Kulatý stůl SKAV: Ministerstvo školství chce změnit podmínky pro práci ředitelů škol. Přesvědčit je, že to myslí vážně, nebude jednoduché

Poslední předprázdninový kulatý stůl SKAV a EDUin na téma Zvýší systém podpory a vedení ředitelů škol kvalitu vzdělávání? byl věnován vizi systému podpory a vedení ředitelů škol. Ten ministerstvo školství představilo na konci dubna a slibuje si od něj výrazné posílení ředitelů a ředitelek škol v roli pedagogických lídrů, které povede k systematickému zlepšování kvality výuky. Nabízíme záznam a výběr toho nejdůležitějšího z této velmi aktuální panelové diskuse.

Zdroj: tisková zpráva SKAV

Vize systémových opatření, které mají zlepšit výběr a přípravu zájemců o funkci i péči o profesní rozvoj stávajících ředitelů a ředitelek škol, je výsledkem více než ročního úsilí pracovní skupiny, v níž měli zastoupení státní instituce, akademická sféra, zástupci zřizovatelů i organizace působící v rámci vzdělávacího systému. Spolu s vizí systémové změny zveřejnilo ministerstvo školství i čtyři priority, na které se chce zaměřit v prvním implementačním období v letech 2025–2027.

 

Těmito prioritami jsou:

— Kompetenční rámec pro ředitele škol

— Rozvoj kvalifikačních studií

— Rozvoj mentorské podpory (KOMPAS)

— Posílení vedení a podpory ředitelů na úrovni zřizovatelů

 

„První oblast, které se chceme věnovat, je kompetenční rámec. Ten umožní sjednotit očekávání, která má ředitel naplnit, a popíše, jaké kompetence potřebuje k tomu, aby je mohl naplnit. Druhá priorita na to navazuje. My máme v současné době velmi úsporné kvalifikační vzdělávání ředitelů, které se ze 75 procent zaměřuje na technicko-právní stránky řízení školy. To je důležité a bude to ředitele trápit od prvního dne, ale v současném rozsahu není prostor na pedagogický leadership. Je třeba revidovat toto studium, aby se zaměřilo na obě oblasti minimálně ve stejném rozsahu.

 

Třetí oblast je propojování ředitelů – ředitel je jediný, kdo je zodpovědný za kvalitu vzdělávání, nemáme žádnou jinou strukturu nebo instituci, nemáme žádnou jinou instituci, která by tuto odpovědnost nesla. Tohle chceme sanovat tím, že je chceme propojovat napřímo. Budeme také komunikovat se zřizovateli a pokusíme se najít příklady dobré praxe a pomoci jim vzdělávací systém řídit, což je čtvrtý okruh,“ vysvětlil výběr priorit zvolených pracovní skupinou Jan Mušuta, ředitel odboru řízení a podpory regionálního školství Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT).

 

Panelová diskuse byla věnována nejen navrženým opatřením, ale například také očekáváním, která jsou na ředitelky a ředitele škol kladena, nebo otázce odpovědnosti za kvalitu výuky.

 

Na přípravě kulatého stolu SKAV a EDUin na téma Zvýší systém podpory a vedení ředitelů škol kvalitu vzdělávání? se podílela organizace Učitel naživo.

 

Diskutovali:

Markéta Bajerová / Učitel naživo

Ivo Jupa / Národní pedagogický institut ČR

Lenka Matějová / Sdružení místních samospráv ČR

Jan Mušuta / Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy

Silvie Pýchová / Partnerství pro vzdělávání 2030+

Václav Trojan / Ředitelská akademie, Svazková základní škola LOŠBATES

Luboš Zajíc / Asociace ředitelů základních škol ČR

 

Moderovala: Petra Keprtová / Stálá konference asociací ve vzdělávání

 

V následujících odstavcích vybíráme z témat a myšlenek, které během diskuse u kulatého stolu zazněly.

 

 

Jaká očekávání máme od ředitele a ředitelky školy

 

Podle tvůrců systému vedení a podpory (dále systému) hrají ředitelé a ředitelky škol klíčovou roli nejen při zajišťování kvality výuky, ale zároveň při implementaci opatření vzdělávací politiky do škol. Příkladem je zavádění revidovaných rámcových vzdělávacích programů. V současné době ale systém pro tuto roli nevytváří vhodné podmínky. Změnit to znamená v prvním kroku pojmenovat, jak má vypadat ředitel školy, který tyto nároky může naplňovat.

