Školství potřebuje investice, ale někde by se dalo i ušetřit. Podle analýzy PAQ Research třeba na snížení neúspěšnosti při dokončování základních, středních či vysokých škol nebo na financování soukromých škol. Zástupci politických stran v předvolební debatě organizace Učitel naživo a Hospodářských novin navrhovali i třeba zrušení Cermatu, který připravuje přijímací zkoušky a maturity, nebo České školní inspekce.
Zdroj: Hospodářské
noviny 11. 6. 2025
„Zrušil
bych Cermat i Českou školní inspekci, nicméně roli zjišťování výsledků ve
vzdělávání potřebujeme zachovat. České školství nejvíce trpí tím, že nevíme,
jak kvalitně jednotlivé školy učí,“ uvedl v debatě bývalý ředitel Cermatu Miroslav
Krejčí, který přijal pozvání za stranu Motoristé sobě na poslední chvíli jako
náhradník. O tom, zda bude za stranu kandidovat, zatím nemá jasno.
Krejčí se
také shodl s Janem Břížďalou (Piráti) v kritice Středního článku podpory, což
je uskupení pro každý kraj, které má školám pomáhat s byrokracií. „Je to přesně
ukázka toho, jak se problémy řešit nemají. Pokud školy nezvládají administrativu,
není řešením zaměstnávání dalších lidí ve středním článku podpory, kteří jim
s ní budou pomáhat, ale odbourání administrativy,“ uvedl Břížďala. Raději
by byl pro zřízení místní školské samosprávy, která by přebrala zátěž
zřizovatelů, řešila technické věci a metodicky vedla ředitele.
S tímto
návrhem ale nesouhlasil Jan Berki za STAN. „Ve chvíli kdy budeme jinou
institucí snímat ze zřizovatelů – starostů – jejich odpovědnost, tak se
stane to, že přestanou být se svými školami spojeni.“
Krejčí
také zmínil, že Střední článek podpory by mohl nahradit většinu funkcí
České školní inspekce. „Protože střední článek chce pomáhat ředitelům a
inspekce je kontrolovat. Mohlo by se to spojit a ten, kdo školám pomáhá, by jim
rovnou i řekl, jak to mají dělat dobře. Nemusel by tu být dráb, kterého
školy nemají rády.“
Inspekce
je i podle Břížďaly na zrušení – protože podporu škol dělá i Národní
pedagogický institut, testování zase Cermat a „inspekční činnost, která probíhá
jednou za pět let, je pro ředitele k ničemu“.
Peníze by
se podle organizace PAQ Research daly ušetřit také zavedením společenství
obcí, která by zřizovala školy a mohla by spolupracovat při jejich správě.
Úspory odhadla na tři až čtyři miliardy ročně. „Vnímám to jako velkou
příležitost i pro učitele, mohli by pendlovat mezi školami, vyhnuli by se díky
tomu syndromu vyhoření. Každý zřizovatel by si namodeloval školu, která by
odpovídala podmínkám v jeho oblasti. Je to cesta, jak se dostat z krize a také
to celé ufinancovat,“ uvedla poslankyně ODS Renáta Zajíčková která v debatě
reprezentovala koalici Spolu.
Připomněla
ještě úspory díky zrušení školních odkladů a souhlasí také s tím, že by
bylo ekonomicky výhodné omezit neúspěšnost dokončování jednotlivých stupňů
škol.
Ministerstvo
školství chce ušetřit také slučováním škol – ty, které mají méně než
180 žáků, by měly mít jen jednoho zřizovatele. Úřad tento návrh
předložil v novele zákona, kterou se nyní bude zabývat Senát. S tím ale
nesouhlasí Zdeněk Kettner z SPD: „Vycházím z vlastní praxe. Pokud by to zůstalo
na úrovni sdíleného ekonoma, dobře, ale když budeme rušit řídící pozice a
budeme mít jednoho centrálního ředitele, je to cesta špatným směrem.“ Každá
škola byť třeba v jednom městě, má podle něj jiné potřeby a jen ředitel přesně
ví, co jeho žáci potřebují.
Exministrovi
školství za ANO Robertu Plagovi se nelíbí provedení celého návrhu na slučování
škol – určitě by nedával hranici 180 žáků, nechal by to na individuálním posouzení
podle místních podmínek.
0 komentářů:
Okomentovat