123 tipů pro výuku, která baví děti i učitele

Jak pracovat s dětmi, které se stále ptají? Dají se venku učit zlomky? Jak získat výhody z on-line výuky? Nejen na tyto otázky odpovídá knižní novinka Andrey Tláskalové. Knihu ocení zejména pedagogové 1. stupně, ale i další učitelé a vychovatelé. Autorku mohou čtenáři znát z televizních obrazovek z pořadu UčíTelka a dalších projektů.

Pavel Bobek: O (ne)přirozenosti učení. Věda o učení – proč rozlišovat dovednosti biologicky primární a sekundární

Na facebookové stránce EDUinu se nedávno objevilo toto trefné zamyšlení jedné kolegyně. Ve svém komentáři umě shrnula, jak vnímáme přechod z dětí z volnějšího prostředí mateřské školy do formálnějšího režimu školy základní a jeho vliv na dětskou (a přeneseně i naši dospělou) psyché. Ve zkratce: intuitivně cítíme, že škola a vůbec formální vzdělávání je něco, co jde proti dětské přirozenosti.

Jak pracovat s dětmi a jejich rodiči, pokud je ve školní třídě dítě se speciálními vzdělávacími potřebami

Pokud máte ve třídě dítě se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP), vezměte to za správný konec! Přečtěte si, proč se vyplatí připravit všechny, kterých se to týká, a možná vás překvapí, že to nejste jen vy a děti ve třídě. Máme pro vás tipy i praktické příklady, jak a jaké informace získat i předat, aby nikdo nepřišel k újmě.

Lucie Kocurová: Připadá vám vaše dítě nadané? Nebojte se přivést ho na testy, říká Dana Havlová z Mensa ČR

Máte doma dítě, které začalo brzo číst, a když se vrstevníci na pískovišti rvali o bábovičky, tak si s dospělými chtělo povídat o vesmíru? Možná je váš potomek nadaný a stálo by za to nechat ho otestovat. O čem vůbec takový test vypovídá a dá se na jeho výsledek spolehnout? „Není pravda, že k nám vodí děti jen přehnaně ambiciózní rodiče,” říká Dana Havlová, která se testování v Mensa ČR věnuje. „Mimořádně nadané jsou dvě děti ze sta. V každé škole jich je několik neobjevených, což je škoda.”

Učitelé: Potřebujeme lépe umět nadané žáky poznat, jinak je převálcuje systém školy

Práce s mimořádně nadanými žáky je jedním z méně viditelných problémů českého školství. Učitelé sdružení v Učitelské platformě upozorňují, že reálný počet těchto žáků ve třídách je mnohdy vyšší než jejich oficiálně udávané počty. Učitelé by také uvítali, aby těmto žákům mohli poskytnout mnohem více podpory z širší nabídky podpůrných opatření, podobně jako třeba při práci s dětmi z kulturně odlišného nebo sociálně méně podnětného prostředí.

Zuzana Hronová: Jak učit po covidovém roce? Procvičujeme, doučujeme, jsme víc spolu. A zůstáváme ve střehu, říkají učitelé

Minulý školní rok patřil k jednomu z nejzvláštnějších v novodobé historii. Zákonitě tak musel ovlivnit i ročník, který začal. Aktuálně.cz se v rámci projektu Chytré Česko zeptalo učitelů z různých typů škol a napříč republikou, jak moc bylo letošní září ve třídách jiné.

V českém jazyce vychází Responzivní výuka, nová publikace pro učitele

Na český trh přichází nová publikace pro učitele Responzivní výuka: Kognitivní vědy a formativní hodnocení v praxi od Harry Fletcher-Wooda. Knihu k vydání připravila EDUkační LABoratoř ve spolupráci s Euromedia Group a za podpory Nadace Martina Romana.

Jakou podporu mohou učitelům nabídnout nízkoprahové sociální služby?

"Učiteli se nedaří dosáhnout změny, protože nepracuje s příčinou, ale s následkem. Příčinou je situace mimo školu,“ říká Martina Zikmundová

Kateřina Lánská: Nečekaný přínos pandemie. Jak základky zapojily vysokoškoláky do doučování a zjistily, co všechno tím mohou změnit

Najednou se dětem změnil život. Přestalo existovat, co bylo do té doby naprosto samozřejmé. Ráno vstát, obléknout se a vyrazit do školy. Nástup koronavirové pandemie loni na jaře všechno zarazil. Úřady zavřely školy, žáci a studenti místo do lavic usedli doma k tabletům a počítačům. Více než polovinu výuky mezi loňským březnem a letošním červnem měly děti od šesté třídy výš na dálku. Mnoho žáků potřebovalo doučování.

Luboš Kreč: Zakladatel vzdělávací platformy Khan Academy Salman Khan

Můj sen je, aby vzdělávání bylo návykové jako počítačové hry, říká guru on-line vzdělávání ze Silicon Valley.

Lucie Fialová: Kdo ve škole víc mluví, víc se naučí, ukazují výzkumy. Hraje to větší roli než být snaživý, říká jejich autorka

Žáci ze tříd, kde se více hovoří a diskutuje, mají lepší výsledky. Vyplývá to z více než desetiletého výzkumu komunikace, který vede na Masarykově univerzitě Klára Šeďová. To, že někdo v hodině hodně mluví, hraje dokonce větší roli, než když dává pozor a plní pokyny učitele. „Učitelé by ze žáků neměli tahat správné odpovědi, ale klást podnětné otevřené otázky, na které žáci neznají odpověď. Skrze rozhovor ji hledají a učí se tak přemýšlet a formulovat své myšlenky a stanoviska,“ říká výzkumnice.

Josef Valenta: Pedagogika má v nabídce skoro všechno, jen to nemá dárkově zabalené…

Nedávno jsem poslouchal skvělou kantorku. Inovativní předností její školy je, že děti si zde samy dělají týdenní plány svého učení. „Princip ʽdaltonského plánuʼ“, řekl jsem si. Inovace rovných sto let stará…

Jak se dělá dobrá škola? EDUin s Českou televizí připravuje dokumentární seriál

Česká televize v těchto dnech začala natáčet nový dokumentární seriál „Jak se dělá dobrá škola?“. Šestidílná série vzniká v koprodukci EDUinu, autorem projektu a scenáristou je Tomáš Feřtek. 

Učitelská platforma: Učitelé zvoleným politikům – nepovažujte ministerstvo školství za okrajové, máme pro vás důležité úkoly

Modernizace výuky, řešení akutního nedostatku učitelů a jejich vzdělávání či navýšení financování školství na úroveň zemí OECD. To jsou výzvy pro nového ministra školství, o kterém se nyní rozhoduje. Pedagogům sdruženým v Učitelské platformě se nelíbí, že vítězové aktuálních voleb při diskuzích nepovažují ministerstvo školství za důležité. Podle Učitelské platformy má naopak resort školství klíčovou úlohu pro budoucnost naší země.

Anna Puchovská: Model pro kritické čtení vizuálních materiálů

Fotografie, ilustrace nebo plakáty jsou bohatými zdroji informací, které využijete i mimo hodin výtvarné výchovy. Co vám mohou říct o lidech, hodnotách, ekonomice či minulosti? Proč vést žáky k tomu, aby věnovali vizuálním informacím více než letmý pohled?

Zuzana Hronová, Michaela Endrštová: Oťukávání mediální výchovy. Experti ji doporučují, učitelé se jí obávají a rodiče v ní často vidí manipulaci s dětmi

Rozpoznat, která informace je pravdivá, která zavádějící a kterou se její autor snaží cíleně manipulovat veřejností, je v internetové době čím dál těžší. Tradiční média ustupují do pozadí, na sociálních sítích může kdokoli sdílet cokoli, rychle se tak může šířit i naprostá lež. Vyznat se v záplavě informací má už na školách pomoci mediální výchova. Předmět se tu složitě snaží prosadit už 15 let.

Pojem wellbeing zatím na českých školách nezdomácněl, jeho principy ale ředitelé škol považují za zásadní

Pracovní skupina Wellbeing projektu Partnerství pro vzdělávání 2030+ ve spolupráci se Stálou konferencí asociací ve vzdělávání (SKAV) představila 29. 9. výsledky průzkumu STEM na téma Wellbeing ve vzdělávání. Zjišťoval postoj ředitelů a ředitelek základních škol k wellbeingu a mapoval, na co školy při vytvářejí podmínek pro wellbeing žáků i učitelů kladou důraz a v čem by potřebovaly podpořit zvenku.

Pandemie žákům výsledkově vzala v průměru 3 měsíce učení

Společnosti PAQ Research a Kalibro jako první změřily možný dopad pandemie na výsledky žáků. Z testů v českém jazyce a matematice provedených v roce 2020 a 2021 v 5. třídách odhadujeme, že žáci během roku pandemie ztratili ekvivalent zhruba 3 měsíců učení. Ztráta byla po otevření škol na jaře 2021 podstatná, ačkoliv se nepotvrzují pesimistická zjištění ze zahraničí ze začátku pandemie, která ukazovala extrémně nízkou efektivitu distanční výuky. Školy se s podporou MŠMT musí zaměřit na žáky, kteří zaznamenali nejmenší posun během distanční výuky. 

