DOKUMENTY 157: Skupina CZ-21 – Alternativa k návrhu reformy maturitní zkoušky

pondělí 1. května 2017 ·

V dílu 156 jsme prezentovali na ukázkách z Učitelských listů názory na zavedení státní maturitní zkoušky na počátku procesu a první výsledky sond Maturant. Brzy se objevil i alternativní návrh.


MŠMT mělo od maturitní zkoušky velká očekávání

…Čeho má být reformou dosaženo?

1. Maturitní zkoušce se má vrátit její prestiž. Jen tak se může stát motivačním nástrojem ke zvýšeni kvality vzdělávání na středních školách, a to v oblasti všeobecného i odborného vzdělání. V obou případech bude plnit funkci svorníku v decentralizované soustavě vysoce autonomních středních škol, který pomůže zajišťovat přiměřenou míru vnitřní soudržnosti vzdělávacího systému, aniž by narušoval účelnou úroveň pestrosti vzdělávací nabídky škol a jejich autonomii.

2. Maturitní zkoušce se má vrátit její informační funkce. Výsledek maturitní zkoušky má informovat zaměstnavatele, vysoké školy a samotné maturanty o úrovni získaného vzdělání. Podmínkou dosažení tohoto cíle je zajistit objektivnost a transparentnost zkoušky a tím přiměřenou porovnatelnost výsledku.

3. Maturitní zkouška se má stát jedním z motivačních nástrojů prosazování kontinuálních změn obsahu vzdělávání na středních školách.

4. Maturitní zkouška se má stát jedním z prvků podporujících integritu vzdělávání na školách a celoživotního vzdělávání dospělých v rámci konceptu celoživotního učení.

5. Maturitní zkouška se má stát důležitým prvkem sebehodnocení práce učitelů, školy i celého vzdělávacího systému.

Nutnost kontinuální a dynamické změny obsahu vzděláváni na středních školách je obtížně zpochybnitelná a není třeba ji na tomto místě výrazněji obhajovat. Reformovaná maturitní zkouška se stane citlivým a účinným nepřímým nástrojem aplikace těchto změn na školách a významným motivačním faktorem pro všechny zúčastněné. Samotná zkouška však není a v budoucnu nebude iniciátorem těchto změn, ale pouze jejich katalyzátorem. Obsah maturitní zkoušky bude totiž s přiměřeným časovým odstupem reagovat na změny cílů vzděláváni, formulované v příslušných pedagogických dokumentech, a bude zvýrazňovat celkové žádoucí vývojové trendy.

Snad největší reformní očekávání souvisejí se zvýšením kvality vzdělávání či se standardizací kvality výuky na středních školách. Nejde však pouze o „mechanické" zvýšení kvality například jazykového vzděláváni či výuky občanských a matematických dovednosti. V souvislosti s výše zmíněnou reformou obsahu vzdělání musí maturitní zkouška účinně napomáhat postupnému přesouvání těžiště výuky v řadě předmětů k těm klíčovým dovednostem, které jsou rozhodující pro úspěch maturanta v pracovním i osobním životě ve společnosti informací.

Z pohledu připravovaných změn obsahu vzděláváni na středních školách může nová maturita plnit funkci „mostu" mezi středními školami na straně jedné a vysokými a vyššími odbornými školami na straně druhé. Využití výsledků maturitní zkoušky u přijímacího řízení na VŠ a VOŠ se může stát účinným harmonizačním nástrojem mezi požadavky vysokých škol a výukou na školách středních…

Zdroj: MŠMT– Koncepční záměr reformy maturitní zkoušky (pracovní materiál pro vnitřní potřebu ministerstva, dosud neschválen)


Skupina CZ-21: Alternativa k návrhu reformy maturitní zkoušky (březen 2001)

Proměna školství má být podle Národního programu rozvoje vzdělávání v České republice (tzv. Bílé knihy), aktuálního strategického dokumentu vlády České republiky, provázena odstraněním vysoké selektivity českého vzdělávacího systému a odklonem od encyklopedičnosti vzdělávání ve prospěch rozvoje operačních schopností žáků (tzv. klíčových dovedností)…

…V našich školách, základních i středních, je však bohužel převládající žákovskou aktivitou pasivní zaznamenávání izolovaných poznatků předávaných učitelem. Ať už jde například o názvy jevů, jejichž podstatu žáci nechápou, složitou taxonomii rostlin a živočichů, jejíž účel i logika žákům unikají, seznamy literárních děl, která žáci nečtou, nebo o exkursy do historie bez náznaků jejího vztahu k dnešnímu životu (ačkoli existuje). Není divu, že mnozí žáci pak podobně přistupují rovněž k vlastnímu vzdělávání v exaktních vědách.

