Lucie Kocurová: Děti se nejlépe učí, když samy hledají odpovědi, říká vítězka prestižní pedagogické ceny

Dostat se do finále soutěže o nejinspirativnějšího učitele Global Teacher Prize Czech Republic je prestižní, natož tuto cenu vyhrát. Letos ji porota z jedenácti učitelských osobností přisoudila prvostupňové učitelce z Rychnova nad Kněžnou Barboře Heřmanové.

Zuzana Hronová: Vítězní učitelé zvládli nejtěžší rok v kariéře. Jsou z Rychnova, Horažďovic a Brna

Letošní národní kolo soutěže Global Teacher Prize o nejinspirativnější učitele bylo specifické. Vítězové museli vyniknout v roce, kdy řadu měsíců potřebovali zaujmout žáky na dálku, přes obrazovku svého počítače. Museli také zvládat rychlé střídání prezenční a distanční výuky nebo problémy dětí jako: "Teď nemohu mluvit, protože mluví moje sestra" nebo "Táta si vzal notebook do práce".

Výsledky veřejné konzultace: Jak nastavit střední článek, aby zlepšoval učení, wellbeing a rovné šance žáků?

V projektu Partnerství pro vzdělávání 2030+ cítíme spoluodpovědnost za naplňování cílů Strategie 2030+, včetně vytváření středního článku ve vzdělávání. Z naší pracovní skupiny expertů vzešly náměty, jak by mohl článek fungovat.

Pavel Bobek: Zjistit, co se kdo v hodině naučil, a jednou nohou vykročit do té další. Explicitní hodina, díl třetí – závěr hodiny

Jdeme do finále: z naší explicitně vyučované hodiny zbývá nějakých pět, deset minut. A další na sebe v následujících dnech nenechá čekat. Proto bude stěžejním úkolem této fáze udělat si obrázek o tom, jak velká část dětí cíl hodiny splnila a kde jsou problémy u té části třídy, která ještě potřebuje další podporu.

Šimon Rogner: Studenti pedagogických fakult se zapojí do letního doučování, mnozí pomáhali už s distanční výukou

Řada studentů pedagogických fakult se chystá zapojit do výuky na letních doučovacích kempech. Ty mají za cíl snížit dopady pandemie na školy, které velkou část roku učily pouze distančně. Podle Národního pedagogického institutu jim se vzděláváním na dálku už v průběhu školního roku pomáhalo přes šest set vysokoškoláků.

Markéta Popelářová: Během praxí by student měl získat pohled na život školy. Neměl by si chodit hodinu jen “odučit”

Jak vypadají pedagogické praxe během studia na Pedagogické fakultě Masarykovy univerzity? Toto téma jsme otevřely během našeho rozhovoru s Janou Kratochvílovou, vedoucí Katedry pedagogiky brněnské univerzity. 

EDUin: Příprava učitelů musí reagovat na měnící se cíle vzdělávání

V Česku stále neexistuje závazné zadání státu na žádoucí kvalitu absolventů učitelských programů. 

Josef Mačí: Jak vyrobit kvalitní učitele? Před volbami panuje na řešení shoda

Vládní i opoziční politici se shodují na tom, že je nutné, aby se proměnila příprava budoucích učitelů. Jedině tak bude dost kvalitních pedagogů.

Ivana Recmanová: Politici ukázali, co si myslí o budoucnosti školství

Musí se změnit výuka studentů učitelství? Jak pomoci kantorům po pandemii? Na tyto a další otázky hledali odpovědi zástupci sněmovních stran v předvolební debatě o školství, kterou uspořádala organizace Učitel naživo. Navázala tak na výzvu Domácí úkoly 2021, ke které se připojily další subjekty zabývající se vzděláváním.

Carl Hendrick, Robin Macpherson: Co funguje ve třídě. Most mezi výzkumem a praxí

Každý rok jsou publikovány tisíce výzkumných zpráv týkající se výuky a vzdělávání, z nichž některé se vzájemně vyvrací. Jak mohou už tak vytížení učitelé rozeznat, do kterých výzkumů stojí za to investovat svůj čas? A jak náročné je převedení výzkumu do praxe ve třídě?