 

Vedle schopnosti vést pedagogický tým, spolupracovat v rámci širší komunity, s dalšími řediteli nebo institucemi vyzdvihli diskutující také práci s lidmi a schopnost nadchnout je pro svou vizi. „Kdybych měl vybrat jednu věc, kterou považuji u ředitele za nejpodstatnější, je to práce s lidmi. Může mít sebelepší koncepci, sebelepší podmínky, ale když se nám pro ni nepodaří získat lidi, navázat s nimi vztahy, které překračují běžné pracovní záležitosti, když je nenalodíme pro naši školu, nic z toho, co se děje okolo, nám nepomůže školu udělat dobrou,“ shrnul za sebe Luboš Zajíc.

 

Václav Trojan hovořil o potřebách a očekáváních ze strany ředitele nebo ředitelky školy, která se mění s délkou jejich praxe, od fáze rozhodování o vstupu do profese až po ředitele s dlouholetou praxí. Pro každou z těchto fází je třeba vytvářet podmínky, nejvíc však ředitel potřebuje důvěru a srozumitelnost, kterou mu ale nyní systém nedává: „Podívejte se, co všechno musí vykazovat. Potřebuje srozumitelná očekávání. Jakou srozumitelnost očekávání ale může mít od systému ředitel základní školy, který je konfrontován s přípravou kurikulární reformy v době, kdy politici začnou mluvit o tom, že základní škola bude osmiletá? Ředitel školy potřebuje odstraňování překážek a potřebuje také něco, co se může zdát často opakované – potřebuje klid, aby mohl být tím neustále zmiňovaným pedagogickým lídrem.“

 

 

Kompetenční rámec ředitele školy

 

První z priorit implementace nového systému je vytvoření kompetenčního rámce ředitele škol, který by měl sladit očekávání, která společnost od ředitelů a ředitelek škol má. „Myslím, že o základních kamenech kompetenčního rámce není pochyb, nepotřebujeme se vydat jiným směrem. Bude ale potřeba, abychom mluvili jedním jazykem,“ myslí si Ivo Jupa, který kompetenční rámec považuje svým způsobem za kurikulum ředitelského vzdělávání.

 

Jan Mušuta zdůraznil, že výsledkem práce na kompetenčním rámci bude živý dokument. „U kompetenčního rámce jsou důležité dvě věci. Perfektní je nepřítelem dobrého – nemějme pocit, že musíme na první pokus dosáhnout dokonalosti, budou následovat další diskuse a revize rámce. A druhá, že samotná debata nad ním, slaďování názorů, jsou důležité. Bez toho, abychom se shodli na základech, nemůžeme například do budoucna mluvit o odměňování ředitelů nebo o kariérním řádu,“ popsal svůj pohled na proces vzniku kompetenčního rámce zástupce ministerstva školství. Počítá se podle něj také s tím, že vedle obecné základní verze vzniknou varianty přizpůsobené například pro ředitele a ředitelky mateřských i základních škol nebo například malotřídek.

 

„Může to pomoci při konkurzech, když bude předem definováno v rámci kompetenčního rámce, jak má ředitel vypadat, co má umět a jaké má mít schopnosti, co se od něj očekává v pedagogické části jeho funkce. Pak se k tomu přidá očekávání zřizovatele, jak on vidí svou školu. Popis společných požadavků na ředitele dnes citelně chybí,“ připojila pohled z perspektivy zřizovatele Lenka Matějová.

 

 

Implementace kompetenčního rámce a dalších opatření

 

Markéta Bajerová připomněla, že pokud má být kompetenční rámec implementován, musí ho za svůj vzít i stávající ředitelé a ředitelky škol, kteří neprošli vzděláváním podle nových pravidel. Ti by ho měli používat jako nástroj pro svůj profesní rozvoj. Právě přijetí podobných změn ve školském terénu se ale v minulosti příliš nedařilo. „Tady musí hrát svou roli profesní asociace, vést peer-to-peer komunikaci a být ambasadorem změny do terénu. Tyto participativní procesy dovnitř členských základen nejsou jednoduché, ale jsou důležité. Viděli jsme to na studijních cestách do zahraničí, kde jsou profesní asociace spolutvůrci a spolunositeli a možná i garanty, kteří chrání agendu před politickými zásahy,“ zdůraznila Silvie Pýchová.