Taková škola neodrazuje nanejvýš malé procento žáků orientovaných výrazně akademicky a příliš neprospívá ani jim. Ke vzdělávacím potřebám ostatních žáků dostatečně nepřihlíží, a proto jejich schopnosti nerozvíjí ani zdaleka tak úspěšně, jak by mohla. Tento rys českého školství může již v blízké budoucnosti vyústit v závažné celospolečenské problémy, včetně ekonomických potíží.

Předkládaný materiál vysvětluje škodlivé rysy návrhu společné části maturitní zkoušky a zdůvodňuje, proč by další práce na této části reformy maturity měly být zastaveny. Realizace návrhu připraveného Centrem pro reformu maturitní zkoušky (CERMAT) a zahrnutého též do návrhu školského zákona by totiž mimo jiné pomohla encyklopedické rysy českého školství konzervovat a dále by posílila jeho selektivitu. K tomuto závěru nás vedou analýzy materiálů, které CERMAT až dosud předložil, teoretické úvahy i zkušenosti z jiných zemí.

Materiál proto obsahuje návrh alternativní centralizované zkoušky, pracovně nazývané Státní středoškolská zkouška (SSZ). Tato zkouška klade důraz na operační schopnosti žáků ověřované na opravdu základním učivu a především na něm rovněž rozvíjené. Operačními schopnostmi žáka rozumíme (ve zkratce) ty jeho duševní schopnosti, které využívá při komunikaci nebo při orientaci ve světě přírody či ve světě lidí. Případně schopnosti, které by za takových okolností využívat mohl či měl…


Ze shrnutí

…Návrh reformy maturitní zkoušky nemůže splnit očekávání, která s ním společnost spojuje. Při případné realizaci by dokonce působil proti změnám, s jejichž potřebností již zřejmě existuje téměř všeobecný souhlas. Reformovaná maturita nemůže splnit dokonce ani cíle, které si její autoři sami stanovili.

Domníváme se, že tento výsledek bylo možné předvídat. Je logickým důsledkem volby nástroje zkoušky a ambicí nahradit přijímací zkoušky na vysoké a vyšší odborné školy, pojímané s primitivní encyklopedičností především tam, kde dnes představují největší problém. K těmto faktorům navíc přistoupila velmi konzervativní představa o podobě maturitní zkoušky a také tradiční metody výuky. Ačkoli chceme efektivně umožnit jiné, jsou mnohé překonané metody zřejmě vlastní i většině autorů katalogů požadavků.

Od zkoušky, jejíž nástroj byl kdysi využíván k testování encyklopedických poznatků a znalostí jednoduchých souvislostí mezi nimi, lze těžko očekávat zvýšení prestiže maturity. Ze stejného důvodu nenese výsledek zkoušky žádné informace pro případné (soudné) zaměstnavatele gymnazistů; o jeho nulové informační hodnotě pro zaměstnavatele negymnazistů jsme se již zmínili. Společná část maturitní zkoušky v navrhované podobě konzervuje právě ty prvky současného systému, od kterých se chceme odpoutat. Na učitele bude jednoznačně působit jako nástroj demotivační. Špatní učitelé budou spolu se svými žáky hledat cesty, jak zkoušku „ošvindlovat“. Ti, kteří by jinak hledali nové cesty ve vzdělávání, je hledat nebudou, neboť budou muset připravit žáky k maturitní zkoušce pojímané „postaru“. Tím se na školách právě ve jménu „kvalitní přípravy na novou maturitu" upevní zastaralé metody výuky a postavení těch učitelů, kteří se změnám brání nejen kvůli svému přesvědčení, ale mnohdy i kvůli neschopnosti proměnit svou výuku a modernizovat své chápání vlastního oboru.