Učitelé základních a středních škol dostali od roku 2017 přidáno nejvíc. Nepedagogům a učitelům na vysokých školách plat rostl pomaleji

„Mezi roky 2017–2021 se v českém školství konečně výrazně absolutně i relativně zvýšily platy učitelů a některých dalších pracovníků ve vzdělávání. Současné vládě se však přesto nepodaří naplnit své programové prohlášení, v němž se zavázala, že „platy učitelů a nepedagogů se na konci volebního období v roce 2021 dostanou minimálně na 150 procent jejich výše pro rok 2017.“ Nepodaří se jí to především proto, že sice upřednostnila učitele v regionálním školství, ale současně zanedbala vysoké školy a některé další skupiny pracovníků ve školství.“ (Jan Koucký: Platy učitelů zdolávají rekordy)

Václav Korbel, Daniel Prokop: Proč se lidé nehlásí ke studiu učitelství a jak to změnit? Srovnávací ministudie programu Učitel naživo a PAQ Research.

V současné době řada škol obtížně hledá učitele a další pedagogické pracovníky. Šetření MŠMT v roce 2019, kterého se účastnilo 99,9 % škol v regionálním školství (MŠ, ZŠ, SŠ a VOŠ), ukázalo, že jen pro následující školní rok budou ředitelé hledat úvazky učitelů v rozsahu 4,5 % všech úvazků (6 tisíc úvazků). Poptávku v dalších pěti letech odhadují ještě výrazně vyšší, na 9 % úvazků. Sehnat učitele na určité předměty je ale velmi obtížné už teď. 

Nedostatek kvalifikovaných učitelů nelze řešit rezignací na kvalifikaci

Úplné vysokoškolské učitelské vzdělání bylo v ČR jako tehdy v jedné z mála zemí uzákoněno již v roce 1946. Jednalo se o krok, který dlouhá desetiletí požadovali nejen učitelé, ale i pedagogický výzkum a nakonec i politici. V roce 1964 se pak pedagogické fakulty staly i organizačně součástí univerzit. Spolu s absolventy tzv. odborných fakult připravujících učitele tak všichni učitelé na základních a středních školách mají mít úplné vysokoškolské vzdělání.

Ředitelé škol musí znovu do školy

Ředitelé základních škol by měli být garanty moderní výuky a jako kompetentní manažeři řídit vzdělání v regionech. Jsou však na tuto úlohu dostatečně odborně připraveni? Kdo by jim měl komplexní podporu poskytovat? A pomůže střední článek, který chystají stát i zřizovatelé? 

Jednoduchá řešení nejsou, test má funkci rozřazovací, ne srovnávací

Kulatý stůl SKAV a EDUin 31. 5. 2021 řešil otázku přechodu žáků mezi základní a střední školou a jak by měl ideálně fungovat?

Kristin Roskifte: Každý (se) počítá

Na počátku není nikdo. Nula. Na konci je skoro osm miliard lidí. Potkáváme se doma, v lese, na závodech, svatbách, v parku, v dopravní zácpě, na demonstraci, na pláži u vody. A pokud ne, tak se, doufejme, zase brzy potkávat budeme.

Pavel Bobek: Frontální a nonstop formativní. Explicitní hodina, díl druhý – hlavní část hodiny

Jedna z pouček o plánování hodin říká: Začni od konce. Jinými slovy, každá hodina stojí na tom, co přesně chceme děti naučit. Namísto přemýšlení o tématu nebo aktivitách se tedy řídíme nejdříve otázkou: Co musí každé dítě do konce této hodiny vědět nebo umět? A co pro to bude potřebovat?

Hana Košťálová: Psaní a pisatelství v naučných předmětech

O psaní se někdy hovoří jako o „technologii, která změnila svět“. Učíme se, že písmo vzniklo před pěti tisíci lety a umožnilo nám, lidem, sdělovat si napříč časem i na dálku poznatky, které nám jako druhu v první řadě zajišťovaly bezpečnější přežití. Díky písmu se vědění lidstva mohlo kumulovat, předávat a soustavně se rozvíjet. Zkusme si jen tak cvičně představit, jak by vypadal náš svět, naše planeta, kdyby lidé žili bez písma.

Markéta Rizikyová: Revoluce ve školství: debata místo výkladu. Změny mají přijít už v roce 2023

České školství čeká v příštích letech proměna natolik zásadní, že by se dala směle přirovnat k proměně společnosti za průmyslové revoluce. Institucionální vzdělávání se má vymanit z minulosti a přizpůsobit se 21. století, jež s sebou přináší digitalizaci, nové technologie, robotizaci, Průmysl 4.0 nebo internetizaci.

Studie Sledování úrovně vzdělávání a wellbeingu ve vybraných zemích

Projekt Partnerství ve vzdělávání 2030+ ve spolupráci s PAQ Research připravil inspirativní rešerši pěti zahraničních vzdělávacích systémů, kterým se podařilo dosáhnout podobných cílů, na které se zaměřuje Strategie 2030+. Jedná se o: Finsko, Nový Jižní Wales, Nizozemsko, Estonsko a Ontario.

Návrh opatření k mírnění negativních dopadů pandemie v oblasti vzdělávání a duševního zdraví dětí

České pojetí nouzových opatření spojených s pandemií COVID 19 dopadlo na děti a dospívající velmi tvrdě. Uzavírka škol byla v České republice jednou z nejdelších na světě. Děti a dospívající nemohli po dlouhé měsíce navštěvovat volnočasové aktivity ani trávit čas se svými kamarády. Negativní dopady jejich dlouhodobé izolace jsou patrné nejen v oblasti vzdělávání, ale významně také v oblasti duševního zdraví a celkového wellbeingu.

Petra Vondrová: Třída plná barev

Kniha aktivit pro MŠ zaměřená na celý školní rok nabízí pedagožkám a pedagogům mateřských škol pestrou škálu různých aktivit: povídání, básničky, výtvarné a pohybové činnosti, hudební chvilky, konkrétní odkazy na dětskou literaturu a pohádky atd.

Pavel Bobek: Ani minuta nesmí přijít nazmar. Explicitní hodina, díl první – úvodní část hodiny

Už víme, co explicitní výuka není a že odporuje mnohým z našich představ a intuicí o tom, co platí za moderní a progresivní. Než se pustíme do toho, proč učit explicitně, pojďme se teď podívat na to, jak explicitní výuka vypadá v praxi. Dnes začneme úvodní částí hodiny.

Jitka Kunčarová: Čtyři oblasti sebereflexe práce učitele pro zlepšení výuky

Situace žáků i učitelů je aktuálně složitá, přesto každý učitel může začít přemýšlet, jak výuku v příštím školním roce zlepšit. Žáci mají nové zkušenosti se samostatným učením a má to pro ně velký význam. Pro učitele je důležité neztratit energii, motivaci a rovnováhu.

Lenka Vrtišková Nejezchlebová: Ztracená covidová generace dětí? Na to jsem alergická. V pandemii vyhřezly dřívější problémy, říká psycholožka

Vadí jí slova o poškozené, či dokonce ztracené covidové generaci dětí. Psycholožka Zuzana Masopustová věří, že ani všechny těžkosti a bolesti pandemie nemusí děti dlouhodobě poznamenat, když se pocitům marnosti nepoddáme. Pokud děti psychické potíže mají, bylo na ně podle ní „zaděláno“ už dřív. Jak pomoct dětem v návratu do škol a kolektivů? Kam sahají kořeny psychických poruch a potíží?

Eva Kézrová, Ondřej Čihák: Všechny děti by měly dostat vysvědčení za to, že ten rok přežily. Není to samo sebou, míní psychiatr Pöthe

České děti během pandemie strávily ze všech evropských dětí nejvíc času na online výuce. Až další měsíce a roky ukážou, jak moc se uplynulý rok projeví nejen na jejich vzdělání, ale především na psychice. Už teď se některé z nich nechtějí vrátit do lavic, mají úzkosti a další psychické problémy.