 

Přesvědčit ředitele škol, že to tentokrát s implementací změny myslíme vážně, ale podle Václava Trojana nebude jednoduché. S tím souhlasí i Luboš Zajíc: „Máme krásný dokument, jsou v něm věci, které by mohly fungovat, ale musíme je dostat do života tím, že za nimi budou konkrétní kroky a že budou zaměřené na všechny, kterých se to týká – na vzdělávací institutce, zřizovatele, ředitele. Nesmí to zůstat na úrovni proklamací, jedině tak je šance, že nás budou brát vážně.“

 

Podle Jana Mušuty byly priority pro první implementační období zvoleny tak, aby byly realizovatelné, a to včetně systémového financování: „Máme rozmyšleno, jak to zajistit ze státního rozpočtu, i když například u mentorského vedení ještě nevíme, jak to má být přesně zakotveno, ale chceme to dát do systému podobně jako u provádějících učitelů. (…) Uvědomujeme si, že tady jsou peníze dobře investované. Je absurdní, že stát svěřuje ředitelům škol obrovskou odpovědnost, ale nic do nich neinvestuje. Doufám, že náš argument je dostatečně silný a přesvědčí i další politické reprezentace,“ řekl Jan Mušuta.

 

 

Posílení role zřizovatele školy

 

Diskutující neměli jednotný názor na posílení role zřizovatele školy, se kterým počítá také aktuální novela školského zákona. Ivo Jupa vyslovil z pochybnosti o tom, že zřizovatelé mají obecně kompetenci vést školy tak, aby naplňovaly požadavky školské legislativy. S tím ale nesouhlasila Lenka Matějová: „Zastupujeme 2 600 obcí a já neznám starostu, který by se o školu nezajímal, i když samozřejmě i tady jako v každé oblasti najdete lidi výborné, průměrné a ty, kdo by to neměli dělat.“ Podle ní za školu starostové a starostky nesou politickou odpovědnost před svými voliči, přestože podle zákona nese odpovědnost za kvalitu vzdělávání pouze ředitel či ředitelka školy.

 

Posílení podpory a vedení ředitelů ze strany zřizovatele považuje za důležité také Silvie Pýchová: „Mezi signatáři memoranda byla velká shoda, že pozice ředitele školy je v systému klíčová, ale že jsou izolovanými hráči. V systému chybí regionální prvek, který by umožnil spolupracovat na rozvoji území jako celku. Proto je priorita vyjasnit si, jak budou ředitelé a ředitelky škol spolupracovat v nějakém širším rámci, než je škola. Je to nyní aktuální otázka i vzhledem ke končícím MAPům (místní akční plány rozvoje vzdělávání).“

 

 

Izolovanost jako jedna z bariér pro vstup do profese

 

Jedním z dlouhodobých problémů českého školství je malý zájem o konkurzy na ředitele a ředitelky škol. Markéta Bajerová je přesvědčená, že implementace systému může pomoci odstranit jednu z bariér pro vstup do profese, kterou je izolovanost ředitelů škol: „Díky kompetenčnímu rámci uchazeči budou vědět, co se od nich očekává a budou se toho méně obávat. Dost často je na to ředitel sám, ulehčí mu, když bude od počátku ředitelské kariéry zajištěna podpora od lidí s delší zkušeností.“ Další pozitivum je podle ní i to, že odpovědnost spolu s ředitelem budou nést i další instituce.

 

“V systému je důležitá také příprava budoucích zájemců o funkci ředitele. Začíná se s nimi pracovat, když se o ní začnou rozhodovat,“ řekl Luboš Zajíc. Části zájemců podle něj včasná příprava pomůže v rozhodnutí stát se ředitelem.

 

 

Odkazy

 

Záznam kulatého stolu SKAV a EDUin Zvýší systém vedení a podpory ředitelů škol kvalitu vzdělávání?

Materiály MŠMT k systému vedení a podpory ředitelů škol

Studie Ředitelky a ředitelé chtějí být pedagogickými lídry. Role ředitelek a ředitelů a jejich podpora (Učitel naživo, STEM)