Proto by také navrhovaná společná část maturitní zkoušky byla krajně škodlivá pro (sebe)hodnocení učitelů, škol i celého vzdělávacího systému. Snadnost, s níž lze spočítat úspěšnost v „zaškrtávacím“ testu každému žákovi, každé třídě i každé škole třeba na několik desetinných míst, bohužel vyvolává iluzi objektivity. Zodpovědná interpretace těchto čísel je vyloučena, nezodpovědná naneštěstí navozuje pocit, že úspěšnost v testu a vzdělanost jsou jedno a totéž. Snaha o mechanickou „objektivitu" totiž upevňuje v učitelích i veřejnosti nesprávnou představu, že právě to, co se dá naměřit a vyjádřit statisticky, je podstatnou složkou vzdělanosti. Takový dojem je ovšem v rozporu s tendencemi v evropském vzdělávání současnosti i se skutečnými mentálními procesy, které probíhají při učení.

Ve vyspělých zemích se dnes pozornost učitelů soustřeďuje na jiné součásti vzdělanostní výbavy jedince, než sledují navrhované testy. Vývoj směřuje jednoznačně k respektování individuálních vzdělávacích potřeb žáků a k důrazu na ty cíle a metody vzdělávání, které skutečně souvisejí s jejich budoucím životem a podporují rozvoj každého jednotlivce až k jeho osobním mezím (viz Příloha D1 a Příloha D2)…


…Státní středoškolská zkouška (SSZ)

Návrh Státní středoškolské zkoušky představujeme současně s kritikou koncepčního záměru reformy maturitní zkoušky. Problémem však není volba mezi těmito dvěma alternativami, nýbrž nízká úroveň operačních schopností absolventů základních a středních škol a vysoká selektivita českého školství, především základního.

Ačkoli klíč k řešení těchto problémů leží v základním školství, zpočátku budou SSZ skládat středoškoláci. Hlavně střední odborné školy (včetně středních odborných učilišť) budou totiž muset dohánět či napravovat to, v čem základní školy selhaly. Máme přitom skutečně na mysli operační schopnosti žáků — nikoli (pouze) jejich znalosti. Například mnozí nedokážou najít v textu důležité informace a kriticky s nimi pracovat, další nejsou schopni napsat stránku textu, který by měl hlavu a patu a byla by v něm dokončena každá započatá věta. V zájmu dosažení určitého stupně funkční gramotnosti, která je nutnou podmínkou jejich další vzdělatelnosti, by se střední škola měla snažit tento deficit odstranit. Je to mnohem důležitější než naučit žáky dejme tomu rozpoznávat druhy vedlejších vět nebo určovat větné členy, o což se snaží dnes. V jejich případě je to dokonce důležitější než znalost gramatických pravidel.

Teprve později, až se podoba základní školy změní, se SSZ bude moci stát zkouškou ukončující povinné všeobecné vzdělávání. Pojetí státní středoškolské zkoušky je však od začátku především jasným poselstvím základním školám: tohle by měli vaši absolventi kolem roku 2010 umět, protože to budou v životě potřebovat. U žáků osmé či deváté třídy už základní školy mnoho nedokážou (proto je poskytován prostor k nápravě středním školám), u prvňáčků však bude cíl jasně definován hned na začátku jejich povinného vzdělávání.

Státní středoškolskou zkoušku (SSZ) navrhujeme jako centralizovanou zkoušku zaměřenou na ověření operačních schopností (klíčových dovedností) žáků. Nebude spojena s ukončováním středního vzdělání…

Zdroj: Skupina CZ-21: Alternativa k návrhu reformy maturitní zkoušky. Učitelské listy. Praha: Agentura STROM, roč. 8, 2000/2001, květen 2001, č. 1, str. 6–ؘ10. ISSN 1210-6313

Celý text návrhu (včetně návrhu státní středoškolské zkoušky a příloh) najdete ZDE.


Další díly seriálu najdete ZDE.

0 komentářů: