Učitelé: Potřebujeme lépe umět nadané žáky poznat, jinak je převálcuje systém školy

úterý 26. října 2021 ·

Práce s mimořádně nadanými žáky je jedním z méně viditelných problémů českého školství. Učitelé sdružení v Učitelské platformě upozorňují, že reálný počet těchto žáků ve třídách je mnohdy vyšší než jejich oficiálně udávané počty. Učitelé by také uvítali, aby těmto žákům mohli poskytnout mnohem více podpory z širší nabídky podpůrných opatření, podobně jako třeba při práci s dětmi z kulturně odlišného nebo sociálně méně podnětného prostředí.


Na fenomén nadaných upozornil poslední díl seriálu České televize Ochránce. Podle mezinárodních výzkumů je v populaci zhruba 20 procent intelektově nadaných lidí a mimořádně nadaných asi dvě procenta. Do českých mateřských a základních škol chodí přes 1,25 milionu dětí. Nadaných by tedy mělo být kolem čtvrt milionu a mimořádně nadaných dvacet pět tisíc. Ve statistice MŠMT jich však k 30. září 2019 bylo identifikováno pouze 2320, z toho mimořádně nadaných 937.


V diskuzi s odborníky, která následovala hned po odvysílání dílu, uvedla ředitelka pražského Gymnázia Na Zatlance, že systematicky pečovat o nadané děti je velmi těžké. Učitelé nemají dost informací o těchto dětech a je těžké se někdy vyznat v jejich potřebách. Navíc někteří žáci své nadání skrývají. “Někteří studenti dokážou svoje nadání využít ve prospěch školního úspěchu. U některých ale hrozí, že jejich nadání bude převálcováno systémem školy. Už jsme mnohokrát hledali klíč k tomu, aby jejich nadání mohlo vyniknout. Někteří nadaní studenti těžko spolupracují a nakonec ze školy odejdou,” doplňuje Jitka Kmentová. Dana Havlová z české pobočky Mensy uvedla, že rozpoznat nadané děti není snadné a je důležité nadání potvrdit, a nikoli vyvrátit. “Pro vyvrácení najdeme vždy mnohem více důvodů. Nadané dítě se ale cítí dobře, když má možnost pracovat s kvalitativně jinými úkoly,” dodává členka rady Mensa ČR Dana Havlová.


„Mimořádně nadaní žáci jsou v mnoha případech ve školách na druhé koleji. Neumíme je dobře identifikovat, ani jim zajistit dostatečnou podporu pro jejich individuální rozvoj. Na podpůrné nástroje, jako je třeba asistent pedagoga, nemají nárok, a mnohdy jsou tak nadaní odsouzeni k samostudiu. Jejich talent neumíme vždy podpořit tak, jak by bylo třeba,“ popisuje častou situaci mimořádně nadaných žáků v českých školách Petra Mazancová, předsedkyně Učitelské platformy.


Potvrzuje také to, že i podle zkušeností řady kolegů, se kterými je v kontaktu, se v případě mimořádně nadaných žáků oficiálně udávané počty těchto žáků a jejich reálné počty ve třídách mnohdy opravdu výrazně liší. „Tento rozpor by měl být pojmenován a být tématem některého z nejbližších šetření České školní inspekce. Ta by mohla navrhnout i zpřesnění metodik a doporučení pro identifikaci těchto dětí ve školách,“ dodává Mazancová.


„Metodik i školení k tomuto tématu je přitom docela dost. Mnozí učitelé podle mě spíše již nemají kapacitu pobrat do hloubky další druh specifických potřeb a uvést je do své každodenní praxe. Určitě by pomohla i zvýšená personální podpora v podobě mentorů nebo asistentů pedagoga nebo menší počet žáků ve třídách,” uvádí Jana Pleskotová z lovosické základní školy. Podle ní je nejdůležitější, aby pedagogové věděli, co všechno obnáší nadání. “I když učitel nemá prostor, aby nadanému připravoval přiměřené úkoly, žáka povzbudí, když mu učitel nabízí pomocnou ruku a zastání,“ doplňuje Jana Pleskotová. 


Zkušenosti učitelů potvrzují, že metodiky pro rozpoznání mimořádně nadaného dítěte i práce s nimi nejsou zcela jednotné. Zároveň se do metodik promítají různé stereotypy a očekávání, jako například statistiky ministerstva školství, podle kterých je více nadaných chlapců než dívek. Mimořádné nadání je i mnohdy přehlíženo nejen ze strany učitelů, ale i ze strany některých rodičů. Mimořádné nadání je dnes třeba diagnostikovat v pedagogicko-psychologické poradně, na tu se však rodiče nebo školy obracejí především ve chvílích, kdy řeší s dítětem nějaký problém. Je třeba, aby pedagogicko-psychologické poradny pracovaly při určování nadání mnohem komplexněji. V zahraničí se dnes k nadání přistupuje mnohem šířeji. České poradny diagnostikují a evidují jen intelektové nadání, existuje přitom i umělecké, sportovní a mnoho dalších druhů nadání. Ty poradny nechávají k zachycení a další podpoře spíše volnočasovým aktivitám a kroužkům.



1 komentářů:

Zdeněk Bělecký řekl(a)...
26. října 2021 6:08  

Problém se táhne desítky let, řešení je známé: Uplatnění principu subsidiarity, tj. posílení kompetencí školy ve skladbě kurikula, v kritériích hodnocení, v působnosti školních psychologů a specpedů, ve financích, veřejná databáze orientačních diagnostických nástrojů, zrušení rigidních kontrol, vrácení poradenské funkce poradnám... Plus lepší prostupnost vzdělávací soustavy...