Žákům základních a středních škol v pondělí po dvouměsíčních prázdninách začíná školní rok. Do lavic v něm podle odhadů ministerstva školství poprvé usedne zhruba 117,9 tisíce prvňáků. Nový školní rok přinese i několik legislativních změn.
Zdroj: ČTK
30. 8. 2025
Začíná
platit například novela školského zákona, která zpřísňuje pravidla odkladů
školní docházky. Žáci vybraných maturitních oborů budou moci konat školní
maturitu formou takzvané komplexní profilové práce.
Účinnosti
nabývá i novela, která mimo jiné od ledna 2026 převádí financování kuchařek,
školníků a dalších nepedagogů na obce a kraje.
Odklad
povinné školní docházky bude nově možný například tehdy, pokud zdravotní stav
dítěte, například závažné fyzické či psychické postižení, neumožňuje účast ve
výuce.
Žádost o
odklad bude třeba doložit doporučením lékaře specialisty, například onkologa
nebo klinického psychologa, a školského poradenského zařízení.
Pediatři
už doporučení dávat nebudou. Nová pravidla začnou platit postupně podle data
narození dětí. Novela také posunuje termín zápisu do první třídy základních
škol z dubna zpět na 15. leden až 15. únor. Mění také termín zápisu do mateřských
škol z první poloviny května na 15. březen až 15. duben.
Od nového
školního roku mohou základní a mateřské školy vyučovat podle nových
vzdělávacích programů. ZŠ budou podle nového programu muset začít učit v
prvních a šestých třídách od září 2027, povinnost pro MŠ bude od září 2026.
Pro
maturanty se rozšiřuje možnost nahradit zkoušku školní části maturity
certifikátem, kromě jazyků by mohlo jít například i o informatické znalosti. Jaké
certifikáty lze uznat, stanoví ředitel školy.
Novela
také ukotvuje sociálního pedagoga jako pedagogického pracovníka, který bude
pomáhat školám například s řešením šikany. Od ledna se ruší takzvané hybridní
přihlášky na SŠ, žáci si budou moci vybrat mezi papírovou a elektronickou
přihláškou.
Převod
placení nepedagogů na obce a kraje jakožto zřizovatele škol přinese novela
školského zákona od ledna 2026. Změnu kritizovali zástupci odborů, obcí, krajů
i opozice. Samosprávy, které školy zřizují, mají financovat také učebnice a
učební pomůcky, vzdělávání učitelů či výlety a exkurze.
Novela od
ledna zároveň zajistí financování školních psychologů a speciálních pedagogů v
běžných základních školách ze státního rozpočtu. Přinese také možnost poslat
více peněz školám, které například vzdělávají více dětí z chudších rodin.
Novela také počítá se slučováním menších škol jedné obce v příštích třech
letech.
Ve
školním roce 2025/2026 by mělo do základních škol v Česku chodit zhruba 1,001
milionu žáků, o tisíc méně než v tom uplynulém. Ve středních školách by se v
denní formě studia mělo vzdělávat asi 487,3 tisíce žáků, zhruba o 10.5 tisíce
více než loni, odhaduje ministerstvo. Ze středních škol v posledních letech
vychází slabší ročníky absolventů, nově nastupující ročníky jsou početnější.
0 komentářů:
Okomentovat