich mají mnoho, většinou nemají k dispozici odborníky na školství a k tomu řeší desítky dalších agend.

 

1 komentářů:

Jan Heřta řekl(a)...
20. ledna 2025 v 19:26  

Ukazuje se, že gymnázia ještě chtějí, aby se žáci něco naučili. To přece nevylučuje výchovu ke kreativitě. Naopak. Doufám, že se nenechají ovlivnit tlaky, aby se žáci učili méně a méně. Jak chceme vychovat budoucí lékaře, ekonomy, inženýry, učitele apod. pokud se nenaučí učit a nebudou ovládat alespoň nejzákladnější vědomosti?