Lucie Fialová: Džungli před tabulí nemáme, říká ředitelka školy ve vyloučené lokalitě. Tamní žáci zlepšují krajské vzdělávací statistiky

Česko sice oficiálně deklaruje, že se mají společně vzdělávat všechny děti, reálně ale u nás existuje 140 škol, kam chodí většina, nebo dokonce sto procent Romů. K podobnému osudu mířila i základní škola v Trmicích u Ústí nad Labem, která sídlí v sousedství vyloučené lokality. Dnes je z ní vyhledávaná škola, jejíž žáci zlepšují krajské vzdělávací statistiky. „To, co dělá rozdíl, je víra v potenciál dětí. Na romských školách se často rezignuje na věci, které by byly možné,“ říká ředitelka ZŠ Trmice Marie Gottfriedová. 

Učitelé: Chceme lepší podporu začínajícím pedagogům, jinak o ně velmi rychle přijdeme

I přes zlepšující se přípravu budoucích pedagogů si mnozí čerství absolventi, kteří učí ve třídách s vysokou koncentrací sociálních a výchovných problémů, neví rady. Právě ti potřebují pro svou práci výraznou podporu – zvenčí i v rámci učitelského sboru školy. Na tento problém mimo jiné poukázal pátý díl seriálu Ochránce nazvaný Džungle před tabulí.

Předvolební debata SKAV: Dvě nejsilnější koalice chtějí hned po volbách znovu poslat do sněmovny zákon o pedagogických pracovnících

V předvolební debatě Stálé konference asociací ve vzdělávání (SKAV) na téma Změní české školství po volbách směr? se sešli zástupci stran a hnutí, které tvoří tři nejsilnější politická uskupení před volbami. “Na zásadních tématech jsme se shodli,” komentoval dvouhodinovou diskusi se zástupci současné opozice Tomáš Hamberger (ANO).

Podnětné klima třídy – tipy pro pedagogy i asistenta pedagoga

Proto, aby výuka a spolupráce pedagoga, asistenta pedagoga a žáků s odlišnými kulturními a jinými životními podmínkami dobře fungovala, myslete i na klima třídy a uspořádání školních lavic. Máme pro vás tipy, jak vytvářet podnětné prostředí k výuce a dobré klima třídy, ve kterých se mohou rozvíjet všichni žáci, jak s jejich pomocí upravit prostor třídy a jak společně nastavit pravidla.

Na podporu vědy a škol by s pomocí EU do roku 2026 mělo jít 3,6 miliardy eur

Na podporu výzkumu a vzdělávání by od letoška do roku 2026 mohlo jít zhruba 3,58 miliardy eur (cca. 90,5 miliardy korun) z dotačních programů s peněz i z Evropské unie. Zhruba 72 procent částky by se mělo čerpat z evropských fondů, zbytek by měl zaplatit český stát. Nový plán využití peněz z evropských strukturálních a investičních fondů ve školství schválila vláda, vyplývá z výsledků na jejím webu.

Zdeněk Brom: Informatika – jedinečná příležitost pro tvorbu efektivní a smysluplné výuky

Jakoukoli změnu v českém školství provází lkaní některých učitelů nad tím, cože to zase to MŠMT a jím zřizované organizace páchají za nepředloženost. Nejinak tomu bylo i při zveřejnění záměru vytvořit nový předmět Informatika.

Nic se neodehrává ve vzduchoprázdnu. Stejné otázky jako česká revize RVP řešila a stále řeší řada zemí v Evropě i mimo ni

V Česku se začátkem nového školního roku po několikaleté pauze jmenováním expertního panelu znovu odstartovala revize rámcového vzdělávacího programu pro ZŠ (RVP), který má během příštích několika měsíců za pomoci „zdola“ dojít k pojmenování principů, jimiž se později budou řídit konkrétní změny (včetně v poslední době hojně propíraných škrtů v učivu) v samotném dokumentu.

Martina Švarcová: Chyba jako náš průvodce aneb Chybujme chytře

Dostala se nám do ruky velmi zajímavá kniha Cesta za horizont kariérového poradenství. Kritická reflexe v praxi. Vydalo ji EKS – vzdělávací centrum poskytující poradenství, koučování a vzdělávací kurzy. Její obsah by ale určitě zaujal nejen kariérové poradce.

Josef Mačí: Děti musí kriticky myslet a být motivované. Výuka učitelů projde reformou

Ministerstvo školství podepsalo s vysokoškolskými fakultami memorandum o podpoře reformy přípravy učitelů a učitelek. Podle ní by měli budoucí pedagogové získat na škole více praktických dovedností.